Jeden z pěti Čechů pohřešovaných v Libanonu je údajně bezpečnostní činitel

Bejrút – Vysoce postavený činitel bezpečnostních složek je podle libanonského listu L'Orient-Le Jour jeden z pětice Čechů pohřešovaných v Libanonu. Lidé, kteří českou pětici a libanonského řidiče zajali, se snažili za každou cenu vyvolat dojem únosu, když zanechali v opuštěném autě pasy a kamery, i když je snadno mohli odvézt, uvedl list s odvoláním na dobře informovaný vojenský zdroj. „Je zvláštní, že se k akci zatím nikdo nepřihlásil a že nikdo nenavázal kontakt s místními ani českými úřady,“ sdělil uvedený zdroj.

List uvedl, že ve skupině jsou dva novináři, advokát, tlumočník a vysoce postavený bezpečnostní představitel, který je v Libanonu poprvé. Deník Blesk pátého ze skupiny označil jako dvaatřicetiletého muže žijícího ve středních Čechách. Pochází údajně z Uherského Hradiště, kam nyní odjela jeho manželka. V minulosti prý pracovala pro armádu. „Já to nemohu potvrdit, ani vyvrátit. Rezortu ministerstva vnitra žádný expert nechybí,“ prohlásil ministr vnitra Milan Chovanec. Téma se ale podle něj může dostat na jednání Bezpečnostní rady státu.

Skupina prý krátce před zmizením pořídila dva rozhovory, jež se zachovaly v kamerách. Týkají se bojů v oblasti severolibanonského Arsálu u libanonsko-syrské hranice a také života syrských uprchlíků v Libanonu. Při jednom z rozhovorů je zachycen šéf místní správy města Labva v okrese Baalbek Rámiz Amhaz.

Taxi, s nímž Češi cestovali, bylo v sobotu nalezeno 300 metrů od vojenského stanoviště u města Kafraja v západní části libanonského údolí Bikáa nedaleko syrských hranic. Média kauzu spojují s případem Alího Fajáda. Tento Libanonec a další dva muži byli loni zadrženi v Česku a jsou podezřelí z úmyslu prodat zbraně a kokain americkým agentům, kteří předstírali, že jsou členy kolumbijské teroristické organizace FARC. Fajád, který je podle libanonského tisku znám také jako Alí Taán, je bratrem taxikáře Saíba Muníra Taána, který pětici vezl a je také pohřešován. Podle všeho se s nimi znal už z minula, konstatuje deník Blesk s tím, že Češi do Bejrútu odletěli už minulé úterý.

Zaorálek: S hledáním Čechů v Libanonu pomáhají cizí tajné služby

Česká republika ve snaze Čechy najít spolupracuje s řadou zahraničních tajných služeb. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek ale zdůraznil, že v této konkrétní situaci zůstává hlavním partnerem na politické i zpravodajské úrovni samotný Libanon.

„V oblasti operuje - to je pravda - celá řada zpravodajských služeb. A pokud nám mohou pomoci, tak určitě máme s řadou z nich kontakty a budeme je využívat,“ poznamenal ministr. O spolupráci v tomto konkrétním případě ani není podle něj třeba žádat. Se službami mnoha zemí totiž jejich čeští partneři spolupracují pravidelně a běžně. Proto prý dnes na bruselském jednání se svými kolegy ze zemí EU nemusí Zaorálek o spolupráci vyjednávat. „V této chvíli nemohu říci nic zásadně nového,“ poznamenal Zaorálek k informacím, že by kauza mohla souviset s případem muže zadrženého loni v Praze.

Situace v Libanonu a tedy také spolupráce s partnerskými tajnými službami se podle ministra liší od jarního případu Čecha uneseného v Libyi. „Je samozřejmě nesrovnatelné to, že v Libanonu máme transparentnější, známé a jasné partnery,“ upozornil Zaorálek. Krizový štáb byl opět svolán na úterní ráno.

„Jsem rád, že ministerstvo zahraničí od prvního okamžiku, kdy jsme získali tyto informace, věnuje kauze mimořádnou pozornost. Jsem také rád, že se velmi dobře daří komunikace mezi ministerstvem zahraničí a libanonskou vládou. A právě ta spolupráce s libanonskou vládou může být pro vyřešení celé této záležitosti rozhodující a klíčová,“ prohlásil  v pondělí v souvislosti s případem premiér Sobotka (ČSSD).

Případy Čechů unesených v zahraničí

  • 13. března 1983 - Příslušníci povstaleckého Národního svazu pro úplnou nezávislost Angoly (UNITA) unesli 66 československých občanů, kteří pracovali v papírně v angolském Alto Catumbela. Únosci požadovali politické uznání. Unesení museli absolvovat 1200 kilometrů dlouhý pochod. Po 4,5 měsíci únosci propustili ženy, děti a slabé muže. Zbylí lidé byli propuštěni po 468 dnech.
  • 26. května 1995 - Tři české vojáky spolu s dalšími 270 příslušníky mírových sil UNPROFOR použili bosenští Srbové v okolí Pale u Sarajeva jako lidské štíty, aby odvrátili hrozící letecké údery NATO. Majora Karla Krátkého a kapitána Oldřicha Židlíka propustili po 24 dnech, major Zlatko Kožušník se dostal na svobodu po 19 dnech zajetí.
  • 17. prosince 1996 - Český chargé d'affaires v Peru Lubomír Hladík byl mezi více než 600 lidmi zajatými na večírku v rezidenci japonské ambasády v Limě. Ozbrojenci z Revolučního hnutí Túpaka Amarua (MRTA), kteří požadovali propuštění vězněných členů hnutí, rukojmí postupně propouštěli, včetně Hladíka. Peruánské bezpečnostní síly osvobodily 72 zbylých rukojmí 22. dubna 1997.
  • 19. února 1998 - Podplukovníka Jaroslava Kulíška s dalšími třemi pracovníky pozorovatelské mise OSN v Gruzii (UNOMIG) unesli ozbrojení útočníci v západogruzínské vesnici Džichaškari. Zatímco dva Uruguayce a Švéda odpůrci prezidenta Eduarda Ševardnadzeho propustili, Kulíškovi se 25. února podařilo utéci.
  • 29. září 1999 - Dva pracovníky nadace Člověk v tísni Milana Machalíčka a Michala Plavce zadržoval dav ze srbské enklávy Štrpce v jihosrbské provincii Kosovo. Vojákům sil KFOR se podařilo humanitární pracovníky po několika hodinách vysvobodit.
  • 13. října 1999 - Na východě gruzínské Abcházie, v Kodorském údolí, byla unesena skupina šesti pozorovatelů OSN (UNOMIG), pocházejících z ČR, Švédska, Švýcarska, Řecka, Německa a Uruguaye. Únosci požadovali výkupné 250 000 dolarů. Den nato únosci propustili čtyři rukojmí, včetně českého pozorovatele, zbytek propustili další den.
  • 11. dubna 2004 - V Iráku byli cestou do jordánského Ammánu uneseni tři čeští novináři - Michal Kubal a Petr Klíma z České televize a Vít Pohanka z Českého rozhlasu. Po pěti dnech byli po vyjednávání s únosci propuštěni.
  • 7. prosince 2005 - Na Haiti byl unesen český misionář Roman Musil. Na ostrově působil několik let. S únosci, kteří údajně požadovali výkupné 50 000 dolarů, vyjednávali představitelé katolické církve. Musil byl propuštěn 10. prosince 2005, ČR údajně nic neplatila.
  • 11. března 2010 - Byly propuštěny dvě unesené humanitární pracovnice na Haiti. Česká pracovnice organizace Lékaři bez hranic (MSF) a její belgická kolegyně strávily téměř týden v zajetí neznámých únosců. Ženy, které v zemi pomáhaly po ničivém zemětřesení, přepadli únosci na předměstí Port-au-Prince.
  • 18. ledna 2011 - Jemenská policie zmařila pokus o únos čtyř českých turistů. Zasáhla proti třem únoscům střelbou ve chvíli, kdy se pokusili své oběti odvézt autem do hor.
  • 22. března 2012 - Česká průvodkyně strávila v noci na 22. března na egyptském Sinajském poloostrově dvě hodiny v zajetí beduínů. Skupina maskovaných mužů ji unesla, když přepadla autobus s českými turisty, které žena doprovázela. Podle českého ministerstva zahraničí ženu osvobodily egyptské bezpečnostní síly ve spolupráci s místními beduínskými kmeny z jihu Sinaje.
  • 13. března 2013 - Dvě Češky Antonie Chrástecká a Hana Humpálová byly uneseny neznámými ozbrojenci v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán, kam přijely z Íránu jako turistky a chtěly pokračovat do Indie. K jejich propuštění po dvou letech přispěla turecká nevládní organizace IHH; do ČR se vrátily koncem letošního března.
  • 6. března 2015 - Po útoku islámských radikálů na ropné pole Ghaní v Libyi bylo uneseno devět osob pracujících pro rakouskou firmu VAOS - Rakušan, čtyři Filipínci, dva Bangladéšané, Ghaňan a jeden český občan. Dva Bangladéšané a Ghaňan se již ze zajetí dostali. Osud ostatních unesených, včetně Čecha, je nejasný.
Vydáno pod