Čína si velkou vojenskou přehlídkou na náměstí Nebeského klidu připomněla 70. výročí konce druhé světové války v Asii. Pompézní oslavy se většina světových politiků rozhodla bojkotovat, na rozdíl od českého prezidenta Miloše Zemana.
Největší čínské vojenské přehlídce přihlížely desetitisíce lidí včetně Zemana
Sedmdesáti salvami z děl, vztyčením vlajky, hymnou a projevem prezidenta Si Ťin-pchinga začala na náměstí Nebeského klidu největší vojenská přehlídka v dějinách Číny. Připomenutí sedmdesáti let od kapitulace Japonska přihlížely v Pekingu desetitisíce lidí, náměstím pochodovalo na 12 tisíc vojáků.
„Přehlídka trvala hodinu a půl. Čína ukázala více než 500 pozemních a námořních zbraní a na dvě stovky letounů, stíhaček a helikoptér. 84 procent z těchto zbraní veřejnost viděla vůbec poprvé,“ popisuje parádu zpravodajka ČT v Pekingu Barbora Šámalová. Na závěr akce vypustili organizátoři 70 tisíc holubic a tisíce barevných balonků.
„Vítězství ve válce proti Japonsku učinilo z Číny jednu z velkých zemí světa,“ pronesl ve svém projevu prezident Si Ťin-pching. „Válečná zkušenost ale lidi naučila vážit si o to více míru,“ dodal. Oznámil rovněž, že Čína sníží velikost své armády o 300 tisíc vojáků, neupřesnil však kdy. Peking prý nebude nikdy usilovat o hegemonii a chce žít se svými sousedy v míru.
„Domnívám se, že údaj není příliš směrodatný. Čínská armáda je obrovská co do počtu a myslím si, že daleko důležitější je informace, která říká, že vojenský rozpočet se bude dále navyšovat,“ komentuje prohlášení čínského prezidenta politolog ze Západočeské univerzity Pavel Hlaváček. Vzhledem ke kondici čínského hospodářství je zamýšlený 10procentní růst financí pro armádu podle Hlaváčka pozoruhodný.
Mezi více než dvacítkou přítomných hlav států a vlád je kromě českého prezidenta Zemana také ruský prezident Vladimir Putin, běloruský prezident Alexandr Lukašenko, kazašský prezident Nursultan Nazarbajev, jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje či generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-mun. Přehlídce přihlížel rovněž súdánský prezident Umar Bašír, na kterého Mezinárodní trestní soud vydal dva zatykače.
Spojené státy a většinu evropských zemí na přehlídce zastoupili pouze velvyslanci. Důvodem je mimo jiné obava z rostoucích teritoriálních nároků Číny především v Jihočínském moři. Kritiky se dočkala také silná protijaponská rétorika oslav. Kvůli ní pozvání odmítl japonský premiér Šinzó Abe.