Brusel - Hledání vhodné evropské reakce na migrační krizi bude dominovat dvoudennímu summitu Evropské unie, který začíná v Bruselu. Návrh Evropské komise, aby se 40 tisíc lidí žádajících o azyl v Itálii a v Řecku rozdělilo mezi další členské země podle kvótového systému, lídři zemí Unie nepodpoří.
Co s uprchlickou vlnou? EU se na summitu pokusí něco vymyslet
Uprchlíci mají být podle návrhu komise rozděleni do jednotlivých zemí v závislosti na počtech jejich obyvatel, ekonomickém výkonu či v minulosti udělených azylech. Část členů EU už od května návrh jednoznačně odmítá. Je mezi nimi i Česká republika, spolu se státy visegrádské čtyřky a dalšími východoevropskými a pobaltskými zeměmi. Samotný způsob výpočtu kvót se ale nelíbí ani dalším unijním státům. Řadě z nich navíc vadí, že komise přišla s myšlenkou povinného přerozdělování migrantů jen pár týdnů poté, co dubnový mimořádný summit EU k migraci zdůraznil přesně v této věci potřebu dobrovolného postupu. Za neprůchodnou má myšlenku povinných kvót také stálý předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk.
Prouza k uprchlíkům: Můžeme přijmout asi 500 lidí (zdroj: ČT24)
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek spolu s kolegy z dalších zemí v úterý odmítl dopředu připravený návrh závěrů pro summit. Text „šalamounsky“ hovořil o potřebě ve dvou letech přesídlit z Itálie a Řecka komisí navržených 40 000 osob, předpokládal ale také odklad debaty o způsobu, jakým to udělat. Rozhodnout se mělo do konce července, nejspíš jen při jednáních na ministerské úrovni. O novém znění textu, který by měli premiéři a prezidenti schválit, se tedy musí dál vyjednávat.
Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti
„Na základě kvóty vám ty lidi někdo vybere, nemáte šanci si je prověřit, nemáte šanci si otestovat, jestli mají šanci se integrovat v České republice nebo ne. Detaily nebyly zveřejněny, ale směřovalo to k tomu, že nějaký italský úředník bude ukazovat prstem a říkat: 'Ty do Česka, ty do Německa, ty do Estonska'. Bylo to tak kontroverzní, že to nemělo šanci projít.“
„My máme kapacitu zhruba 400 až 500 lidí, které můžeme přijmout. Jak si budou nacházet práci a najdeme jim bydlení, tak budou uvolňovat místa v azylových zařízeních pro další. Máme nabídky firem, které jsou schopny zaměstnat 5, 10, 15 lidí na manuální práci. Na druhou stranu přicházejí i lidé vysokoškolsky vzdělaní – lékaři, ekonomové.“
Český premiér Bohuslav Sobotka na summitu oznámí připravenost české vlády „na dobrovolné bázi“ zvýšit počet přesídlovaných osob a realizovat vlastní program přesídlení na základě dvoustranné spolupráce s Itálií a Řeckem. Mohlo by se prý jednat až o stovky osob. Možnost dobrovolného přijetí určitého počtu lidí připouští i slovenský premiér Robert Fico. Snahou evropských diplomatů nyní zřejmě bude sečíst podobné dobrovolné závazky, se kterými velmi pravděpodobně přijdou i další země osmadvacítky.
Solidarita s Itálií a Řeckem není jediným tématem
Otázka „solidární pomoci“ Itálii a Řecku je však jen jednou částí rozsáhlé evropské reakce na migrační krizi. Od počátku roku už Středozemní moře směrem do Itálie a Řecka překonalo přes 105 000 lidí, skoro 2000 při cestě zemřely. Evropská unie v pondělí spustila první etapu své vojenské operace zaměřené na sítě pašeráků lidí.
Summit by měl zdůraznit význam efektivní návratové politiky, tedy vracení lidí, kteří na azyl právo nemají, zpět do jejich domovských zemí či do zemí, ze kterých se do Unie dostali. Významnou roli ve snahách Evropské unie situaci zvládnout má mít také spolupráce se třetími zeměmi, tedy s těmi, odkud se lidé na dlouhou a nebezpečnou cestu do Evropy vydávají.
Schůzka má na programu i další body, například materiál společně připravený šéfy evropských institucí o dalším prohlubování hospodářské a měnové unie. Zabývat se má též evropskou bezpečnostní politikou. Britský premiér David Cameron by měl své partnery také seznámit s představou Londýna, jak chce v budoucích měsících vyjednat „zásadní změnu“ vztahů Británie se zbytkem EU.