Zbraň ukrajinských oligarchů – co jsou dobrovolnické prapory zač?

Doněck – Na východní Ukrajině pokračují místy přestřelky – navzdory dohodám z Minsku. Intenzita bojů se ale od února přece jen snížila. Výrazně do nich zasáhly dobrovolnické prapory. Vláda se je snaží postupně dostat pod kontrolu. Prapory z velké části financují oligarchové, kteří mají na dobrovolníky značný vliv.

Batalion Azov bojuje pod žlutou vlajkou s vlčím hákem. U jeho zrodu stáli ukrajinští neonacisté. Postupně ale přicházeli další dobrovolníci – policisté i bývalí vojáci. Azov sponzoruje několik ruských oligarchů, mezi nimi i Dněpropetrovský gubernátor Ihor Kolomojskyj. 

Prapor bojoval v Doněcku, u Ilovajsku a v současné době brání předměstí černomořského přístavu Mariupol. „Naše pozice pravidelně ostřelují ze 120mm a 82mm minometů, kulometů, protitankových zbraní a jsou tu i ostřelovači. Boj neskončil. Příměří je nezajímá,“ konstatoval bojovník praporu Azov Tantsor. 

Ukrajinský prezident Petro Porošenko už dříve avizoval, že nehodlá dovolit oligarchům, aby si pořizovali soukromé armády operující mimo oficiální vojenské struktury. Ostrý spor v minulých dnech propukl mezi ním a Kolomojským. Porošenko nakonec miliardáře odvolal.

  • Kolomojskyj jako nekompromisní odpůrce agresivních kroků Ruska na východě Ukrajiny má podle ukrajinských médií značný vliv na průběh bojových operací proti separatistům. Velkou část bojovníků sám financuje.
  • Podle kritiků ale situaci v Donbasu zneužívá i k posílení svých podnikatelských aktivit v oblasti. Zároveň má rozhodující zásluhu na tom, že Dněpropetrovské oblasti bezprostředně přiléhající k povstaleckým zónám se proruské povstání vyhnulo.
5 minut
Do bojů na Ukrajině se zapojují dobrovolnické prapory
Zdroj: ČT24

Stejně jako Azov, je terčem kritiky i prapor Ajdar. Kvůli obvinění z mučení zajatců a porušování lidských práv ho Kyjev i přes protesty rozpustil a část bojovníků zařadil pod velení ukrajinské armády. Dobrovolnický prapor Donbas je už přímo podřízen velení ministerstva vnitra. Tvoří ho veteráni ukrajinské i sovětské armády. 

David Svoboda, ukrajinista

„Vážným problémem takovýchto praporů je disciplína, páchání různých přečinů. Na druhou stranu jejich bojové zásluhy jsou nesporné. Odrážejí ducha ukrajinské společnosti, která podnikla revoluci vedena velkou nedůvěrou ke státním orgánům. Dobrovolnické prapory i armáda se opírají o finanční i materiální příspěvky společnosti – zdaleka ne pouze oligarchů. Páteř jednotek tvoří lidé, kteří se nadšeně vrhli do boje, který regulérní ukrajinské složky zastihl nepřipravené. Obavy, že tam slouží lidé patřící ke krajní pravici, nejsou neopodstatněné, ale je to jen výseč.“

Na obou stranách konfliktu bojují také cizinci – kupříkladu Čečenci. Prapor Vostok, který se přidal k povstalcům, existuje už od roku 1991. Tehdy působil v Čečensku a Moskvě loajální Čečenci stále tvoří jeho jádro. „Bojuji tu za svoji rodinu, za svou zemi. Protože nechci, aby v téhle zemi vládli fašisté,“ konstatuje jeden z bojovníků. 

Dobrovolnické prapory na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Separatisté nicméně tvrdí, že za Vostok bojují místní obyvatelé a bývalí členové ukrajinských jednotek Berkut. Čistě čečenská jednotka se na východě Ukrajiny objevila loni v zimě. Prapor Smrt se nijak netajil tím, že v něm slouží bývalí příslušníci ruských speciálních jednotek.  

Příměří i provokace 

Konflikt na východní Ukrajině trvá již takřka rok. Za tu dobu si vyžádal přes šest tisíc obětí. V současné době v Donbasu oficiálně platí příměří dohodnuté v Minsku. Armáda a povstalci se ale vzájemně obviňují z jeho porušování. Za poslední den sice žádný voják nepadl, podle armády jsou ale čtyři zranění. 

Provokace separatistů se podle mluvčího odehrávaly prakticky po celé frontové linii. „Tradičně neklidně bylo v okolí doněckého letiště. Tam jsme zaznamenali polovičku ze všech případů porušení klidu zbraní povstalci,“ sdělil armádní mluvčí Andrij Lysenko. Nepřítel podle něj vedl palbu i z tanků, minometů a protiletadlových kanónů. 

Naopak separatisté obvinili armádu, že ostřelovala z děl město Horlivka. Oběti zatím hlášeny nejsou. Hnutí odporu proti kyjevskému režimu se podle serveru Novorosinform naopak přihlásilo k sestřelení ukrajinského bitevního vrtulníku Mi-24. Ten se v úterý zřítil při letu z Kyjeva do Lvova na západě země. „(…) vrtulníky jen tak nepadají… a můžeme potvrdit, že partyzáni se vyskytují nejen v Charkovské a Oděské oblasti. Kyjeve, Lvove – nemyslete si, že se podaří uniknout spravedlivému trestu. Toto je jen začátek!“ uvedli prý „lidoví partyzáni“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 538 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 538 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 2 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 4 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 4 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 5 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 5 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 9 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.
před 12 hhodinami
Načítání...