Rusko poprvé udeřilo proti Asadovým odpůrcům v Sýrii

Rusko zahájilo nálety na pozice odpůrců Assadova režimu v oblasti Homsu a Latákije. Cílem útoků mají být podle Kremlu „teroristé“, podle syrských povstalců přitom Islámský stát (IS) v této oblasti neoperuje.  O vojenskou pomoc prý Moskvu požádal syrský prezident Bašár Asad, přímou vojenskou operaci ale Rusko zatím vylučuje.

Poblíž Homsu nemá IS žádnou baštu. Objevují se proto zprávy amerických zdrojů o tom, že Rusko místo na IS cílilo na jiné radikální skupiny a umírněné rebely. Podle Telegraphu se mluví o islamistické alianci Džaíš al-Fatah a skupině rebelů patřící k Syrské svobodné armádě. K jednomu úderu mělo údajně dojít v Talbišehu.

Ruské ministerstvo obrany však uvedlo jednoznačně, že cílem náletů byly výlučně pozice Islámského státu. Zdroj ze syrských bezpečnostních sil agentuře AFP řekl, že bombardování se po boku Rusů účastní rovněž syrská armáda. Letecké útoky jsou podle tohoto zdroje vedeny v provinciích Hamá, Homs a Latákíja.

Moskva chtěla vykázat Američany ze syrského vzdušného prostoru

Rusové předem upozornili Spojené státy, aby nechaly bojové letouny na zemi, ale neuvedli, kde přesně hodlají udeřit, řekl CNN vedoucí americký představitel s tím, že mise USA normálně pokračují. „Uvítali bychom konstruktivní roli Ruska, dnešní ukázka to ale nenaznačuje. V žádném případě nebudeme měnit naše operace. Jen to posiluje nutnost začít brzy s nekonfliktní a smysluplnou debatou,“ konstatoval zdroj z amerického rezortu obrany, jehož citoval server BBC News.

O možném zapojení Moskvy do náletů proti Islámskému státu (IS) v Sýrii, které uskutečňuje mezinárodní koalice více než rok, se mluvilo několik týdnů. K úderům se o víkendu nově přidala i Paříž. Francouzská letadla cílila na tábor IS, kde zabila třicet lidí.

„Letecké údery už v Iráku a v Sýrii uskutečňuje řada států, včetně USA, nedávno se přidala Francie. Tyto akce ale porušují mezinárodní právo. Aby byly v souladu, musela by být splněna jedna z těchto podmínek – buď rezoluce OSN, nebo žádost o vojenskou pomoc od státu, na jehož území k náletům dochází. V této souvislosti chci oznámit, že syrská vláda požádala vedení Ruska o vojenskou pomoc,“ prohlásil šéf Putinovy kanceláře Sergej Ivanov.

Hlavním cílem je boj proti terorismu a pomoc legitimním autoritám v Sýrii v boji proti terorismu a extremismu.
Dmitrij Peskov
mluvčí Kremlu

Ruské nálety mají trvat jen určitou dobu. „Ruské letecké síly nemohou operovat donekonečna, tato operace má samozřejmě své časové limity. Přesné načasování, druhy zbraní a sil, které mají být použity, ale nemohu v tomto okamžiku komentovat. Všichni naši partneři budou znát detaily ještě dnes,“ konstatoval Ivanov.

CNN: Na syrské základně je 600 ruských vojáků

Rusko dodalo nedávno Asadově armádě stíhací letadla, bezpilotní stroje, obrněné transportéry i vrtulníky. Na vojenské základně u syrské Latákíje už přistála podle syrských vojenských zdrojů řada ruských nákladních letadel s výzbrojí a personálem. Podle CNN je na místě 600 ruských vojáků.

Jak řekl šéf Putinovy kanceláře, nejde o uspokojení vlastních ambicí nebo dosažení zahraničně-politických cílů, ale jde o obranu národních zájmů Ruska. To má v oblasti strategickou základnu v Tartúsu.
Miroslav Karas
zpravodaj ČT

Koordinace vojenských aktivit má podle Moskvy probíhat přes centrum v Bagdádu

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že chce informace o leteckých úderech sdílet se Spojenými státy přes nedávno vzniklé centrum v Bagdádu, díky němuž se budou efektivně koordinovat akce ve vzduchu a na zemi.

„Pokud vznikne společná koalice, o čemž pochybuji, nebo budou dvě koalice - jedna americká a druhá ruská - stejně budou muset své akce koordinovat,“ řekl agentuře Reuters vojenský expert Ivan Konovalov. „Aby byly tamní akce ruských sil legitimní, byl zapotřebí zákon,“ dodal.

Rusko se snaží vrátit do hry – za poslední rok a půl se nachází v rostoucí mezinárodní izolaci, zejména kvůli svým krokům na Ukrajině bylo vyloučeno z řady diplomatických fór a byly na něj uvaleny sankce. Toto je jedna z možností, jak dát najevo, že s Rusy je potřeba nadále počítat.
Jan Šír
Institut mezinárodních studií

Radikálům se poslední dobou daří připravovat syrský režim o rozsáhlá území. Asadův režim přitom bojuje od roku 2011  i s umírněnými povstalci.

Mapa Sýrie
Zdroj: ISW/BBC.com

Co s Asadem? USA se s Kremlem neshodnou

Syrský prezident je spojencem Moskvy, která ho chce udržet u moci. Putin v pondělí na půdě OSN uvedl, že by nálety měly probíhat s mandátem OSN, a vyzval k vytvoření protiteroristické koalice v čele s muslimskými zeměmi.

Západ ale žádá Asadův odchod. Spojené státy dokonce pomáhají s výcvikem umírněným rebelům - ovšem nepříliš úspěšně, protože část z nich po absolvování výcviku zběhla.

Naposledy Putin žádal zákonodárce o svolení k vyslání armády do zahraničí, když chtěl anektovat ukrajinský Krym v roce 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán povolil japonskému tankeru proplout Hormuzem

Hormuzským průlivem ve středu proplul japonský tanker plavící se pod panamskou vlajkou. Loď přepravující dva miliony barelů ropy dostala povolení od íránských úřadů. Informovala o tom agentura Kjódó s odvoláním na íránská média.
před 4 mminutami

Meta dostatečně nechrání děti na sítích, předběžně shledala Evropská komise

Evropská komise (EK) předběžně shledala, že sítě Instagram a Facebook od americké technologické společnosti Meta Platforms porušují unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Podle EK nedokázaly řádně identifikovat, posoudit a zmírnit rizika spojená s přístupem nezletilých osob mladších 13 let k těmto službám. Firmě hrozí vysoká pokuta.
09:17Aktualizovánopřed 9 mminutami

Trump na státní večeři s Karlem III. řekl, že USA vojensky porazily Írán

Americký prezident Donald Trump na státní večeři s britským králem Karlem III. a dalšími hosty řekl, že Spojené státy vojensky porazily Írán. Informovala o tom agentura AFP s tím, že šlo o Trumpovo první veřejné vyjádření k této citlivé věci během Karlovy nynější návštěvy v USA. Britský panovník v projevu hovořil o přetrvávajícím významu vztahu mezi Londýnem a Washingtonem.
03:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spojené státy vydají pasy s vyobrazením Trumpa

Americké ministerstvo zahraničí k příležitosti 250. výročí vyhlášení nezávislosti chystá omezený počet cestovních pasů, v nichž bude vyobrazen současný prezident Donald Trump. Informuje o tom agentura AP, Trump se podle ní stane prvním žijícím prezidentem zobrazeným v cestovních dokladech.
01:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský útok zabil ženu v Sumské oblasti, dva lidé jsou zranění

Jedna žena přišla o život v noci na středu při ruském dronovém a raketovém útoku v Sumské oblasti na severu Ukrajiny. Informovaly o tom úřady. Ruské bezpilotní letouny útočily také na Charkov. Moskva naopak bez podrobností ohlásila likvidaci ukrajinských dronů útočících v několika oblastech. Tvrzení stran konfliktu nelze nezávisle ověřit.
před 2 hhodinami

Karel III. v Kongresu vyzval k podpoře Ukrajiny

„Jednota a odhodlání, které se projevily po útocích z 11. září, jsou nyní nezbytné pro obranu Ukrajiny,“ řekl v úterý britský král Karel III. americkým zákonodárcům v Kongresu. Projev představuje hlavní program jeho čtyřdenní návštěvy USA. „Američané nikdy neměli lepší přátele, než jsou Britové,“ řekl americký prezident Donald Trump, když krále dříve během dne přivítal v Bílém domě. Návštěva probíhá v době rozporů mezi oběma zeměmi ohledně války v Íránu, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Bývalého šéfa FBI obvinili kvůli fotce vyskládaných mušlí

Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo bývalého ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho kvůli fotografii mušlí na pláži, kterou vloni zveřejnil na svých sociálních sítích. Podle činitelů měla údajně naznačovat možné vyhrožování prezidentu Donaldu Trumpovi. Informují o tom americká média, podle nichž se Trump již podruhé snaží dosáhnout odsouzení Comeyho. První žalobu soud zamítl loni v listopadu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Srbsku hrozí, že přijde o miliardy od EU, jeho vstup do Unie se vzdaluje

Evropská komise (EK) by v reakci na nedávno zavedené reformy soudnictví mohla Srbsku zmrazit asi 1,5 miliardy eur (přibližně 36,5 miliardy korun) z fondů EU. Šance Bělehradu na členství v evropském uskupení tak opět slábnou. Eurokomisařka pro rozšíření EU Marta Kosová varuje, že změny by v balkánské zemi mohly vést k centralizaci justice a oslabily by právní stát. Ten je přitom jednou z hlavních podmínek přístupu. Po celém Srbsku navíc pokračují rozsáhlé protesty vedené studenty po neštěstí na nádraží v Novém Sadu. Právě mladí členství v EU nejvíce podporují. Vstup Srbska do Unie ale komplikuje i jeho zahraniční politika – především vztah k Rusku a neuznání nezávislosti Kosova Bělehradem.
před 3 hhodinami
Načítání...