Bělehrad - Podle nově zveřejněného životopisu finské patoložky Heleny Rantaové, byl její tým, který v roce 1999 ohledával těla obětí údajného masakru v kosovské vesnici Račak, vystaven při sepisování závěrečné zprávy silnému tlaku amerického šéfa mise OBSE v Kosovu. Ten prý požadoval, aby odborníci při sepisování výsledků zkoumání přitvrdili. Závěry zprávy totiž měly najít záminku k zahájení bombardování Srbska.
Rantaová a její kolegové zkoumali ostatky 45 kosovských Albánců, které měly 15. ledna 1999 ve vesnici Račak o život připravit srbské jednotky. Bělehrad tehdy tvrdil, že téměř všechny oběti patřily k členům povstalecké Kosovské osvobozenecké armády. „Ta těla náležela teroristům, srbským vojákům a obyvatelům vesnice,“ prohlásila prý Rantaová.
V životopise finské patoložky se píše, že po přečtení zprávy byl šéf pozorovatelské mise OBSE v Kosovu Američan William Walker ale natolik nespokojen s jejími závěry, že zlomil tužku a hodil jí po Rantaové. Podle Walkera nebyla zpráva dostatečně přesvědčivá.
Martin Ježek:
„Američané chtěli, aby masakr vyšel v co nejhorším světle.“
„Američané tehdy tlačili na to, aby tento masakr vyšel v co nejhorších číslech a v co nejhorším světle, především kvůli tomu, že hledali záminku pro prosazení bombardování Jugoslávie,“ říká redaktor deníku E15 Martin Ježek. Rantaová má navíc k dispozici e-maily od úředníků finského ministerstva zahraničí, kteří na ni také naléhali, aby ve zprávě uvedla „tvrdší“ závěry.
Při procesu s bývalým jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem před haagským tribunálem pro válečné zločiny proto Rantaová uvedla, že oběti masakru byli civilisté zastřelení z bezprostřední blízkosti. Miloševič tehdy namítal, že zpráva byla upravena podle záměrů Západu a závěry podle něj měly být podkladem pro rozhodnutí o leteckých útocích proti Srbsku. Finská patoložka ale u soudu jakékoli manipulace popřela. Nyní se ale podle její biografie zjistilo, že byl její tým skutečně tlakům ze strany Američanů vystaven.
Zpráva o masakru v Račaku
Byla zveřejněna v březnu roku 1999. Nevylučovala, že oběti byly zavražděny srbskými bezpečnostními silami, avšak k okolnostem smrti obětí se nevyjádřila a neurčila ani viníka. Mezi zkoumanými těly bylo několik starších mužů a žen. Podle patologů nebylo možné stanovit, zda oběti někdy používaly střelné zbraně. Odborníci nebyli ani schopni rozpoznat z charakteru střelných ran, z ošacení a z osobních věcí obětí, zda byly zabity náhodně nebo zda patřily ke Kosovské osvobozenecké armádě.
