Petryová pro sobotní vydání listu Mannheimer Morgen uvedla, že policisté musí zabránit ilegálnímu překročení hranic a „v případě nutnosti použít i střelnou zbraň“. Sama si to prý nepřeje a přednost dává dohodě s Rakouskem a důsledné ochraně vnějších hranic EU, možnost použití zbraně podle ní ale musí existovat.
Místopředsedkyně strany Beatrix von Storchová později na otázku uživatele Facebooku, zda chce AfD „zabránit pomocí zbraní ve vstupu i ženám a dětem“, odpověděla, že ano. Své prohlášení sice později poněkud zmírnila tím, že nasazení střelných zbraní proti dětem není přípustné, vlně kritiky se ale nevyhnula.
Mluvčí ministerstva vnitra označil použití střelných zbraní na hranici proti uprchlíkům, kteří v Německu hledají útočiště, za naprosto nepřípustné a protiprávní.
Kontrarozvědka: AfD není extremistická strana, ke sledování není důvod
Ačkoli výroky Petryové odsoudila většina německých politiků, s Gabrielovou výzvou se neztotožnili. Podle generálního tajemníka Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové Petera Taubera by se politika do činnosti BfV neměla vměšovat a o případném sledování aktivit AfD by měl úřad rozhodnout sám. Samotné výroky vedení pravicově populistické strany označil za obskurní.
Podle prohlášení mluvčí BfV stále platí jeho listopadové rozhodnutí, podle kterého AfD není extremistická a nepředstavuje pro demokratické zřízení Německa žádné ohrožení.
AfD by podle pátečního průzkumu veřejného mínění ve volbách do Spolkového sněmu dalo svůj hlas asi deset procent Němců. Například ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, kterou v polovině března čekají zemské volby, ale strana dosahuje podpory až 15 procent.
