ISS hostí astronauty už patnáct let

Na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) vkročila první stálá posádka 2. listopadu 2000. Stanice je od té doby trvale obydlená a dvou- až šestičlenné posádky se pravidelně střídají po půl roce.

Dosud stanici navštívili lidé z více než patnácti zemí, nejvíce návštěvníků ISS tvořili Američané, přiletělo jich celkem 141, druzí v pořadí jsou Rusové, kterých bylo 44.

Do projektu jsou zapojeny vedle USA a Ruska hlavně Evropská vesmírná agentura (ESA), Japonsko a Kanada. Většinu dílů komplexu ale vlastní USA s Ruskem.

Mezinárodní vesmírná stanice
Zdroj: NASA.gov / National Geographic.com / Wikipedia.org

V současné době je ISS jediná trvale obydlená vesmírná stanice. Před ní fungovala v letech 1986–2001 ruská stanice Mir. Na ní byly podle ředitele České kosmické kanceláře Jana Koláře úspěšně ozkoušeny dlouhodobé pobyty kosmonautů.

„Dokonce současný světový rekordman, ruský kosmonaut Gennadij Padalka, má nasčítáno svých rekordních několik set dnů v kosmu právě hlavně z pobytu na Miru. Na Miru se učili i američtí kosmonauti. Ti do té doby měli minimální znalost s dlouhodobým pobytem, proto měli zájem spolupracovat s Rusy,“ uvedl Jan Kolář.

Za celou dobu existence, přes všechny rozpory, které tady na Zemi máme, stanice byla a zůstávala místem, kde se mezinárodní spolupráce ujímala.
Jan Kolář
ředitel České kosmické kanceláře

Mezinárodní vesmírná stanice, jejíž hodnota je 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun), se začala rodit v listopadu 1998 vynesením ruského modulu Zarja na oběžnou dráhu. Po spojení ruského modelu s prvním americkým vznikla základní konstrukce, která mohla přijmout tříčlennou posádku. „Stanice byla budovaná proto, aby umožnila člověku využívání blízkého okolního prostoru a zvláštního prostředí, které na Zemi není,“ zmínil Kolář.

ISS je jako most, kolébka nových technologií.
Kjell Lindgren
astronaut

První posádka vedla dvacet vědeckých projektů, současná má v plánu na čtyři stovky. Výsledkem jsou přelomové materiály, léky nebo postupy. Pro většinu experimentů je zásadní to, co astronautům ztěžuje život – stav beztíže.

Životnost ISS byla zatím prodloužena do roku 2024. Za dosavadních patnáct let se podle šéfa České kosmické kanceláře změnilo na stanici mnohé. Astronauti mají více místa, zlepšilo se zásobování i možnosti komunikace se Zemí.

Kolem Země prolétne za hodinu a půl

Stanice je umístěna na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 350 kilometrů, Zemi oběhne za přibližně 92 minut rychlostí zhruba 27.744 kilometrů za hodinu. Váží asi 420 tun, je široká 109 metrů a dlouhá 73 metrů.

Náklady na ISS se vyplatily a dnes jsou zavazujícím problémem. Mnoho hlasů říká, že bychom měli stanici ukončit, že je výhodnější létat bez lidí – nikoli. Je to obrovská vědecká laboratoř, je to věc, která nám říká, že člověk na oběžnou dráhu rozhodně patří a je tam užitečný.
Pavel Toufar
publicista

Po konci amerického programu raketoplánů v roce 2011 vynášejí návštěvníky ISS do kosmu jen ruské rakety Sojuz. Dopravu nákladu obstarávají ruský Progress, komerční loď Dragon a japonské HTV.

James H. Newman při výstavbě ISS v roce 1998
Zdroj: Reuters/NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...