Rakouská vládní koalice se dohodla na zpřísnění azylových podmínek. Země bude imigrantům udělovat jen dočasný azyl, a to na dobu maximálně tří let. Případné prodloužení bude záviset na situaci v domovském státě. Omezená bude i politika sjednocování rodin.
Vídeň přitvrdí vůči migrantům – dostanou jen dočasný azyl
Příslušný zákon může být podle agentury APA schválen nejdříve v prosinci, počítá se ale s tím, že začne platit zpětně už od 15. listopadu. „Jde o časově omezenou ochranu. O nic více, o nic méně,“ uvedla rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová.
Uprchlíci si budou muset na zbytek rodiny počkat tři roky
Kromě časově omezeného azylu se mají změny týkat i takzvané podpůrné ochrany. Tu Rakousko uděluje osobám, které podle ženevských konvencí nemají nárok na azyl, ale ve vlasti jim hrozí nebezpečí, například mučení či poprava.
Rakousko, které má zhruba 8,4 milionu obyvatel, v letošním roce očekává asi 85 tisíc žádostí o azyl. Pro srovnání, loni jich bylo 28 tisíc.
Dosud lidé s udělenou ochranou musejí na povolení k přistěhování rodiny čekat 12 měsíců, nově to budou tři roky. Žadatel o přistěhování rodiny bude muset navíc splnit určité rámcové podmínky jako ubytování pro rodinu či dostatečný zdroj příjmů.
Toto opatření se bude podle rakouských médií nejčastěji týkat Afghánců, kteří v alpské republice dostávají místo klasického azylu především podpůrnou ochranu.
Uprchlíci
Miklová-Leitnerová v souvislosti se změnami podotkla, že jde o návrat k podstatě azylového práva, které nesmí být zneužíváno jako nástroj přistěhovalectví.
Jižní hranici Rakouska překročí každý den kolem deseti tisíc běženců převážně ze Sýrie a Iráku. Většina migrantů začala proudit novou trasou přes Slovinsko a Rakousko dál do Německa poté, co maďarská vláda zavřela hranice s Chorvatskem.
Miklová-Leitnerová (ÖVP) už zadala plány na výstavbu hraničních bariér, které by podle rakouských médií měly vyrůst v horizontu dvou týdnů. Ministryně přitom zdůraznila, že jde o to zajistit spořádaný vstup běženců do země, ne o zavření hranic.
Azylové zákony zpřísnilo i sousední Německo
V Německu, kam míří většina běženců, má úspěšný žadatel o azyl nárok na tříleté povolení k pobytu. Po této době může uprchlík získat časově neomezený pobyt, pokud bude mít nadále na azyl nárok, uvádí na svém webu spolkový úřad pro migraci a uprchlíky.
I Němci ale nedávno zpřísnili azylové zákony. Opatření mimo jiné rozšiřují počet takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané nemají na azyl nárok, a to o Albánii, Kosovo a Černou Horu. Tisíce migrantů z těchto států nyní čeká deportace.
Uprchlíci
Budapešť nechce migranty zpět, měli by prý skončit v Řecku
Třeba Maďarsko už avizovalo, že nepřijme zpět žádného migranta z jiných zemí Unie. Šéf úřadu maďarského premiéra János Lázár uvedl, že západní evropské země informovaly Budapešť o svém záměru vrátit do Maďarska asi 40 tisíc migrantů.
Tito lidé by ale podle Lázára měli být posláni zpátky do Řecka, protože to byla první země, v níž vstoupili do EU.
V říjnu dorazilo přes Středozemní moře do Evropy rekordních více než 218 tisíc migrantů. Informoval o tom Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Za jediný měsíc tak připlulo k evropským břehům zhruba stejné množství uprchlíků jako za celý loňský rok.