Syrský prezident Bašár Asad působí jako milý, spíš zakřiknutý člověk, myslí si zpravodaj ČT Michal Kubal, který s ním dělal v Damašku exkluzivní rozhovor. „Z mého osobního pohledu neodpovídá té nálepce brutálního krvavého diktátora,“ prohlásil Kubal. Syřané prý do obsahu nezasahovali. Sám Asad Kubala ještě před začátkem rozhovoru vyzval, ať mu pokládá jakékoli otázky.
Zpravodaj ČT Kubal: Asad neodpovídá nálepce brutálního krvavého diktátora
Syrský prezident má stále spojence v Rusku a Íránu, Západ volá po jeho pádu. „Asad sice studoval na Západě, vyrůstal ale v Sýrii, kde byl formován místními zvyky a postoji,“ zdůraznil zpravodaj. „Zaměňovat jeho pozice za pozice člověka, který má západní pohled, by byla zásadní chyba,“ upozornil Kubal.
Spíš lékař než „řezník z Damašku“
Syrský prezident je podle něj spíš zakřiknutý, nesmělý člověk. „Prezident nás vítal, byl otevřený, řekl bych až milý. Z mého osobního pohledu neodpovídá té nálepce brutálního krvavého diktátora,“ uvedl Kubal. „Kdybych si měl vybrat z charakteristik ,řezník z Damašku' a ,britský oční lékař', tak jednoznačně zvolím druhou možnost,“ prohlásil Kubal.
Asadův režim viní z válečných zločinů mimo jiné organizace OSN či Amnesty International. Podezření má i Francie, která jej vyšetřuje v souvislosti se zločiny, které se měly stát mezi lety 2011 až 2013. Po chemických útocích v Ghútě v srpnu 2013 v zemi málem zasáhly Spojené státy, nakonec se ale syrský režim rozhodl těchto zbraní vzdát.
Zpravodaj ČT Michal Kubal
Rozhovor byl i vzkazem dovnitř Sýrie, je přesvědčen Kubal
Syrský režim je přesvědčen, že od začátku krize neexistovala žádná demokratická opozice. Podle Damašku zahraniční síly zneužily nespokojenosti s některými nedostatky v syrské společnosti a začaly podněcovat násilí, vysvětlil Kubal. Změny, které Asad udělal, jim nestačily, tak vytáhly zbraně a nakonec přišla vlna teroristů ze zahraničí, což podle syrské vlády podporoval Západ.
„Jde podle ní o dlouhodobé spiknutí, které se opakuje po desetiletích, kdy se Katar, Saúdská Arábie, Turecko a Západ snaží potrestat Sýrii za to, že zastává nezávislou pozici,“ konstatoval Kubal. Podle něj je klíčové, že se rozhovor vysílal kromě Česka i v syrské televizi. „Prezident si byl velmi dobře vědom toho, že to, co řekne, bude zároveň směřovat k jeho lidem,“ upozornil Kubal.
GALERIE
Asad2
Cesta k rozhovoru s Asadem byla překvapivě jednoduchá
Novinář považoval nejprve rozhovor s Asadem za něco nemožného, cesta byla ale nakonec překvapivě jednoduchá. Česko je totiž jednou z mála zemí Evropy, která má ještě stále zastoupení v Damašku. „Česká velvyslankyně mi zprostředkovala kontakt na lidi z prezidentské kanceláře, kteří mají na starosti výběr médií, kterým prezident poskytne rozhovor,“ uvedl Kubal.
Srovnání překladových titulků v reportáži v Událostech a v nezkráceném rozhovoru na ČT24
Tyto kroky se uskutečnily na přelomu září a října. „Prakticky během pár týdnů bylo jasné, že máme konkrétní termín, který nakonec platil. Natáčení se posunulo asi o hodinu, jelikož přijela delegace od ajatolláha z Íránu,“ podotkl Kubal s tím, že Asad se posléze za zpoždění omlouval, protože jinak je zvyklý být „velmi přesný“.
Asadův režim chtěl do Česka vyslat nějaký signál a Česká televize pro něj představovala vítaný kanál.
Syrská strana chtěla znát předem okruhy témat. „Snažil jsem se nepokládat jen čistě politické otázky, ale více psychologizující otázky směrem k člověku v tak unikátní pozici, v jaké Bašár Asad právě je,“ poznamenal žurnalista.
Asad Kubalovi těsně před začátkem rozhovoru řekl: „Opravdu se mě zeptejte, na co chcete. Můžete mi položit jakoukoli otázku.“
Kameramani ČT měli vstup zakázán
Na samotné natáčení rozhovoru nesměli kameramani ČT – podle Kubala zřejmě z bezpečnostních důvodů. Damašek také trval na dohodě, že výsledný sestřih bude vytvořen za přítomnosti obou stran, které posléze podepsaly prohlášení, že jde o definitivní verzi.
Je neuvěřitelné, že se ten rozhovor povedl. Myslím, že to hodně říká o důležitosti České republiky pro vládu Bašára Asada.
„Obával jsem se, že některé z nepříjemných otázek, které jsem měl připravené, by ve výsledném sestřihu nemusely být. Pokud by k tomu došlo, byli jsme domluvení, že rozhovor vysílat nebudeme. Ale nedošlo k tomu, upravovaly se jen drobné detaily,“ konstatoval zpravodaj.
- V roce 2011 syrský režim prezidenta Bašára Asada krvavě potlačil masové protivládní protesty, k nimž došlo v rámci takzvaného arabského jara. Zadrženy byly tisíce lidí, z nichž někteří byli mučeni nebo zahynuli ve vězení. Protesty nakonec vyústily v občanskou válku.
- Na útěku je odhadem 11 milionů lidí, z toho velká část uprchla do zahraničí. Zprvu jednotná protiasadovská opozice se postupně rozpadla na více skupin, mezi nimiž jsou i radikální islamisté. Tyto skupiny bojují i mezi sebou navzájem.
- Z válečných zločinů či zločinů proti lidskosti je viněn jak Asadův režim, tak povstalci. Rusko a Čína v Radě bezpečnosti OSN několikrát vetovaly rezoluce odsuzující Sýrii za násilí.
- První rok zemřelo ve válce asi 10 tisíc lidí, ve druhém roce 70 tisíc a ve třetím roce 60 tisíc. Hranice 100 tisíc mrtvých byla překonána v červnu 2013. Válku poznamenala řada masakrů civilistů: vládní vojska zabila v květnu 2012 v Húlá 108 lidí, 150 mrtvých si v červenci 2012 vyžádalo krveprolití ve vesnici Trímsá v provincii Hamá. Podle OSN jsou masakry civilistů cílené, nejde o náhodné oběti bojů.
- Během války došlo k několika útokům chemickými zbraněmi, z nichž se vzájemně obviňovala vláda a opozice. Při útoku na město Chán Asal v provincii Aleppo v březnu 2013 zahynulo 26 lidí, 300 až 1700 mrtvých si vyžádal chemický útok v srpnu 2013 v oblasti Ghúta jihovýchodně od Damašku. Damašek použití chemických zbraní popřel, souhlasil ale s jejich zlikvidováním pod dohledem Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Sýrie vlastnila odhadem asi 1300 tun chemických bojových látek.
- Syrská armáda je obviněna z používání kazetových bomb, Damašek ale není signatářem úmluvy o zákazu této munice z roku 2008.