Berlín - Protiatomový bunkr východoněmeckých papalášů bude zpřístupněn veřejnosti, ale jen do konce října. Pak jeho pancéřové dveře zaklapnou a tajemství Ericha Honeckera a jeho soudruhů zůstane navždy ukryto a zapečetěno za metrovými betonovými zdmi.
Vnitřek podzemního krytu v Prendenu, v lesích 40 kilometrů severně od Berlína, budou moci zájemci navštívit od soboty. Bunkr měl před válečnou hrozbou atomového útoku ochránit východoněmeckého komunistického vůdce Honeckera a další politické špičky zaniklé Německé demokratické republiky. „Tady se mohli bezpečnostní rada státu i Erich Honecker dekontaminovat, pokud by přišli do bunkru po atomovém útoku,“ prohlásil o jedné z místností Hannes Hensel, šéf klubu Berliner Bunker-Netzwerk.
Do třípatrového krytu se vešlo skoro 400 lidí a přežít zde mohli dva týdny. Za stavbu bunkru, který měl být nejmodernějším ze všech zemí Varšavské smlouvy, utratila vláda NDR 230 milionů východoněmeckých marek. Při stavbě byly v roce 1978 použity jedinečné technologie, například tlumiče otřesů, uvedl v rozhovoru pro ČT publicista Jaroslav Šonka. Uvnitř je i pracoviště pro technika zpravodajství, zdravotníka či kuchaře.
Podle Šonky je podobných bunkrů v Německu asi deset, některé jsou dokonce trvale přístupné. Budovaly se s různými specifikacemi - pro armádu, vnitro nebo stranické špičky. Na provoz bunkru u Berlína ale není dostatek prostředků.
Bunkr byl uzavřen v roce 1993, přesto zde byly občas zaznamenány případy vloupání a vandalismu, protože jeho zajištění bylo nedostatečné. Fotograf a šéf skupiny Berliner Bunker-Netzwerk (BBN) Hannes Hensel proto nyní úřadům slíbil, že když mu dovolí bunkr skoro 19 let po pádu berlínské zdi dočasně zpřístupnit veřejnosti, postará se posléze o jeho permanentní uzamčení a zapečetění. Kromě toho má Hensel také možnost si celý objekt o ploše 7 500 metrů čtverečních z dob studené války nafotit. Navíc návštěvníkům zde bude sloužit jako jeden z průvodců.
