Lipsko - Na tuto středu svolává hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida) obří demonstraci do saského Lipska. Protesty proti údajné islamizaci Evropy organizované hnutím Pegida již ale nejsou jen německým specifikem. Po teroristických útocích v Paříži sílí protiislámské nálady na celém kontinentě. V mnoha zemích, například ve Skandinávii, vznikají jednotlivé národní buňky Pegidy a začínají pořádat své vlastní pochody. Ve Španělsku dochází ke sprejování nesnášenlivých vzkazů na zdi mešit.
Pegida se šíří a pořádá demonstrace i za hranicemi Německa
Pegida se rozhodla zmobilizovat své příznivce a na tuto středu svolala masový pochod, na kterém očekává až 40 tisíc účastníků. Na akci se připravují také odpůrci Pegidy, kteří podle portálu faz.net nahlásili v Lipsku 19 protidemonstrací. V půlmilionovém Lipsku úřady počítají s celkem až 100 tisíci demonstranty. V pohotovosti je také policie, která podle agentury DPA hovoří o jednom z největších policejních manévrů od znovusjednocení Německa. Na klid v ulicích bude dohlížet 4 000 policistů.
Pegida je akronymem názvu Patriotische Europäer gegen die Islamisierung des Abendlandes čili Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu. Hnutí založil Lutz Bachmann původně jako facebookovou skupinu vyjadřující podporu Kurdům v boji proti Islámskému státu. Od podzimu roku 2014 pořádá hnutí protiislámské demonstrace. Předmětem kritiky jsou německé imigrační zákony a vstřícný postoj k muslimské minoritě, která se prý odmítá integrovat. Organizace je mnohými odmítána jako xenofobní a rasistická. Pravicoví radikálové však tvoří jen zlomek příznivců Pegidy.
Dne 20. října 2014 se v Drážďanech poprvé pod záštitou organizace Pegida sešli lidé brojící proti údajné islamizaci Evropy – bylo jich zhruba 350. O necelé tři měsíce později, 12. ledna, několik dní po teroristických útocích na redakci satirického časopisu Charlie Hedbo a židovskou prodejnu v Paříži, jich bylo již 25 000. Podobné akce se odehrály v několika dalších městech – v Berlíně s příznačným názvem Bärgida, V Magdeburgu Magida a třeba v Hannoveru Hagida. Podpora protiislámského hnutí však neroste jen v Německu, rozšiřuje se i geograficky za hranice Spolkové republiky.
Hnutí Pegida se rozrůstá v Německu i mimo něj (zdroj: ČT24)
Skandinávský strach z imigrační politiky
Minulý týden v pondělí se pod hlavičkou Pegidy konala první demonstrace v norském Oslu. Zhruba 200 lidí přišlo dát najevo nesouhlas s příliš vstřícnou imigrační politikou. „Jsem proti islamizaci Evropy. Podíváte-li se na Evropu, je velmi děsivé, co se děje. Mnoho muslimů říká, že chtějí ovládnout západní země,“ dala své obavy najevo účastnice pochodu Elizabeta Pedersonová.
Toto pondělí se konal první pochod Kodaní zorganizovaný dánskou mutací Pegidy. Několik stovek účastníků se zde taktéž vymezovalo především proti příliš benevolentní přístupu k imgirantům a nesli transparenty „Ne násilí a rasismu“ či „Ne fundamentalistickému islámu“. Pořadatelé zároveň vyzvali xenofoby a neonacisty, aby se průvodu nezúčastnili.
„Protestujeme proti islámskému fundamentalismu, což je obrovský rozdíl oproti klasickému islámu. Protestujeme proti těm, kteří berou velice vážně každé slovo Koránu. Je to něco jiného než muslimové, kteří se v Dánsku velmi dobře integrovali a stojí o to být součástí otevřené, demokratické společnosti,“ řekla reportérovi iDNES.cz Martina, která se kodaňské demonstrace zúčastnila. Opačného názoru je protestující Igor: „Tento protestní průvod je ukázkou rostoucí frustrace Dánů, vláda nezvládá nápor přistěhovalců z muslimských zemí. Imigrační politika Dánska je nastavena velmi benevolentně a navíc úřady ani nedbají na to, aby se dodržovala pravidla, která jsou nastavena.“
Obdobná akce se konala i v druhém největším dánském městě Aarhus, zde se sešlo zhruba 100 lidí.
GALERIE
Demonstrace Pegidy v Oslu autor: Berit Roald, zdroj: Isifa
Útoky na španělské mešity
Vzápětí po útocích v Paříži se ustavila i španělská odnož Pegidy. „Islám nemá místo ve svobodných a demokratických společnostech v Evropě,“ uvedla organizace na svém twitterovém účtu. První z demonstrací se měla konat v pondělí 12. ledna před hlavní mešitou v Madridu, právě z toho důvodu ale nebyla povolena.
V posledních dnech se ve Španělsku objevují útoky pravicových extremistů proti mešitám. Například v andaluském Jaénu byla na zeď mešity velkými černými písmeny vysprejována slova „Islám pryč z Evropy“. Podobné případy se přihodily v Madridu, kde graffiti na hlavní mešitě označovalo muslimy za vrahy, Jerezu, Cádizu nebo Burgosu. Tamní imám Ayachi El Harrak prohlásil, že pachatelé jsou „ignoranti, kteří neznají nic z učení Koránu.“ Tisku pak vysvětlovat, že stejně jako není možné soudit Španěly podle chování těchto několika chuligánů, tak nelze hodnotit všechny muslimy na základě útoků v Paříži.
Ve Španělsku žijí necelé dva miliony muslimů, tj. zhruba tři a půl procenta celkové populace, tamní nálady jsou podmíněny i historicky, před křesťanskou reconquistou bylo území Španělska nejzápadnější výspou islámského světa.
Další mutace hnutí Pegida postupně vznikají v mnoha dalších evropských zemích, například v Belgii, Holandsku, Švýcarsku, Bulharsku, Rakousku či Itálii. Proti názorům lidí sympatizujících s Pegidou bylo svoláno několik protidemonstrací, největší z nich se v Drážďanech zúčastnilo 35 000 lidí.
Jediným městem, kde Pegida dokáže přečíslit svoje odpůrce, dál zůstávají Drážďany – tam se má demonstrovat zase příští podělí. Kancléřka Angela Merkelová, i přes svou hlasitou kritiku Pegidy, nabídla federální policejní síly, aby její shromáždění ochránily před islamisty.
Tmavě červenou barvou jsou vyznačeny demonstrace naplánované do konce ledna, růžově únorové