Katalánsko o krok blíž k nezávislosti. Místní volby patří separatistům

Volby do místního parlamentu v Katalánsku vyhrály strany žádající odtržení Katalánska od zbytku Španělska. Jejich úsilí podporuje i řada místních obchodníků a intelektuálů. Podle předvolebního průzkumu agentury Metroscopia si ale jednostranné prohlášení nezávislosti přeje pouhá pětina Katalánců.

O tom, že strany usilující o nezávislost Katalánska získaly v regionálním parlamentu většinu, informovala na základě odhadů už po uzavření volebních místností katalánská televize TV3.

Šéf katalánské vlády a vůdce separatistů Artur Mas prohlásil separatistické strany za vítěze regionálních voleb. V tamním parlamentu mají většinu.

Mas, který byl zároveň jedničkou kandidátky volební koalice Společně pro Ano, volby předem označil za plebiscit o budoucnosti Katalánska. Separatistické strany dnes večer označil za vítěze voleb v hospodářsky vyspělém regionu na severovýchodě Španělska. „Katalánci řekli
‚ano‘ nezávislosti,“ prohlásil.

3 minuty
Zprávy: Katalánci chtějí pryč ze Španělska
Zdroj: ČT24

Platforma Společně pro Ano získala při rekordní 77procentní volební účasti 62 křesel v regionálním parlamentu, který čítá 135 poslanců. Odtržení Katalánska od Španělska navíc podporují také politici z levicové Kandidátky lidové jednoty (CUP), která získá deset mandátů.

Španělé nás nenávidí, protože jsme odlišní. Ne všichni, ale tak 70 procent z nich. Když se jich zeptáte, co si myslí o Kataláncích, řeknou vám, že jsou to darebáci a prasata.
Ramón Passolas
Barceloňan

Strany usilující o nezávislost Katalánska na Madridu obdržely dohromady přes 47 procent všech odevzdaných hlasů. Na to poukázala vládní Lidová strana v Madridu, která upozornila, že „většina Katalánců odmítla nezávislost“. 

Volby v Katalánsku
Zdroj: Jordi Boixareu/ČTK/ZUMA

„Katalánce tyto volby skutečně zmobilizovaly. Čtyři hodiny po otevření volebních místností byla účast vyšší než 35 procent, což je o 5 procent víc než při minulých volbách, a dokonce o 10 víc než u těch předminulých,“ uvedl zpravodaj ČT Petr Zavadil.

Předčasné volby vyhlásil šéf katalánské vlády Artur Mas, který slíbil, že po volbách začne 18měsíční přechodné období a Katalánsko do roku 2017 získá samostatnost. Španělská vláda tomu ale chce zabránit všemi dostupnými právními prostředky včetně možnosti obrátit se na ústavní soud.

Madrid už zatrhnul Kataláncům referendum

Ústavní soud loni zablokoval konání referenda o odtržení tohoto bohatého severního regionu s tím, že právo vyhlásit plebiscit má jedině ústřední vláda. Separatisté ale hlasování pod jiným názvem přesto uspořádali. Přišla sice jen polovina oprávněných voličů, čtyři pětiny z ní ale hlasovaly pro nezávislost.

Její příznivci považují nedělní hlasování za definitivní slovo k budoucnosti regionu. „Tyto volby jsou nejdůležitější od návratu Španělska k demokracii,“ řekl Mas deníku El Mundo. „Myslím, že je to nutný proces po tom, co se stalo loni. Může nás to dovést ke změně k lepšímu. Cítím, že se věci hýbou správným směrem, ale uvidíme,“ podotkl jeden z návštěvníků Barcelony Guillen.

Už v prosinci se budou konat parlamentní volby ve Španělsku a největší strany požadují ústavní změny, které zahrnou nabídku na zlepšení ekonomické situace Katalánska.

  • Madridu vychází dlouhodobě vstříc Evropská unie zpochybněním členství nezávislého Katalánska. Britský premiér David Cameron řekl, že by se muselo postavit do řady zemí čekajících na členství v EU. A to znamená, že by nemohlo být členem euroskupiny.

Oddělení Katalánska? Horší než řecká krize, varuje Bloomberg

Španělská ekonomika je zatížena dluhem přesahujícím v přepočtu 27 bilionů korun. Katalánsko se na ní podílí 20 procenty a navíc je sídlem nadnárodních podniků včetně automobilek. Současná řecká ekonomická krize by tak byla podle agentury Bloomberg ve srovnání s chaotickým oddělením tohoto regionu od zbytku Španělska maličkostí.

Právo rozhodnout o obsazení 135 parlamentních křesel má 5,5 milionu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
Právě teď

„Najděte si své dítě.“ Íránci musí platit za pozůstatky, svědci mluví o pekle

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
před 15 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 21 mminutami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 37 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 3 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...