Unie od soboty pozastaví na čtyři měsíce sankce vůči třem běloruským společnostem a 170 Bělorusům, včetně prezidenta Alexandra Lukašenka. Brusel tak reaguje na krok Minsku, který v srpnu propustil všechny politické vězně. Ocenil i Lukašenkovu roli prostředníka mezi Západem a Ruskem, které se kvůli Ukrajině ocitly na prahu nové studené války. Zástupci běloruské opozice pozastavení sankcí odsoudili.
Někdejší americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová před deseti lety označila Lukašenkovo Bělorusko za „poslední diktaturu Evropy“. EU se rozhodla uvalit sankce na Lukašenka a dalších více než 170 představitelů tamního režimu kvůli represím po prezidentských volbách v roce 2010. „Sankce spočívaly v zákazu cestování a zmrazení majetku,“ podotkl zpravodaj ČT Miroslav Karas.
„Lukašenko si tehdy myslel, že je naprostým pánem situace. Pochopil, že drtivá část běloruské společnosti za ním stojí a opozičníky, kteří vyšli v poměrně velkém počtu do ulic Minsku, jednoduše zmasakroval a vůdce opozice nechal zavřít,“ připomněl komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák.
Brusel nyní ocenil srpnové propuštění politických vězňů. „Šlo o šest představitelů opozice v čele s lídrem Nikolajem Statkevičem, který se rovněž ucházel o prezidentskou funkci,“ upřesnil Karas.
Unie ocenila i Lukašenkovu roli prostředníka mezi Ruskem a Západem v době ukrajinské krize. V únoru hostil mimo jiné klíčový summit o Ukrajině, kde vznikly nejnovější mírové dohody.
Sankce budou od víkendu pozastaveny vůči většině osob a všem firmám, na které byly dosud zacíleny. V platnosti zůstává embargo na dodávky zbraní a pro čtyři členy Lukašenkových bezpečnostních služeb, kteří jsou podezřelí, že stojí za zmizením prezidentových politických oponentů.
Pozastavením restrikcí chce EU podpořit další pozitivní vývoj, jenž by vedl ke zlepšení vztahů mezi EU a Běloruskem, uvedla Rada EU.
Brusel zároveň ujišťuje, že bude nadále pozorně sledovat stav demokracie a lidských práv v Bělorusku, který Západ dlouhodobě kritizuje. V případě zhoršení situace by restrikce byly opět na stole.
Běloruská opozice považuje rozhodnutí Bruselu za unáhlené a nelogické
Podle bývalého běloruského poslance a politického vězně Sjarheje Skrabce krok EU nemá logiku, protože pronásledování občanských aktivistů v Bělorusku pokračuje. „Pokud si v Bruselu myslí, že v Bělorusku došlo k nějakým podstatným demokratickým změnám, pak je to lež. Tvrdí, že v Bělorusku nejsou političtí vězni. Já mám za to, že jsou,“ řekl Skrabec rozhlasové stanici Rádio Svoboda.
Podle Skrabce se měl Brusel spíš než k odvolání sankcí odhodlat ke zrušení schengenských víz pro Bělorusy. „Hovoří se o tom už dlouho, ale situace se spíš zhoršuje, teď po nás chtějí i otisky prstů. Statisíce uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí putují Evropou, aniž by po nich chtěli otisky prstů,“ konstatoval politik.
Proti zrušení sankcí se postavila i běloruská opoziční skupina Charta 97. “Situace v Bělorusku přerostla v chronickou krizi, porušování lidských práv je systematické. Je to důsledkem represivních zákonů, které likvidují základní svobody,“ uvedl server.
V čele bývalé sovětské republiky stojí jedenašedesátiletý Lukašenko už 21 let. Nedávno byl popáté zvolen hlavou státu – podle mezinárodních pozorovatelů se ale naděje na pokrok nenaplnily.
Vztahy Minsku a Moskvy zkomplikovala ukrajinská krize
Lukašenkovy vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ochladly poté, co běloruský prezident odmítl uznat ruskou anexi Krymu a odmítl se připojit k ruskému embargu na dovoz potravin z EU.
Rusko má v Bělorusku radarovou stanici a komunikační centrum pro námořní síly a jeho letadla využívají běloruské základny. Šéf Kremlu by v zemi rád viděl i ruskou vojenskou základnu, to ale Lukašenko odmítl.
Na druhou stranu dodal, že Minsk zůstává věrným spojencem Moskvy a v případě války se Západem bude Bělorusko na straně Ruska.
