Zákaz ilegálního vstupu. Maďarský plot budou lemovat i žiletkové pásy

Po pondělním budování přístupových cest se v Maďarsku naplno rozběhla stavba první části plotu, který má zabránit ilegálním imigrantům ve vstupu do Schengenského prostoru. Bariéra tvořená dvěma řadami plotu s ostnatým drátem má být hotova na celé 175 kilometrů dlouhé hranici se Srbskem do konce listopadu. Zpravodaj ČT natáčel na místě, kde první metry vzorového plotu vznikají.

První fáze výstavby se soustředí kolem městečka Mórahalom, kde už během pondělí vojáci sekali stromy a připravovali cestu. Nyní již pokládají první prefabrikované sloupy – základ hráze, která má podle Budapeště alespoň částečně rozbíjet migrační vlnu z Balkánu. Kvůli úsporám sloupy vyrábějí vězni, i přesto ale Maďarsko za kontroverzní projekt zaplatí v přepočtu téměř 600 milionů korun.

I taková cena prý ale stojí za uchránění Schengenského prostoru od nekontrolovaného přílivu ilegálních utečenců. Maďarský premiér Viktor Orbán ujišťuje, že stát vybuduje nové hraniční přechody ke standardnímu přesunu lidí mez Srbskem a Maďarskem.

Armáda začala budovat plot záměrně na odlehlém místě. Právě takové totiž migranti nejčastěji volí. Zřetelně vyšlapanými cestami v trávě už letos přišly do EU desetitisíce běženců.

Pás plotu mají navrchu i vespod lemovat kotouče žiletkového drátu, kvůli nimž bude prý prakticky nemožné bariéru rychle překonat. "Pokud se někdo plot pokusí přelézt, zcela určitě se zraní. My samozřejmě nechceme nikomu ublížit. Nějak ale tomuto migračnímu pohybu zabránit musíme," říká šéf stavební společnosti BV Holding László Nagy.

Maďarsko začalo stavět plot proti ilegální migraci
Zdroj: ČTK/AP

O výstavbě čtyři metry vysokého plotu rozhodla maďarská vláda 17. června s cílem uzavřít zelenou hranici a zabránit přílivu ilegálních migrantů. Ministerstvo vnitra v této souvislosti dnes také informovalo, že od začátku letošního roku úřady registrují přes 78 tisíc ilegálních narušitelů hranic, z čehož 77 600 jich proniklo právě přes srbsko-maďarskou hranici.

Parlament v Budapešti 6. července schválil změnu zákona o státní hranici, a umožnil tak vybudování technických zábran podél schengenské hranice. Vláda na to vyčlenila 6,6 miliardy forintů (přes 575 milionů Kč). Podle ministra zahraničí Pétera Szíjjártóa by měl být plot postaven za čtyři měsíce. "Stavět se bude najednou na osmi až deseti místech v oblastech, které jsou nejvíce vystaveny náporu migrantů," řekl podle serveru hvg.hu ministr. 

  • Kypr/Severní Kypr - Osmdesátimetrová bariéra vyrostla v kyperské metropoli Nikósii vzápětí po prvních velkých násilnostech v roce 1963. Samotný Kypr je rozdělen od roku 1974, kdy severní část obsadili turečtí vojáci v reakci na státní převrat kyperských Řeků, kteří chtěli ostrov připojit k pevninskému Řecku.
  • USA/Mexiko - Od roku 2006 je ve výstavbě plot mezi oběma zeměmi, který by měl zabránit ilegální imigraci a pašování drog. Na hranici dlouhé přes 3000 kilometrů je v současné době dokončeno přes 1000 kilometrů plotu.
  • Izrael/Západní břeh Jordánu - Izrael zahájil v roce 2002 výstavbu bezpečnostní bariéry kolem Západního břehu Jordánu, která by měla zabránit palestinským teroristům pronikat do Izraele. Dosud bylo postaveno přes 450 kilometrů plotu. Izrael už v minulosti podobné ploty postavil na hranicích s Egyptem, aby zabránil přílivu afrických migrantů i islamistů, podél libanonské hranice a na Golanských výšinách, aby zabránil pronikání osob ze Sýrie, které by pro zemi mohly představovat bezpečnostní riziko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 15 mminutami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 8 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...