Praha – Psal se 14. prosinec 1911, když na geografickém jižním pólu poprvé v historii stanula noha člověka. V ten den zde norskou vlajku vztyčila pětičlenná výprava vedená tehdy již zkušeným cestovatelem Roaldem Amundsenem. Amundsenovi se tak podařilo vyhrát nevyhlášený závod s britským polárníkem Robertem Falconem Scottem, který cíle dosáhnul až o měsíc později, nicméně jeho expedice skončila tragédií. Dobytí jižního pólu se stalo snem polárníků na začátku dvacátého století. S polárními badateli se v této části světa roztrhl pytel. Jenom v letech 1900 až 1905 se zde objevilo pět vědeckých výprav. V roce 1910 vypluly do Antarktidy hned dvě výpravy. Amundsen i Scott chtěli být na pólu první. Závod o čas a kilometry skončil triumfem prvního a tragédií druhého.
Scott postupoval systematicky. V Británii rozpoutal mohutnou propagandistickou kampaň, získal několik desítek tisíc liber, za které nakoupil prvotřídní výbavu. Amundsen zatím odchod na jižní pól připravoval tajně. Neměl dost peněz a stál před finančním krachem, a tak stůj co stůj potřeboval výrazný úspěch. Když všechno spočítal, vyplul. Překvapený Scott, který o ničem neměl tušení, dostal jen telegram: „Jdu na jih. Amundsen.“
Tři tisíce kilometrů za méně než sto dní
Norský polárník zvolil cestu k pólu o 100 kilometrů kratší, zato však zcela neznámou. Nešetřil časem a námahou na vybudování mnoha potravinových skladišť a směrovek. S dopravními prostředky neexperimentoval, do Antarktidy dorazil jen se psy. Svět překvapil rychlostí, jakou se mu podařilo jižní točny dosáhnout. Denně Amundsenova výprava postoupila až o padesát kilometrů. Bez komplikací se odehrál i návrat polárníků. Celkem urazili tři tisíce kilometrů za 99 dnů.
Scottovi lidé postupovali mnohem pomaleji. Záhy přišli o poníky a traktory, takže museli tahat sáně s nákladem sami. Unaveni dorazili na jižní pól 17. ledna 1912. Zpáteční cestu však nepřežili, umírali na omrzliny a nedostatek některých složek potravy. Scott zahynul mezi posledními v březnu 1912; těla byla nalezena až v listopadu téhož roku.
„Tak jsme dorazili a mohli jsme vztyčit naši vlajku na geografickém jižním pólu. Díky Ti, Bože!“ zapsal si do deníku v památný den Amundsen, když spolu se čtyřmi druhy stanul jako vůbec první na jižní točně. „Je to velká věc, že jsme zde jako první lidé, že tu nevlaje anglická vlajka, ale naše tříbarevná, norská,“ zapsal si další člen výpravy.
Osudný severní pól
Amundsenovi vynesl jeho úspěch slávu největšího polárníka. Nejednalo se však o jeho poslední odvážnou výpravu do věčně zmrzlých oblastí. V polovině května 1926 se vydal ve vzducholodi Norge k severnímu pólu a stal se prvním člověkem, kterému se přelet nejsevernějšího bodu planety podařil. Právě severní pól se však o dva roky později stal norskému cestovateli osudným. Při zachraňování výpravy vedené Umbertem Nobilem pětapadesátiletý Roald Amundsen zahynul. Předpokládá se, že se jeho letoun v mlze zřítil do Barentsova moře. Datum smrti bylo oficiálně stanoveno na 18. června 1928, Amundsenovo tělo ani ostatky dalších členů posádky se ale nikdy nenašly. Moře vydalo jen několik částí havarovaného hydroplánu.
Od roku 1956 v bezprostřední blízkosti jižní točny funguje celoročně obsazená americká polární stanice Amundsen-Scott, pojmenovaná na počest prvních polárníků, jejichž expedice na jižní pól dorazily.
Antarktida
je posledním kontinentem, který Evropané objevili a zanesli do svých map. Poprvé ho spatřila 28. ledna 1820 ruská expedice. Území je světovým dědictvím a nepatří žádné zemi, je rozděleno na „správní sektory“ a zasvěceno vědeckému výzkumu. Na jižním pólu lze nalézt i české stopy - horolezec, geolog a cestovatel Josef Sekyra byl 26. prosince 1969 vůbec prvním Čechem, který na tomto bodu stanul. Byl součástí americké expedice Deep Freeze.
