Budapešť/Ventimiglia - V jednom z velkokapacitních stanů poblíž maďarské obce Röszke se vzbouřila skupina uprchlíků, které tam ve středu umístila policie. Při zásahu nasadila několik vozidel i vrtulník, jak píšou tamní média. Migranti se důsledně dožadovali propuštění na svobodu. Právě přes Maďarsko putuje do Evropy jedna z hlavních migrančních vln a tamní ministr zahraničí Péter Szijjártó shodou okolností během čtvrtka upozornil, že země má s uprchlíky větší problém než jih Evropy. Přesto mu prý není věnována zdaleka taková pozornost.
Stan se nachází v místě, kam policie sváží všechny uprchlíky zadržené při překročení hranic ze Srbska. Policisté se kvůli uklidnění situace a bezpečnosti rozhodli některé rodiny s malými dětmi odvést do jiných uprchlických středisek, kde je ještě místo. Ve večerních hodinách byl podle zpravodaje ČT na místě incidentu klid.
Ve středu strážníci v jedné z maďarských žup zadrželi přes 1100 ilegální uprchlíků, kteří překročili maďarsko-srbské hranice. Většina zadržených lidí pocházela z Afghánistánu, Pákistánu a Sýrie.
Maďarský problém EU přehlíží, stěžoval si ministr
Szijjártó v rozhovoru pro kanál M1 uvedl, že Maďarsko opakovaně upozorňuje na závažnost západobalkánské cesty, po níž běženci putují, ale Evropská unie doposud nedokázala podniknout účinné kroky. „Je načase, aby EU začala tuto situaci brát vážně,“ řekl ministr. Za „nepřijatelné a nepochopitelné“ přitom označil, že se pozornost stále soustředí na ilegální imigranty plující přes Středozemní moře, přestože jejich největší počet přichází do Maďarska.
Šéf maďarské diplomacie zopakoval, že Budapešť nepozastavila platnost mezinárodních a unijních pravidel, která se týkají migrantů, ale čelí vážným technickým a kapacitním problémům, neboť do země už letos vstoupilo přes 61 000 běženců. To je podle ministra také důvod, proč Maďarsko požádalo partnery v EU o trpělivost; jakmile budou tyto problémy vyřešeny, Budapešť opět začne zcela plnit dublinské nařízení týkající se azylantů. To stanoví kritéria pro určení státu EU, který má být příslušný k posuzování žádosti o azyl. Obvykle je to ta země, do které žadatel vstoupil jako první na území Unie.
Na Maďarsko se snesla z EU kritika, když mluvčí vlády v úterý řekl, že Budapešť pozastavuje platnost evropské azylové dohody a nebude z unijních zemí brát zpět migranty bez příslušných dokumentů. Den nato Szijjártó vysvětlil, že Maďarsko pouze nechce přijímat zpět běžence, kteří do Evropské unie nevstoupili poprvé na jeho území, nýbrž v Řecku.
Szijjártó v této souvislosti poznamenal, že spor mezi Maďarskem a EU se týká 11 členských států, které chtějí do Maďarska vrátit na 15 000 ilegálních imigrantů. Stanovisko Budapešti je podle něj takové, že tito lidé vstoupili na území Unie nejprve v Řecku, a proto by měli být posláni tam.
Migrační problematika dominuje také summitu Evropské unie, který začíná v Bruselu. Jak ale uvedl stálý předseda vrcholných schůzek Donald Tusk, mezi zeměmi EU neexistuje shoda ohledně povinného přerozdělování uprchlíků. Místo deklarací o solidaritě jsou podle něj potřeba činy.
Na italsko-francouzské hranici čekají desítky uprchlíků
K italským břehům každý den připlouvají další lodě plné uprchlíků z Afriky. Italské uprchlické tábory praskají ve švech a tamní vláda žádá ostatní země Evropské unie o pomoc. Sousední Francie se ale zatím uprchlíků ujímat nechce. Na hranici mezi oběma zeměmi stanují desítky běženců, kteří přežívají s pomocí darů od místních lidí. Policie v Mentonu posiluje, aby dokázala přílivu uprchlíků zabránit. Ti sem nebo do nedaleké Ventimiglie proudí z jihu Itálie dál. Na to, že je Evropa nebude chtít, je pašeráci nepřipravili.
