Čína už nebude využívat orgány popravených vězňů

Peking – Počínaje Novým rokem v Číně končí dosavadní kontroverzní praxe, kdy lékaři odebírali popraveným vězňům orgány a používali je pro transplantaci. Lidskoprávní organizace rozhodnutí Pekingu oceňují, není ale jasné, jak čínské zdravotnictví tento zdroj nahradí. Dobrovolné dárcovství totiž dosud brzdí tradice místní kultury, podle které má být tělo pohřbeno neporušené.

2 minuty
HORIZONT: Čína končí s využíváním orgánů popravených
Zdroj: ČT24

„Čína od 1. ledna 'zcela ukončí' využívání popravených vězňů jako zdroje orgánů pro transplantace,“ citovala čínská média minulý měsíc šéfa výboru pro darování orgánů Chuang Ťie-fua. Jediným zdrojem orgánů pro transplantace budou dobrovolné dary, dodal Chuang, který v minulosti působil jako náměstek ministra zdravotnictví.

Čína popravuje nejvíc lidí na světě a přesný počet úzkostlivě tají, odhady se pohybují v rámci tisíců. Organizace pro lidská práva označovaly odebírání orgánů popraveným zločincům za zneužívání odsouzenců na smrt mj. proto, že mají vládní úřady konat bez souhlasu vězňů a jejich rodin. Peking, který snižování své závislosti na orgánech od popravených vězňů sliboval v minulosti opakovaně, tato obvinění soustavně odmítá a tvrdí, že odsouzenci tak činí dobrovolně.

Nedostatek navíc vede k ilegálnímu obchodu. I když od roku 2007 platí zákaz transplantací od žijících dárců kromě blízkých členů rodiny, v Číně bují síť gangů; orgány odebírají zranitelným a zoufalým lidem za směšné peníze, aniž by jim poskytli odpovídající zdravotní péči. Za ledvinu platí kolem pěti tisíc dolarů i méně a běžné jsou inzeráty typu „Darujte ledvinu a kupte si nový iPad“. Operaci nabízejí během deseti dnů, od pacienta pak vyinkasují za transplantaci mnohonásobně víc - kolem dvou set tisíc dolarů. Proslýchá se, že na ilegálním byznysu profitují i některé vojenské nemocnice.

Číňané nemají dárcovství ve zvyku. I kvůli reinkarnaci

Plná závislost čínského zdravotnictví na dobrovolném dárcovství pravděpodobně ještě zhorší nedostatek orgánů určených k transplantaci. Oficiální statistiky čínského ministerstva zdravotnictví ukazují, že v současnosti zhruba 1,5 milionu Číňanů potřebuje transplantaci, z toho 300 000 naléhavě. Ročně je ale provedeno jen 10 000 takovýchto zákroků.

Ve chvíli, kdy země přijde o kontroverzní zdroj orgánů, počet provedených zákroků pravděpodobně ještě klesne. V Číně dá souhlas k posmrtnému odběru orgánů pouze 0,6 člověka na milion lidí (v ČR 19,8), po vytvoření nového dárcovského systému v Číně během letoška darovalo orgány asi 1 500 lidí (víc než za předchozí čtyři roky dohromady). I to je ale málo. Nedostatek dobrovolných dárců má přitom hned dva důvody: tradice čínské kultury velí, že tělo se má kvůli reinkarnaci pohřbít nebo zpopelnit nedotčené, lidé navíc nevěří, že rozdělení orgánů bude férové a transparentní – a že nebudou upřednostněni prominenti.

V rámci reformy čínského zdravotnictví stát pracuje na novém systému - jak třídit orgány na základě naléhavosti, vhodnosti a potřeby pacienta. Pozitivní je, že v průzkumu veřejného mínění se k dárcovství orgánů kladně vyjádřily dvě třetiny mladých Číňanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 14 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 17 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
10:15Aktualizovánopřed 34 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami
Načítání...