Carter se setkal se členem Hamasu, do Gazy ho Izrael nepustil

Jeruzalém - Bývalý americký prezident James Carter se dnes na palestinských územích na západním břehu Jordánu setkal s bývalým vicepremiérem palestinské vlády a členem radikálního hnutí Hamas Násirradínem Šajrem. Carter chtěl při své blízkovýchodní cestě, kterou zahájil v neděli, navštívit také Hamasem ovládané pásmo Gazy. V tom mu však zabránily izraelské úřady, které mu ke vstupu do pásma nevydaly povolení.

Carter popudil Izrael svým záměrem setkat se s představiteli Hamasu, především s jeho vůdcem Chálidem Mišalem žijícím v exilu v Damašku. Podobné negativní reakce Carter vyvolal v Izraeli už v roce 2006, kdy přirovnal izraelskou politiku vůči Palestincům k apartheidu.
 
Evropské země, USA a Izrael vládu Hamasu v pásmu Gazy neuznávají a snaží se hnutí izolovat odpíráním ekonomické pomoci a ekonomickou blokádou. Carter tyto snahy označil za kontraproduktivní. Už před příjezdem na Blízký východ vyzval k dialogu s radikálními Palestinci a se Sýrií a vyjádřil domněnku, že budou muset být zahrnuti do mírové dohody s Izraelem.
 
„Hamas dodnes oficiálně uvádí, že s Izraelem nebude vyjednávat a ani ho za žádných okolností neuzná,“ prohlásil dnes mluvčí izraelského ministerstva zahraničí. „Jimmy Carter svou přítomností tuto pozici akceptoval. Pochybujeme o tom, že by tento přístup mohl přispět k míru a vzájemnému pochopení,“ dodal.
 
Izraelská bezpečnostní služba Šin Bet kvůli Carterovým plánům údajně dokonce odmítla spolupracovat s americkou ochrankou a poskytnout Carterovi v době návštěvy Izraele ochranu. Americké zdroje toto rozhodnutí označují za bezprecedentní roztržku mezi Šin Bet a americkou službou zajišťující bezpečnost současných i bývalých prezidentů. Podle některých zdrojů ale Šin Bet vůbec žádost o Carterovu ochranu neobdržela. Izrael také odmítl Carterovu žádost setkat se s palestinským politikem Marvánem Barghútím, vězněným v Izraeli za účast na násilných akcích proti židovskému státu.
 
Carter sám zdůraznil, že nepůsobí na Blízkém východě jako vyjednávač nebo prostředník. Chce prý jen zjistit a tlumočit vedoucím představitelům USA stanoviska Hamasu a Sýrie. Jak tvrdí, chce s Mišalem hovořit hlavně o propuštění izraelského vojáka Gilada Šalita, který je v pásmu Gazy zadržován od únosu v roce 2006.
 
S manželkou Rosalynn Carter navštívil v Ramalláhu na západním břehu Jordánu hrob zesnulého palestinského vůdce Jásira Arafata, k němuž položil kytici. V plánu má ještě setkání s předními palestinskými osobnostmi, mimo jiné s premiérem Salámem Fajadem.
 
Jako prezident pomohl Carter v roce 1979 vyjednat izraelsko-egyptskou mírovou dohodu. V Izraeli ho tentokrát sice přijal prezident Šimon Peres, ale setkání nesměli monitorovat fotografové ani kameramani. Premiér Ehud Olmert se s Cartrem setkat odmítl stejně jako další vysocí politici. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tom Casey řekl, že USA „daly jasně najevo, že nenastal čas pro vyjednávání s Hamasem, a to ani pro Cartera“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 45 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...