Podle Jamese Cartera uzná palestinský Hamas mírovou dohodu s Izraelem

Jeruzalém - Palestinská radikální organizace Hamas je připravena uznat případnou mírovou dohodu s Izraelem, pokud ji Palestinci schválí v referendu. V Jeruzalému to dnes prohlásil bývalý americký prezident James Carter, který má za sebou týden rozhovorů v Izraeli a arabských státech a kromě jiných se sešel také s vedením Hamasu. Mluvčí Hamasu Samí Zuhrí vzápětí prohlásil, že Hamas je pro to, aby se o smlouvě hlasovalo v referendu, ale to prý neznamená, že s jeho výsledkem bude Hamas souhlasit.

Carter řekl, že ochota uznat dohodu znamená, že Hamas nehodlá blokovat mírová jednání, jež za palestinskou stranu vede předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Loni, kdy se Hamas po bojích s Abbásovým Fatahem zmocnil pásma Gazy, jeho představitelé tvrdili, že Abbás nemá pro vyjednávání ve jménu Palestinců mandát.

Carter přiznal, že Hamas vznáší podmínky pro konání referenda o dohodě, k níž by případně mohla Abbásova jednání vést. Ještě před hlasováním prý musí Fatah s Hamasem uzavřít mír.

Zuhrí prohlásil, že Hamas má podmínek mnohem víc. Například bude žádat, aby v referendu směli hlasovat i Palestinci v exilu, což přijetí dohody značně zkomplikuje. Zuhrí také ujistil, že se Hamas nevzdává svého předchozího stanoviska, tedy že stát v hranicích pásma Gazy a západního břehu považuje pouze za „dočasné“ řešení.

Hamas Izrael neuznává a jeho programem je boj proti němu do úplného zničení. Už v minulosti byl ochoten přistoupit na stát na západním břehu a v pásmu Gazy jako na podmínku dlouhodobého příměří.

Izrael i USA Hamas považují za teroristickou organizaci a Carterovu cestu oba státy kritizovaly.

Hamas zvítězil v parlamentních volbách v roce 2006, ale kvůli mezinárodnímu bojkotu jeho vlády byl nucen přistoupit na koalici s Fatahem. Loni se obě strany definitivně rozdělily a zatímco Hamas ovládá pásmo Gazy, Fatah a jeho lidé vládnou západnímu břehu Jordánu.

Hamas nepřijal většinu z návrhů, s nimiž ho Carter oslovil. Navrhl například, aby Hamas, který ostřeluje jižní Izrael z pásma Gazy raketami, nabídl jednostranně krátkodobé příměří, učinil humanitární gesto, podepsal dohodu o znovuotevření pohraničního přechodu Rafáh a přijal nabídku jednat s místopředsedou izraelské vlády Eli Išaiem. Izrael by měl za to propustit 400 vězněných Palestinců. Carter dnes řekl, že Hamas odmítá vyhlásit přímětí, protože Izraeli nedůvěřuje.

Carter, který byl jako prezident neúspěšný při vyjednávání o propuštění 52 amerických rukojmích zajatých roku 1979 v Teheránu, se pokusil přimět Hamas vydat izraelského vojáka Gilada Šalita, který je v rukou radikálů od roku 2006. Dnes řekl, že mu představitelé Hamasu slíbili, že umožní Šalitovi poslat rodičům dopis. O zprostředkování schůzky Cartera v Šalitově kauze žádal Išai, ale vedení Hamasu setkání s ním odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...