Jeruzalém - Židovští osadníci dnes na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli kameny americké konzulární úředníky. Ti zde chtěli prošetřit stížnost místních Palestinců, že jim byly způsobeny škody na zemědělském majetku. Incident se stal v blízkosti židovské osady Adi Ad. Palestina dnes přitom v OSN předložila dokument nutný k začlenění země do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu (ICC). To by znamenalo, že soud bude smět posuzovat zločiny spáchané na tamních územích včetně Pásma Gazy.
První fyzický útok proti diplomatům
Osadníci zahnali Američany zpět do jejich dvou vozidel a přinutili je odjet. Američtí konzulární úředníci chtěli ověřit stížnost Palestinců, že jim byly vykáceny desítky olivovníků. Američtí diplomaté již podali na toto chování izraelské straně oficiální stížnost. Izraelská policie nyní záležitost vyšetřuje. Osadníci se často ostře brání proti podobnému počínání, které považují za zahraniční vměšování do jejich záležitostí. Jde ale o první známý fyzický útok vůči diplomatického personálu. Spojené státy jsou přitom zdaleka nejdůležitějším spojencem Izraele. Poskytují mu každoroční podporu ve výši přibližně tří miliard dolarů (69 miliard korun) a jsou mu i přes častou kritiku oporou rovněž na mezinárodních fórech.
Palestinský majitel pozemku upřesnil, že místo přišlo navštívit šest bezpečnostních pracovníků, kteří tvořili předvoj širší delegace. Mladí osadníci, vybavení sekerami a holemi, proti nim vyrazili a holemi také bušili do jejich vozidel. Američané opět do svých aut nasedli a odjeli, aniž by konflikt dál vyostřovali. Z další obhlídky místa tak sešlo. Majitel pozemku si postěžoval, že se svou rodinou vysázel na 10 000 olivovníků, ale že osadníci mu jich většinu vytrhali.
Mluvčí amerického generálního konzulátu v Jeruzalémě Peter Galus útok na diplomaty potvrdil. Odmítl však tvrzení některých izraelských médií, že Američané na osadníky mířili zbraněmi. K napadení už podalo informace také americké ministerstvo zahraničí. Jeho mluvčí Jeff Rathke vyjádřil „hluboké znepokojení“. Uvedl také, že USA již nabídly Izraeli pomoc při vyšetřování, včetně poskytnutí videozáznamu události.
Palestinci usilují o to, aby se součástí jejich budoucího státu stal okupovaný Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy s východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Tel Aviv uznává existenci dvou států jako základ budoucího řešení, ale Palestinci prosazované hranice z doby před válečným konfliktem v roce 1967 neuznává.
Palestina oficiálně podala žádost o podřízení mezinárodnímu soudu
Palestinský velvyslanec Rijád Mansúr dnes na půdě OSN předložil oficiální žádost o začlenění Palestiny do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu (ICC). Soubor dokumentů obsahoval také Římský statut, který ve středu na mimořádném zasedání palestinského vedení v Ramalláhu podepsal prezident Mahmúd Abbás. Pokud by byl statut ratifikován, stal by se soud příslušným pro souzení zločinů na palestinských územích včetně Pásma Gazy. Izrael už ve čtvrtek soud vyzval, aby žádost o členství zamítl, protože prý nepochází od státu, ale od skupiny údajně spjaté s teroristickou organizací.
Rijád Mansúr:
„Je nám ctí, že jsme 123. smluvní stranou Mezinárodního trestního soudu. Platným členem pak budeme v souladu s jednacím řádem, ode dneška za 60 dnů. (…) Jde o velmi významný krok, díky kterému budeme hledat spravedlnost za pomoci práva. Je to klidná a civilizovaná cesta. Chceme tak hledat spravedlnost pro všechny oběti, které byly usmrceny Izraelem, okupační mocností.“
Palestinci podepsali Římský statut, tedy zakládající smlouvu ICC, den poté, co Rada bezpečnosti OSN zamítla návrh rezoluce požadující stažení Izraele z okupovaných území do tří let. Podání žádosti vyvolalo rozhořčenou reakci Izraele. Premiér Benjamin Netanjahu pohrozil příslušnými protiopatřeními. Palestinci by se prý měli trestního soudu obávat víc než Izrael. Proti palestinské žádosti se postavily také USA.
Kromě Římského statutu Mansúr dnes zpravodajům OSN předal dalších 17 mezinárodních dohod, včetně těch o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti.
Pokud bude žádost o připojení k soudu akceptována, budou Palestinci moci ICC využívat k napadání legálnosti výstavby židovských osad na okupovaných územích a žalování údajných válečných zločinů spojených s izraelskou vojenskou činností. Izrael podobně jako USA, Rusko a Čína pravomoci ICC neuznává.
Palestinci tvrdí, že je už vlastně jako stát uznalo více než 130 členských zemí OSN, když před dvěma lety ve Valném shromáždění OSN hlasovaly o novém statusu Palestinců. Ti přestali být pozorovatelskou entitou a stali se pozorovatelským státem. Právě na základě tohoto rozhodnutí chce palestinské vedení usilovat o členství v různých mezinárodních organizacích.
Podle Izraele jde o porušení mírové dohody z Osla
Podle izraelského ministra infrastruktury a regionálního rozvoje Silvana Šaloma jednostranný krok Palestinců porušil mírovou dohodu z Osla, kterou v roce 1993 uzavřeli izraelský premiér Jicchak Rabin a palestinský vůdce Jásir Arafat. To by podle něj mohlo negativně ovlivnit ochotu Izraele uzavřít s Palestinci jakoukoli dohodu v budoucnu.
Podle USA by palestinský krok mohl ohrozit poskytování roční finanční pomoci ve výši 400 milionů dolarů (9,2 miliardy Kč). „Je to krok, který jen eskaluje situaci a v žádném případě nepřispěje k tomu, co si většina Palestinců dlouhodobě přeje dosáhnout pro svůj lid,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jeff Rathke. „Činy, jako je tento, nejsou tou správnou reakcí,“ dodal.
„Je dost matoucí, když vás chce někdo trestat za to, že chcete legálními kroky dosáhnout spravedlnosti,“ reagoval Mansúr. Uvedl také, že Palestina už požádala o retroaktivitu, tedy zpětnou působnost jurisdikce ICC. Chce tak prý dosáhnout potrestání zločinů Izraele během loňského 50denního střetu v Gaze. Podle Mansúra by měl proces přijetí Palestiny mezi řádné členy ICC trvat zhruba 60 dní.
