Saúdové popravili šíitského duchovního – a vyvolali hněv Íránu

Saúdskoarabská televize zveřejnila s odkazem na tamní ministerstvo vnitra počet lidí popravených za teroristickou činnost. Bylo jich celkem 47, a to včetně šíitského duchovního Nimra Bákira Nimra, který působil mezi šíity ve Východní provincii a netajil se kritikou Rijádu. Jeho rodinu zpráva šokovala, ale příbuzní varovali před násilnou reakcí. Velmi ostře reagoval Írán, který si předvolal saúdskoarabského chargé d´affaires.

Šestapadesátiletý Nimr prosazoval odtržení Východní provincie, v níž žijí saúdskoarabští menšinoví šíité, od zbytku království. Rijád na něj vydal zatykač, v roce 2012 byl při přestřelce postřelen a zatčen. V roce 2014 byl odsouzen k trestu smrti za „neposlušnost vůči panovníkovi, za odpadlictví a držení zbraní“.

Není známo, že by šajch al-Nimr jakkoliv bojoval nebo připravoval teroristické akce. Ovšem byl tím hlasem, který podporoval šíitskou revoltu proti vládnoucí sunnitské monarchii v Saúdské Arábii.
Pavel Novotný
redaktor zahraniční redakce ČT

Šíitskou komunitu v Saúdské Arábii podporuje šíitský Írán. Jeho představitelé Nimrovu kauzu sledovali a pohrozili, že pokud ho Saúdská Arábie popraví, „draze za to zaplatí“. Írán už si dokonce kvůli popravě duchovního předvolal saúdskoarabského chargé d´affaires. 

Chameneí v reakci na popravu prohlásil, že muslimský svět by měl Saúdskou Arábii za Nimrovu popravu odsoudit. „Nepochybuji o tom, že jeho čistá krev potřísní dvůr Saúdů a smete je ze stránek historie. Poprava šajcha Nimra je zločin a součást kriminálního chování této zrádcovské rodiny. Očekává se, že islámský svět bude volat a že tento čin co nejhlasitěji odsoudí,“ řekl Chameneí.

Snad už žádné krveprolití, doufá bratr

Nimrův případ vyvolává vážné obavy o svobodu projevu a další základní občanská a politická práva, která je třeba respektovat v každém případě, a to i v boji s terorismem. Tato kauza může dál roznítit sektářské napětí a způsobit regionu další škody s vážnými následky.
Federica Mogheriniová
ministryně zahraničí Evropské unie

Irácký šíitský poslanec Muhammad Sajhúd se domnívá, že Saúdská Arábie chce popravou známého šíity zvýšit napětí v oblasti. „Má to znovu roznítit náboženské rozepře mezi sunnity a šíity,“ řekl. Nimrův bratr Muhammad uvedl, že si šajcha Nimra velmi vážila nejen jeho komunita a že je jisté, že jeho smrt vyvolá reakci. „Doufáme, že se to omezí na poklidný projev, krveprolévání bylo dost,“ řekl Muhammad Nimr agentuře Reuters.

V okrese Katíf ve Východní provincii se konal protest, jehož účastníci při pochodu Nimrovou rodnou vesnicí provolávali heslo „pryč se Saúdy“. K demonstraci se sešlo západně od Manámy také několik desítek bahrajnských šíitů a policie je rozehnala slzným plynem. Šíité jsou sice v Bahrajnu ve většině, ale vládne jim sunitská menšina.

Ke kritikům se připojili také zástupci libanonských šíitů, kteří Nimrovu popravu označili „za velkou chybu“. Šíitské kruhy v Jemenu Nimra považují za „bojovníka svaté války“ a odsoudily proces, který s ním byl veden v Saúdské Arábii.

Většina z popravených byla podle ministerstva zapojená do útoků spáchaných teroristy ze sítě Al-Káida v letech 2003 až 2006. Popravy proběhly ve 12 různých městech, kromě 45 Saúdských Arabů je mezi nimi jeden Egypťan a jeden Čaďan.

Na čtyřech místech odsouzené zastřelily popravčí čety, ve zbylých byli oběšeni. Jde o největší masovou popravu od roku 1980, kdy Saúdská Arábie popravila 63 lidí za přepad Velké mešity v Mekce.

Popravy výjimečné nejsou

Celkově byl v roce 2015 průměrně každý druhý den popraven jeden člověk. V předchozích letech přitom celkový počet poprav v Saúdské Arábii jen zřídka překonal devadesátku. Loni totiž Saúdská Arábie popravila 157 lidí, což bylo nejvíce od roku 1995, kdy tam tímto způsobem zemřelo přes 190 osob. Ve výkonu trestu smrti bylo království v roce 2014 na třetím místě za Čínou a Íránem.

Írán a Saúdská Arábie podporují soupeřící strany v konfliktech v Sýrii a Jemenu. Rijád trvale obviňuje Teherán z vyvolávání nepokojů mezi saúdskoarabskými šíity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 55 mminutami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 3 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 5 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 12 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 13 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 19 hhodinami
Načítání...