ROZHOVOR: Lukašenko je jen loutka v rukách Kremlu, říká běloruský politický vězeň

Před pěti lety kandidoval na prezidenta proti Alexandru Lukašenkovi. Po vítězství Lukašenka a masivních demonstracích skončil ve vězení, ze kterého se dostal až letos v srpnu. Řeč je o běloruském opozičním politikovi Mikalaji Statkevičovi. Jak se na běloruský režim dívá a jak velká je podle něj jeho provázanost s Ruskem? Nejen o tom mluvil jako host Událostí, komentářů.

- prezidentský kandidát ve volbách 2010 v Bělorusku
- po vítězství Lukašenka byl odsouzen na 6 let v pracovních táborech
- z vězení se dostal v srpnu 2015
- Amnesty International ho prohlásilo vězněm svědomí

Mikalaj Statkevič
Zdroj: ČT24

Alexandr Lukašenko se snaží navenek vystupovat vůči Západu smířlivěji. Je to vidět i uvnitř Běloruska, na fungování země?

Projevuje se to pouze v jednom - osvobodil, ale nerehabilitoval šest z osmi politických vězňů. Jinak se to neprojevuje.

Udělal samozřejmě vše pro to, aby nevypukly nepokoje před prezidentskými volbami. Nepřipustil kandidaturu skutečných opozičních kandidátů, byli to jenom jacísi kandidáti, kteří byli schválení, a tudíž bylo vše jasné.

Nicméně podle účasti ve volbách, podle komentářů lidí, které jsme mohli zaznamenat během letošních prezidentských voleb, to ale nevypadá, že by občané Běloruska chtěli zásadní změny.

Lidé chtějí změny, lidé chápou, že v tomto systému se jejich život bude jenom zhoršovat a to je jasné, ale většina lidí je paralyzovaná strachem, strachem před represemi. Bělorusko má největší policii. Je tam osm speciálních služeb. (….)

Lidé se bojí ztratit práci, protože Lukašenko kontroluje ekonomiku a je tady ještě vnější strach. Bělorusové se bojí války, zopakování toho, co se dělo na Ukrajině a Lukašenko toho využívá. Navíc neumožnil účast ve volbách demokratických kandidátů, takže společnost neměla o čem rozhodovat, koho volit. Nebyla tady žádná naděje.

Nahrávám video
Rozhovor s běloruským opozičním lídrem Mikalajem Statkevičem
Zdroj: ČT24

Čili Lukašenkovu politiku ovlivňuje politika Vladimira Putina?

Lukašenkův režim je v podstatě loutkový režim, který ovládá Putin. Bez Putina je běloruský režim nemožný. Takový velký kolchoz, taková ekonomika potřebuje velké dotace. Putin nám dotuje ztrátové podniky, speciální jednotky, policii a samozřejmě Lukašenko závisí na Kremlu, závisí na cenách ropy. Je to v podstatě jenom taková dceřiná společnost Ruska.

Na druhou stranu můžeme sledovat určité obracení se Lukašenka k Západu. Anebo i to je se souhlasem Vladimira Putina?

Možná s tím Putin nesouhlasí, ale bude to sledovat úplně klidně, protože jeho možnosti dotovat jsou už menší. Už to nemůže být 11 miliard dolarů za rok, letos to bude 8 nebo 9 miliard a to není dostatečná suma na podporu ekonomiky. Proto se Lukašenko obrací na Západ, aby získal peníze na reformy (….) a také se snaží trošku vydírat Putina, aby Putin platil více.

Putin to bude ještě chvíli sledovat klidně. Dobře, ať se Západ trošku posnaží, ale až mu to už začne vadit, tak řekne: Pozor, je tady ropa! A Lukašenko je skutečně jenom loutka v rukách Kremlu.

  • Alexandr Lukašenko v čele Běloruska stojí už 21 let. Zvítězil i v letošních říjnových volbách, a to s více než 83 procenty hlasů. Opozice následně vyzvala mezinárodní společenství, aby volby neuznalo. Západ Lukašenkův režim často kritizuje za porušování lidských práv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 3 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 26 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...