Londýn – Marsovské vozítko Curiosity si možná připsalo zásadní objev. Z nejnovějších měření provedených v Galeově kráteru vyplývá, že pod povrchem rudé planety je voda v kapalném skupenství. Až dosud se přitom vědci domnívali, že na planetě jsou pouze ložiska ledu a její klima je příliš studené, aby zde mohla být tekutá voda. Nejnovější výsledky byly zveřejněny v časopise Nature.
„Dosud jsme měli důkazy, které ukazovaly na to, že by zde mohla být voda ve formě permafrostu. Teď ale poprvé zjišťujeme, že se zde nachází i voda kapalná,“ uvedl profesor Andrew Coates.
Poslední zjištění ukázala, že je půda Marsu navlhčena kapalným roztokem chloridu sodného. Právě přítomnost soli významně snižuje bod tuhnutí vody – při smíchání s chloristanem vápenatým může kapalná voda existovat i v teplotách kolem minus 70 stupňů Celsia.
Nová měření z Galeova kráteru ukazují, že během zimních nocí až do doby těsně po východu slunce na planetě dochází k tvorbě kapalné solanky. Ta vzniká absorpcí vzdušné vlhkosti. „Půda je porézní a můžeme pozorovat, jak jí voda prosakuje dolů,“ popisuje Mortem Bo Madsen z kodaňské univerzity, který se na projektu Curiosity podílí.
Kapalná voda je považována za nezbytnou podmínku pro vznik života, jaký známe. Až dosud přitom vědci považovali Mars za příliš nehostinný pro výskyt vody v jiné než tuhé formě, tedy ledu. Ani nejnovější objev ovšem zřejmě nezmění jejich přesvědčení, že pokud na Marsu někdy existoval život, vymřel už více než před miliardou let. „Kvůli kosmickému záření je prostředí na Marsu příliš nehostinné,“ dodává Madsen a profesor Coates souhlasí: „Kapalná voda je sice jednou z podmínek pro vznik života, ovšem ne jedinou.“
Život na Zemi chrání před kosmickou radiací magnetické pole. Vědci jsou přesvědčeni, že v minulosti měl podobné magnetické pole i Mars, ale zhruba před čtyřmi miliardami let zmizelo. Kosmické záření tak proniká na Marsu až do hloubky jednoho metru, čímž zde spolehlivě zabije i ty nejrobustnější mikroby známé ze Země.
Vozítko Curiosity už našlo na Marsu možné stopy po někdejším životě. Ve vzorku horninového prachu robot našel mimo jiné stopy síry, dusíku, fosforu a uhlíku. To všechno jsou přitom chemické prvky sehrávající důležitou roli při vzniku života. Z toho se dá podle NASA usuzovat, že dříve mohl na rudé planetě existovat život na mikrobiální úrovni.
NASA: Život na Marsu najdeme do 20 let
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) předpokládá, že se důkazy o mimozemském životě na rudé planetě najdou do 20 let. Podle vědkyně Ellen Stofanové ale půjde o mikroby, nikoli o „zelené mužíčky“. „Silné indicie o tom budeme mít podle mého názoru v příštím desetiletí a definitivní důkazy v nejbližších deseti až dvaceti letech,“ řekla Stofanová minulý týden na vědecké konferenci ve Washingtonu.
„Víme, kam se máme dívat, víme, jak se máme dívat, a ve většině případů na to máme i technologie,“ tvrdí vědkyně. Upozornila ale, že nepůjde o mimozemšťany. „Nehovoříme tu o malých zelených mužíčcích. Hovoříme o mikrobech,“ zdůraznila Stofanová.
