„Od nizozemského předsednictví jsme dostali datum, 15. února, pro podání žádosti o připojení k EU,“ prohlásil šéf kolektivní hlavy státu Dragan Čović. „Věříme, že existuje zcela reálná možnost, že počátkem příštího roku získáme i status kandidáta, pakliže budeme dál pracovat s nynější dynamikou,“ dodal.
Chystané podání žádosti o vstup do EU předseda tříčlenného předsednictva Bosny a Hercegoviny avizoval už v polovině prosince. Tehdy řekl, že se tak stane už v lednu. Pokud žádost o členství Evropská unie přijme, čekají Bosnu léta obtížných jednání. Pozorovatelé nepředpokládají, že by tato bývalá jugoslávská republika mohla do EU vstoupit před rokem 2025.
Letitý konflikt proti sobě postavil tři hlavní národy - Bosňáky (dříve Muslimy), Chorvaty a Srby. Více než tři roky trvající konflikt si vyžádal na 100 tisíc mrtvých a přes dva miliony lidí vyhnal z domovů.
Galerie: Bosenskosrbské ozbrojené síly v červenci 1995 povraždily až osm tisíc muslimských (dnes bosňáckých) chlapců a mužů.
Od konce války v roce 1995 je země značně decentralizovaná. Tvoří ji dvě silně autonomní entity - bosňácko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) a Republika srbská (RS). FBaH je navíc dál komplikovaně administrativně rozdělená na kantony, jež také mají svou určitou autonomii. Proto je velmi složité uzavírat kompromisy na celostátní úrovni.
