Zbraň ukrajinských oligarchů – co jsou dobrovolnické prapory zač?

Doněck – Na východní Ukrajině pokračují místy přestřelky – navzdory dohodám z Minsku. Intenzita bojů se ale od února přece jen snížila. Výrazně do nich zasáhly dobrovolnické prapory. Vláda se je snaží postupně dostat pod kontrolu. Prapory z velké části financují oligarchové, kteří mají na dobrovolníky značný vliv.

Batalion Azov bojuje pod žlutou vlajkou s vlčím hákem. U jeho zrodu stáli ukrajinští neonacisté. Postupně ale přicházeli další dobrovolníci – policisté i bývalí vojáci. Azov sponzoruje několik ruských oligarchů, mezi nimi i Dněpropetrovský gubernátor Ihor Kolomojskyj. 

Prapor bojoval v Doněcku, u Ilovajsku a v současné době brání předměstí černomořského přístavu Mariupol. „Naše pozice pravidelně ostřelují ze 120mm a 82mm minometů, kulometů, protitankových zbraní a jsou tu i ostřelovači. Boj neskončil. Příměří je nezajímá,“ konstatoval bojovník praporu Azov Tantsor. 

Ukrajinský prezident Petro Porošenko už dříve avizoval, že nehodlá dovolit oligarchům, aby si pořizovali soukromé armády operující mimo oficiální vojenské struktury. Ostrý spor v minulých dnech propukl mezi ním a Kolomojským. Porošenko nakonec miliardáře odvolal.

  • Kolomojskyj jako nekompromisní odpůrce agresivních kroků Ruska na východě Ukrajiny má podle ukrajinských médií značný vliv na průběh bojových operací proti separatistům. Velkou část bojovníků sám financuje.
  • Podle kritiků ale situaci v Donbasu zneužívá i k posílení svých podnikatelských aktivit v oblasti. Zároveň má rozhodující zásluhu na tom, že Dněpropetrovské oblasti bezprostředně přiléhající k povstaleckým zónám se proruské povstání vyhnulo.
5 minut
Do bojů na Ukrajině se zapojují dobrovolnické prapory
Zdroj: ČT24

Stejně jako Azov, je terčem kritiky i prapor Ajdar. Kvůli obvinění z mučení zajatců a porušování lidských práv ho Kyjev i přes protesty rozpustil a část bojovníků zařadil pod velení ukrajinské armády. Dobrovolnický prapor Donbas je už přímo podřízen velení ministerstva vnitra. Tvoří ho veteráni ukrajinské i sovětské armády. 

David Svoboda, ukrajinista

„Vážným problémem takovýchto praporů je disciplína, páchání různých přečinů. Na druhou stranu jejich bojové zásluhy jsou nesporné. Odrážejí ducha ukrajinské společnosti, která podnikla revoluci vedena velkou nedůvěrou ke státním orgánům. Dobrovolnické prapory i armáda se opírají o finanční i materiální příspěvky společnosti – zdaleka ne pouze oligarchů. Páteř jednotek tvoří lidé, kteří se nadšeně vrhli do boje, který regulérní ukrajinské složky zastihl nepřipravené. Obavy, že tam slouží lidé patřící ke krajní pravici, nejsou neopodstatněné, ale je to jen výseč.“

Na obou stranách konfliktu bojují také cizinci – kupříkladu Čečenci. Prapor Vostok, který se přidal k povstalcům, existuje už od roku 1991. Tehdy působil v Čečensku a Moskvě loajální Čečenci stále tvoří jeho jádro. „Bojuji tu za svoji rodinu, za svou zemi. Protože nechci, aby v téhle zemi vládli fašisté,“ konstatuje jeden z bojovníků. 

Dobrovolnické prapory na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Separatisté nicméně tvrdí, že za Vostok bojují místní obyvatelé a bývalí členové ukrajinských jednotek Berkut. Čistě čečenská jednotka se na východě Ukrajiny objevila loni v zimě. Prapor Smrt se nijak netajil tím, že v něm slouží bývalí příslušníci ruských speciálních jednotek.  

Příměří i provokace 

Konflikt na východní Ukrajině trvá již takřka rok. Za tu dobu si vyžádal přes šest tisíc obětí. V současné době v Donbasu oficiálně platí příměří dohodnuté v Minsku. Armáda a povstalci se ale vzájemně obviňují z jeho porušování. Za poslední den sice žádný voják nepadl, podle armády jsou ale čtyři zranění. 

Provokace separatistů se podle mluvčího odehrávaly prakticky po celé frontové linii. „Tradičně neklidně bylo v okolí doněckého letiště. Tam jsme zaznamenali polovičku ze všech případů porušení klidu zbraní povstalci,“ sdělil armádní mluvčí Andrij Lysenko. Nepřítel podle něj vedl palbu i z tanků, minometů a protiletadlových kanónů. 

Naopak separatisté obvinili armádu, že ostřelovala z děl město Horlivka. Oběti zatím hlášeny nejsou. Hnutí odporu proti kyjevskému režimu se podle serveru Novorosinform naopak přihlásilo k sestřelení ukrajinského bitevního vrtulníku Mi-24. Ten se v úterý zřítil při letu z Kyjeva do Lvova na západě země. „(…) vrtulníky jen tak nepadají… a můžeme potvrdit, že partyzáni se vyskytují nejen v Charkovské a Oděské oblasti. Kyjeve, Lvove – nemyslete si, že se podaří uniknout spravedlivému trestu. Toto je jen začátek!“ uvedli prý „lidoví partyzáni“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
před 30 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 3 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami
Načítání...