Rusko už podruhé žádá o značnou část území v Arktidě. Patřičné dokumenty už Moskva předala Organizaci spojených národů. Konkrétně si činí nárok na takzvaný Lomonosovův hřbet, kde se podle řady studií nachází až třetina světových zásob plynu a ropy. Kreml doufá, že se OSN začne žádostí o 1,2 milionu kilometrů čtverečních zabývat ještě letos.
Moskva tvrdí, že Lomonosovův hřbet, táhnoucí se pod hladinou Severního ledového oceánu od kontinentu směrem k pólu, je prodloužením ruského kontinentálního šelfu, a že tedy má právo na jeho ekonomické využívání. Nerostné bohatství Arktidy chce zkoumat také Kanada, Spojené státy, Norsko a Dánsko. Rivalita mezi těmito zeměmi ještě zesílila s tím, jak se vlivem tání polárního ledu stává Arktida přístupnější. "Pro Dánsko je to území nesmírně důležité hlavně proto, že by se díky němu království výrazně zvětšilo a naše země by pak měla mnohem silnější postavení ve světě," argumentuje bývalý dánský ministr zahraničí Martin Lidegaard. Rusko je naproti tomu největší země na světě, přesto má další ambice se rozrůstat.
Současná žádost se opírá o výsledky řady expedic, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Rusko OSN o část Arktidy poprvé požádalo v roce 2002, ale kvůli nedostatku důkazů, že má na území nárok, mu organizace žádost vrátila. Jako demonstraci svých nároků Moskva vyslala v roce 2007 k severnímu pólu expedici, která na mořské dno umístila kovovou schránku s ruskou vlajkou. Pro někoho jde jen o prázdné gesto, pro jiné o impuls k okamžitému jednání. Kromě expedic totiž Rusko v poslední době posílilo i svou vojenskou přítomnost v Arktidě.
Lomonosovův podmořský hřbet v Severním ledovém oceánu se táhne od Novosibiřských ostrovů k Ellesmerovu ostrovu a je dlouhý asi 1800 km. Nad oceánským dnem se zvedá až do výše 3700 m. Objeven a prozkoumán byl v roce 1948.
