ROZHOVOR: Lukašenko je jen loutka v rukách Kremlu, říká běloruský politický vězeň

Před pěti lety kandidoval na prezidenta proti Alexandru Lukašenkovi. Po vítězství Lukašenka a masivních demonstracích skončil ve vězení, ze kterého se dostal až letos v srpnu. Řeč je o běloruském opozičním politikovi Mikalaji Statkevičovi. Jak se na běloruský režim dívá a jak velká je podle něj jeho provázanost s Ruskem? Nejen o tom mluvil jako host Událostí, komentářů.

- prezidentský kandidát ve volbách 2010 v Bělorusku
- po vítězství Lukašenka byl odsouzen na 6 let v pracovních táborech
- z vězení se dostal v srpnu 2015
- Amnesty International ho prohlásilo vězněm svědomí

Mikalaj Statkevič
Zdroj: ČT24

Alexandr Lukašenko se snaží navenek vystupovat vůči Západu smířlivěji. Je to vidět i uvnitř Běloruska, na fungování země?

Projevuje se to pouze v jednom - osvobodil, ale nerehabilitoval šest z osmi politických vězňů. Jinak se to neprojevuje.

Udělal samozřejmě vše pro to, aby nevypukly nepokoje před prezidentskými volbami. Nepřipustil kandidaturu skutečných opozičních kandidátů, byli to jenom jacísi kandidáti, kteří byli schválení, a tudíž bylo vše jasné.

Nicméně podle účasti ve volbách, podle komentářů lidí, které jsme mohli zaznamenat během letošních prezidentských voleb, to ale nevypadá, že by občané Běloruska chtěli zásadní změny.

Lidé chtějí změny, lidé chápou, že v tomto systému se jejich život bude jenom zhoršovat a to je jasné, ale většina lidí je paralyzovaná strachem, strachem před represemi. Bělorusko má největší policii. Je tam osm speciálních služeb. (….)

Lidé se bojí ztratit práci, protože Lukašenko kontroluje ekonomiku a je tady ještě vnější strach. Bělorusové se bojí války, zopakování toho, co se dělo na Ukrajině a Lukašenko toho využívá. Navíc neumožnil účast ve volbách demokratických kandidátů, takže společnost neměla o čem rozhodovat, koho volit. Nebyla tady žádná naděje.

7 minut
Rozhovor s běloruským opozičním lídrem Mikalajem Statkevičem
Zdroj: ČT24

Čili Lukašenkovu politiku ovlivňuje politika Vladimira Putina?

Lukašenkův režim je v podstatě loutkový režim, který ovládá Putin. Bez Putina je běloruský režim nemožný. Takový velký kolchoz, taková ekonomika potřebuje velké dotace. Putin nám dotuje ztrátové podniky, speciální jednotky, policii a samozřejmě Lukašenko závisí na Kremlu, závisí na cenách ropy. Je to v podstatě jenom taková dceřiná společnost Ruska.

Na druhou stranu můžeme sledovat určité obracení se Lukašenka k Západu. Anebo i to je se souhlasem Vladimira Putina?

Možná s tím Putin nesouhlasí, ale bude to sledovat úplně klidně, protože jeho možnosti dotovat jsou už menší. Už to nemůže být 11 miliard dolarů za rok, letos to bude 8 nebo 9 miliard a to není dostatečná suma na podporu ekonomiky. Proto se Lukašenko obrací na Západ, aby získal peníze na reformy (….) a také se snaží trošku vydírat Putina, aby Putin platil více.

Putin to bude ještě chvíli sledovat klidně. Dobře, ať se Západ trošku posnaží, ale až mu to už začne vadit, tak řekne: Pozor, je tady ropa! A Lukašenko je skutečně jenom loutka v rukách Kremlu.

  • Alexandr Lukašenko v čele Běloruska stojí už 21 let. Zvítězil i v letošních říjnových volbách, a to s více než 83 procenty hlasů. Opozice následně vyzvala mezinárodní společenství, aby volby neuznalo. Západ Lukašenkův režim často kritizuje za porušování lidských práv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...