Esesák z Osvětimi před soudem: Nesu morální spoluvinu. Odpusťte mi

Lüneburg (Německo) - Přiznání viny a prosba o odpuštění zazněly dnes v severoněmeckém Lüneburgu z úst 93letého Oskara Gröninga. „Je nesporné, že nesu morální spoluvinu. Prosím o odpuštění. O otázce trestní viny musíte rozhodnout vy,“ prohlásil v jednom z posledních velkých osvětimských procesů v Německu. Muž, který si vysloužil přezdívku „účetní z Osvětimi“, přiznal, že o vyvražďování Židů věděl, nicméně trvá na tom, že nikdy žádného z nich ani neuhodil.

Úvodní slyšení začalo dopoledne za velkého zájmu médií s asi půlhodinovým zpožděním. Gröning do jednacího sálu přišel s pomocí chodítka, v chůzi mu pomáhali také jeho právníci. Přiznal, že v roce 1942 hned po příjezdu do Osvětimi se dozvěděl o zabíjení Židů plynem.

Gröning se zodpovídá z podílu na vraždě více než 300 000 lidí v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi. Čelí obžalobě z napomáhání k trestnému činu a je jedním ze tří desítek někdejších údajných osvětimských dozorců, které loni doporučili spolkoví žalobci stíhat. Jeden z posledních velkých soudů s činiteli z dob nacistické éry je naplánován do 29. července.

Gröning, který byl dobrovolníkem jednotek SS, v Osvětimi působil také v období mezi květnem a červencem 1944 během takzvané maďarské akce, při níž nacisté do vyhlazovacího tábora transportovali více než 420 000 maďarských Židů. Obžalobě čelí právě kvůli údajnému podílu na smrti 300 000 z nich. Podle státního zástupce se Gröning neúčastnil přímo násilností, pracoval prý pouze na odklízení zavazadel deportovaných vězňů a počítal zabavené peníze. Věděl ale, že vězně označené za neschopné práce čeká zavraždění v plynových komorách, a svou prací tak prý podporoval systematické vyvražďování a pomáhal nacistickému režimu s ekonomickými zisky.

3 minuty
Pravděpodobně jeden z posledních stíhaných nacistů
Zdroj: ČT24

K žalující straně se připojilo 60 osob, které přežily holocaust nebo jsou příbuznými obětí z Maďarska, USA či Kanady. „Neskončilo to s pádem Hitlera,“ řekla o psychické bolesti, jakou v souvislosti s Osvětimí pociťuje, Eva Mozesová Korová. Ta soud sledovala přímo v Lüneburgu. Na ní a její sestře-dvojčeti dělal dělal dělal Josef Mengele. „Nejde jen stisknout tlačítko a začít nový život,“ řekla jednaosmdesátiletá žena.

Proces by měl trvat přinejmenším do konce července. V případě odsouzení hrozí Gröningovi trest odnětí svobody v délce přinejmenším tří let. Soud se koná v budově lüneburské rytířské akademie.

Gröning, který si vysloužil přezdívku „účetní z Osvětimi“ (profesi účetního vykonával i v civilu), trvá na své nevině. Připouští, že o vraždění Židů věděl, nicméně trvá na tom, že nikdy nikoho nezabil ani nemučil. V roce 1948 nebyl uznán vinným z válečných zločinů, v roce 1963 se prokuratura žaloby vzdala, protože nepovažovala za možné, že by podle tehdejších právních podmínek mohl být Gröning v Německu odsouzen. Nyní mu hrozí trest od doživotí po minimální hranici tří let, svou roli ale může sehrát i přihlédnutí k jeho věku a zdravotnímu stavu.

„Nejdůležitější věcí tohoto soudu je, že spravedlnost poslouží poškozeným, kteří se přidali k obžalobě. Stále mají šanci povědět svůj příběh. A také uvidí, že každý, kdo se podílel na vraždě jejich příbuzných, bude hnán k odpovědnosti,“ prohlásil zástupce přeživších Cornelius Nestler. „Tento soud je pro mě jednou z nejdůležitějších životních událostí, protože když jste jednou byli vězněm v Osvětimi, poznali jste něco, co nikdo jiný na světě,“ dodává jedna z přeživších Eva Pusztaiová–Fahidiová.

V Německu bylo zatím v souvislosti s masovým vražděním za druhé světové války odsouzeno 49 lidí z celkových šesti a půl tisíce, kteří sloužili v Osvětimi.

Publicista Stanislav Motl připustil, že Gröning je malá ryba, nicméně je podle něj třeba vzít v úvahu, jaký se píše rok a kolik těch, kdo se na holocaustu podíleli, je ještě naživu. Je to příběh člověka, který skutečně prošel obrovskou reflexí. Gröning v dřívějších rozhovorech s novináři řekl, že se rozhodl o své minulosti veřejně promluvit poté, co se v poslední době setkal s popíráním holocaustu. „Viděl jsem plynové komory. Viděl jsem spalovací pece,“ řekl před deseti lety v rozhovoru s BBC. Opakovaně trvá na tom, že on sám se žádného zločinu nedopustil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SledujteČeská iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice ukrajinské armádě, řekl Pavel

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 6 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 20 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 1 hhodinou

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 1 hhodinou

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...