Před příletem do ruské metropole řekl novinářům, že je zapotřebí se podívat na to, jak se realisticky ze sankcí vymanit, a to „v postupných krocích či v jednom kroku“. Upozornil, že sankce vážně poškozují bavorskou a ruskou ekonomiku, takže je v zájmu obou stran to změnit.
„Chceme upřímně přispět k tomu, abychom vybudovali kousek důvěry a normality v těžkém politickém prostředí,“ řekl Seehofer při setkání s Putinem v jeho rezidenci. Upozornil, že Bavorska se plně dotýkají problémy světa, jako je občanská válka v Sýrii, konflikt na Ukrajině či uprchlická krize. „Jsme přesvědčeni, že to vše lze řešit pouze společně, ne v konfliktu,“ řekl Seehofer s tím, že svoje úsilí vyvíjí ve spolupráci s německou spolkovou vládou i s Ruskem, nikoli proti nim.
„Máme zvláštní vztah s Bavorskem, objem obchodu a ekonomických vztahů je velmi velký,“ prohlásil Putin při schůzce. Zároveň hovořil o „obrovské odpovědnosti za zachování pracovních míst a udržování kulturních vazeb“. „Víme o vašich názorech a touze dělat vše pro normalizaci vztahů mezi EU a Ruskem a rusko-německých vztahů a jsme za to samozřejmě vděční,“ řekl dále Seehoferovi. Ten v Putinově rezidenci Novo-Ogarjovo u Moskvy strávil 100 minut.
Seehofer se setkal s Putinem a kritizoval protiruské sankce
Seehoferova cesta vyvolala souhlas i kritiku
Seehofer, který je předsedou vlády největší německé spolkové země, si za cestu do Moskvy vysloužil kritiku především od opoziční strany Zelených a z řad sociálních demokratů, kteří spolu se Seehoferovou Křesťanskosociální unií (CSU) a Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Angely Merkelové tvoří spolkovou vládu. Kritické hlasy se ale objevily i v CDU. Představitelé bavorského průmyslu jeho cestu do Ruska uvítali, spolková vláda cestu oficiálně podpořila.
Kritici poukazují především na porušování lidských práv v Rusku a údajné vměšování Moskvy do evropské migrační politiky. Bavorskému premiérovi vyčítají, že se údajně nechá Putinem zneužívat k prosazování ruských zájmů na úkor těch německých. Seehofer kritiku odmítl s tím, že ji vyslovili „politici páté třídy“. „Je zcela samozřejmé, že musíme v tomto rozjitřeném světě zůstat v kontaktu,“ uvedl.
Výslovné podpory se Seehoferovi dostalo také od zástupců bavorského hospodářství. „Dialog nesmíme přerušit. Rusko je pro nás důležitým obchodním partnerem,“ uvedl jednatel Sdružení bavorského hospodářství Bertram Brossardt. „Rusko potřebujeme politicky a potřebujeme jej i hospodářsky,“ dodal. Sankce, které Západ na Moskvu uvalil kvůli předloňské anexi Krymu, Brossardt označil za špatný krok. „Politicky nic nezměnily a hospodářsky uškodily,“ uvedl.
Berlín a Moskva za sebou mají čerstvou diplomatickou roztržku kvůli kauze migranty údajně znásilněné dcery ruských přistěhovalců. Vyšetřovatelům ale dívka přiznala, že si vše vymyslela ze strachu před trestem za problémy ve škole. Falešné zprávy se přesto chopila prokremelská média a řada v Německu žijících Rusů, kteří volají po pádu kancléřky Angely Merkelové. Cestu jejího největšího koaličního oponenta do Moskvy podle kritiků zneužije ruská propaganda stejně, jako to udělala v případě nepodložené zprávy o znásilnění.
Došel jsem jen ke Stalingradu, připomněl před 30 lety Strauss
V delegaci, která bavorského premiéra doprovází, je kromě podnikatelů a novinářů také jeho dlouholetý předchůdce ve funkci předsedy zemské vlády i CSU Edmund Stoiber. Právě on setkání nejmocnějšího muže Ruska s představitelem jedné ze 16 německých spolkových zemí vyjednal.
Deník Die Welt připomněl, že v Kremlu byl v prosinci 1987 přijat i tehdejší bavorský ministerský předseda Franz Josef Strauss. Když se jej generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov zeptal, zda je v Sovětském svazu poprvé, Strauss nonšalantně odvětil: „Už podruhé, ale poprvé jsem došel jenom ke Stalingradu.“ Ani fakt, že Strauss bojoval za války na východní frontě, neuškodila dobré atmosféře rozhovorů, které znamenaly zásadní obrat k lepšímu ve vztazích mezi CSU a Bavorskem na straně jedné a Sovětským svazem a později Ruskem na straně druhé.
Die Welt rovněž v této souvislosti poukazuje na slova někdejšího americkéého ministra zahraničí Henryho Kissingera, podle nějž démonizace Vladimira Putina není politika, ale jen její špatná náhražka.
