Ruský prezident Dmitrij Medveděv slaví 100 dní ve funkci

Moskva - Ruský prezident Dmitrij Medveděv je právě dnes ve funkci sto dní. To je doba, která v západní politické kultuře bývá považována za jakousi dobu hájení. Medveděvovi tato doba skončila po 95 dnech ve funkci, kdy vypukly boje na Kavkaze. Události posledních dní rovněž prověřily vztah dua Medveděv-Putin a zdá se, že pečlivě připravované nástupnictví dobře funguje. Role jsou rozdány tak, že premiér Putin se orientuje na domácí politiku, zatímco Medveděv reprezentuje Rusko spíše navenek.

Podle komentátora Českého rozhlasu Libora Dvořáka je zatím sto dnů na přesnější hodnocení příliš krátká doba. „Jak je to přesně s tím dirigujícím a dirigovaným se ukáže až tak během roku, nebo spíše dvou let,“ říká.

Zatím prý Medveděv dokázal, že má nesporně jiný image, že působí klidněji, racionálněji a méně emocionálně. „Přišel také s vlastním programem, do nějž patří posílení demokratických institutů v zemi, chce bojovat proti korupci, což jsou věci, které jsou v Rusku velmi těžce uskutečnitelné,“ dodává Dvořák.

Podle ruských průzkumů veřejného mínění byl Medveděv nejpopulárnější v okamžiku, kdy oznámil, že válka v Gruzii končí. Podle Dvořáka to signalizuje to, že řadoví Rusové o válku příliš nestojí. „Pro Medveděva to byla dobrá příležitost prezentovat se jako mírotvorce,“ vysvětluje.  

Rusko zřejmě v posledních dnech přesunulo do Gruzie a jejích separatistických provincií další vojáky. S odvoláním na středeční prohlášení nejmenovaných představitelů americké vlády o tom informovala zpravodajská stanice CNN.

Medveděv v úterý nařídil ukončení vojenských operací ruské armády v Gruzii a dohodl se se svým francouzským protějškem Nicolasem Sarkozym na podmínkách ukončení bojů. S plánem na urovnání konfliktu v úterý souhlasil i gruzínský prezident Michail Saakašvili. Obě strany se však od té doby obviňují z porušování příměří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...