Norimberk - Český publicista a aktivista v oblasti lidských práv a práv menšin Petr Uhl dnes obdržel nejvyšší sudetoněmecké vyznamenání - Evropskou cenu Karla IV. Na právě zahájeném sudetoněmeckém srazu v Norimberku mu ji předal mluvčí Němců vysídlených po válce z českého pohraničí Bernd Posselt. Uhl ve své děkovné řeči vybídl Čechy i Němce ke společnému vypořádání s poválečným "vyhnáním" sudetských Němců.
Petr Uhl oslovil sudetské Němce jako „krajany“
Uhl sklidil potlesk už v okamžiku, kdy sudetské Němce oslovil jako „krajany“ (Landsleute). Po skončení projevu předneseném v němčině jej někteří ze shromážděných poctili potleskem vstoje. Uhl prohlásil, že v české i německé společnosti stále postrádá hodnocení násilí a bezpráví, jejichž obětí se stalo německé obyvatelstvo v letech 1945-1946.
„Přátelé se mě často ptají, co přispělo k formování mého postoje, který lze stručně označit jako rozhodnou kritiku - právní, politickou, společenskou - vyhnání německého obyvatelstva z Československa,“ uvedl Uhl. Zdůraznil, že šlo o „vyhnání československými státními orgány, na němž se podílela, aktivně nebo alespoň s pasivním souhlasem, i část obyvatelstva a jeho zástupci na radnicích měst“.
Uhl řekl, že dlouhodobě udržuje kontakty se sudetskými Němci, hlavně z křesťansky zaměřené Ackermannovy obce. „Přesvědčil jsem se, že sudetští Němci nejen že jsou založeni důsledně protinacisticky, ale jsou i skutečnými demokraty,“ poznamenal. Evropského poslance a mluvčího sudetských Němců Posselta označil za svého přítele a „opravdového Evropana“.
Posselt označil Uhla jako „českého Evropana“
Posselt ve své slavnostní řeči k udělení Karlovy ceny prohlásil, že Uhl a císař Karel IV. mají několik společných vlastností. Oba lze podle něj označit za „české Evropany“, jejichž hodnoty vyvěrají z patriotismu, vědomí národnostní rozmanitosti a evropanství. Oba byli polygloti, s tím rozdílem, že Karel IV. nehovořil polsky, poznamenal Posselt. Uhl se celý život zasazoval o ochranu lidských práv, osobně se zabýval sudetoněmeckou otázkou a ve funkci vládního zmocněnce pro lidská práva vyhledával dialog s menšinami, zdůraznil nejvyšší představitel všech sudetských Němců.
Posselt připomněl, že už jako levicový aktivista Uhl vystupoval proti komunistické diktatuře i proti sovětské vojenské intervenci v roce 1968, později byl spoluzakladatelem Charty 77 a členem Výboru nespravedlivě stíhaných.
Uhl teprve třetím Čechem, který obdržel sudetoněmeckou cenu
Uhl je teprve třetím Čechem, jenž Evropskou Karlovu cenu obdržel. Už koncem 50. let ji podle Posselta dostal český generál Lev Prchala, jenž však tehdy žil v exilu. Druhým oceněným Čechem byl v roce 2005 emeritní litoměřický biskup Josef Koukl. Mezi další nositele sudetoněmeckého ocenění patří například bývalý bavorský premiér Franz Josef Strauss, rakouský exkancléř Wolfgang Schüssel či bývalý belgický premiér Leo Tindemans.
Cena udělovaná každoročně na úvodním shromáždění stovek funkcionářů sudetoněmeckého hnutí je pojmenovaná po římskoněmeckém císaři a českém králi Karlu IV. Sudetští Němci považují jeho vládu za dobu zářného soužití Čechů a Němců. Nejvyšší sudetoněmecké ocenění je udělováno od roku 1958.
Sudetoněmecký sraz pod heslem „Za domovinu a lidská práva“
Každoroční sudetoněmecký sraz dnes zahájil výzvou k dialogu mezi Čechy a sudetskými Němci předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franz Pany. Vyjádřil naději, že česká vláda letos naváže se sudetskými Němci „dialog usmíření“. Letošní sudetoněmecký sraz se koná pod heslem „Za domovinu a lidská práva“. Pany shrnul požadavky sudetských Němců do několika bodů, mezi nimiž vyzdvihl právo na vlast, spravedlivé vyrovnání a dorozumění s Čechy na základě „uznání nezfalšované historické pravdy“ a nápravu bezpráví způsobeného vyhnáním.
Víkendový sudetoněmecký sraz se zatím nese navenek ve smířlivém duchu. Kritika takzvaných Benešových dekretů, které jsou dlouhodobě hlavním neuralgickým bodem ve vztahu mezi sudetskými Němci a Čechy, zazněla například v Panyho projevu jen jednou a nepřímo. Ostatní řečníci se o nich nezmínili vůbec.
Na základě několika dekretů tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše byla německá a maďarská menšina žijící do konce druhé světové války na území tehdejšího Československa zbavena politických práv a majetku. Dekrety tak vytvořily předpoklad pro uplatnění závěrů spojenecké Postupimské dohody, která legalizovala vysídlení příslušníků německé menšiny z poválečného Československa. Otvírání otázky právní kontinuity Benešových dekretů nebo navázání oficiálních kontaktů se sudetoněmeckými organizacemi však jsou dosud pro českou vládu tabu. Nejpozději od loňského srazu v Augsburgu však sudetští Němci vnímají z české strany údajné náznaky ochoty k dialogu.
Mezi prominentními hosty srazu je i předseda bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Erwin Huber, z České republiky přijeli historikové Rudolf Kučera a Jan Mlynařík či bývalý senátor Zdeněk Bárta nebo bývalý mluvčí české biskupské konference a člen rady Česko-německého diskusního fóra Daniel Herman.
