„Panevropský piknik“ - maďarsko-rakouská hranice padla

Budapešť/Šoproň - Pád železné opony začal již v květnu 1989, kdy Maďaři odstranili elektronický signální plot. Uvolnění výjezdů přilákalo do země tisíce východoněmeckých turistů, kteří doufali, že se jim podaří utéct přes Maďarsko do Západního Německa. Místní kempy praskaly ve švech, a proto vznikaly nouzové tábory. Pro pohraničníky byl zmírněn rozkaz ke střelbě - použití zbraně pouze v případě sebeobrany. Napětí vyvrcholilo 19. srpna 1989. Tehdy se pro Němce z NDR otevřely maďarsko-rakouské hranice u města Šoproň, kde maďarská opozice pořádala tzv. „Panevropský piknik“. Právě v tento den do Rakouska za svobodou uteklo asi tisíc východních Němců a tehdejší maďarští pohraničníci ustoupili a dělali, že nic nevidí. Maďarské sdělovací prostředky vzápětí chrlily titulky jako "Chaos na hranici! Stovky občanů NDR uprchly na Západ!"

„Panevropský piknik“ znamenal symbolické otevření staré hraniční brány. Rakušané, Maďaři a pár východních Němců společně poseděli u táborového ohně, jedli opečenou slaninu a snili jedno odpoledne sen o Evropě bez hranic. Hranice se měla poprvé po 40 letech na tři hodiny otevřít v místě, kde byl ostnatý drát, a vzápětí měly přijít delegace z obou stran hranic, aby demonstrovaly dobré vztahy. Nad akcí převzal záštitu maďarský reformní politik Imre Pozsgay a jeho partnerem byl syn posledního uherského krále Otto von Habsburg.

V rámci „Panevropského pikniku“ uteklo tisíc východních Němců

Vše mělo proběhnout spořádaně, nicméně z maďarské strany krátce před otevřením hranic zamířilo k bráně 150 až 200 východních Němců. Když došli k hraničnímu plotu, vzepřeli se proti bráně a oplocení nevydrželo. Lidé se jeden přes druhého hrnuli na Západ. Pohraničníci však poprvé zachovali chladnou hlavu, ustoupili a dělali, že nic nevidí.

„Nikdo z Maďarů nepočítal, že lidé z NDR začnou utíkat masově, to byl největší problém. Na území Maďarska už v té době od května dorazilo 10 až 15 tisíc východních Němců. Místní velitel rozhodl, že se kvůli nastalé situaci nebude střílet. Tím pádem došlo k tomu, že občané NDR mohli v podstatě bez problémů během těch tří hodin utéct.“

Tisícovce východních Němců se v tento den u Šoproně podařilo dostat na svobodu. Událost donutila Maďary i východní Němce rychle jednat. V zámku Gymnich nedaleko Kolína nad Rýnem se 25. srpna sešel tajně tehdejší kancléř Helmut Kohl a ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher s maďarským premiérem Miklósem Némethem a šéfem diplomacie Gyulou Hornem a dohodli se, že všichni východní Němci, kteří si to budou přát, mohou odejít, a 11. září pak přejely plné autobusy rakouskou hranici. Jen v prvních dvou dnech odešlo asi 14 tisíc východních Němců a o dva měsíce později, 9. listopadu 1989, obyvatelé Berlína skoncovali s betonovým monstrem - Berlínskou zdí.

A co událostem v Šoproni předcházelo?

Koncem 80. let čekal na uprchlíky na maďarsko-rakouské hranici ostnatý drát se sovětským signalizačním systémem, který zrezivěl. Rusové už náhradní materiál nedodávali, a tak se velitel pohraniční stráže domáhal, aby se drát z nerezové oceli koupil za tvrdou měnu na Západě. Signalizační systém zaznamenával několik tisíc falešných poplachů ročně. Zadržení uprchlíci byli však většinou cizinci, protože Maďaři mohli od počátku roku 1988 cestovat neomezeně.

Poslední komunistický premiér Miklós Németh se koncem roku 1988 rozhodl, že na signalizační systém už nedá peníze a 2. května roku 1989 už ministr zahraničí Gyula Horn se svým rakouským kolegou Aloisem Mockem stříhal ostnaté dráty. Maďaři informovali sovětského vůdce Michaila Gorbačova o demontáži železné opony už v březnu a dozvěděli se, že jejich partner v tom nevidí problém.


Maďarsko se pak 12. června roku 1989 připojilo k ženevské konvenci o uprchlících a jako její signatář odmítlo vracet narušitele hranic do jejich rodných zemí. Kempy u Balatonského jezera, budapešťské parky a areál západoněmeckého velvyslanectví brzy zaplnily desetitisíce východních Němců. 

Dnes je na místě, kde padla maďarská „železná opona“, zelená hranice. Maďarsko přistoupilo k Schengenské smlouvě o odstranění hranic v Evropské unii. Louky a lesy dřívější zóny smrti jsou oblíbeným výletním cílem pro cyklisty a sběrače hub.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovy výpady udělaly z kanadských liberálů favority voleb

Kanadští liberálové měli podle průzkumů ztrátu dvaceti procentních bodů za opozičními konzervativci a směřovali k porážce ve volbách, které jsou vypsané na 28. dubna. Útočná rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě však během uplynulých měsíců semkla voliče kolem vládních liberálů, kterým se podařilo zvrátit dosavadní trend. Jejich podpora vzrostla i v provincii Québec, která v uplynulých volbách byla doménou strany Québecký blok (QB).
před 31 mminutami

SledujteTisíce lidí se ve Vatikánu naposledy loučí s papežem

Veřejnost se od pátečního brzkého rána může v bazilice svatého Petra naposledy rozloučit se zesnulým papežem Františkem. V několik stovek metrů dlouhé frontě před nejvýznamnějším katolickým chrámem stále stojí tisíce lidí. Ráno na vstup čekaly asi hodinu. Dosud se s v pondělí zesnulým osmaosmdesátiletým papežem rozloučilo téměř 130 tisíc lidí.
08:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Narvě na hranici s Ruskem vytvoří Estonsko vojenskou základnu

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.
před 2 hhodinami

Při vzpomínce na oběti šoa promluvila v Jeruzalémě i rodačka z Děčína

Miliony Izraelců sledovaly v přímém přenosu připomínku dne obětí šoa. V publiku vedle sebe usedli političtí rivalové, vojenské špičky i šéfové zpravodajských služeb. Na 80. výročí ukončení války se jedním z řečníků na tradiční pietě z památníku Jad Vašem v Jeruzalémě stala i česká rodačka Eva Erbenová. Narodila se v Děčíně, jako jediná z rodiny přežila holocaust a po únorovém převratu odešla z Československa do Izraele. Je jí 94 let.
před 5 hhodinami

Sovětské názvy ulic či zabírání bytů. Jak se Rusové chovají na okupovaných územích

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu trvá již přes tři roky a Rusové mezitím pokračují v osídlování okupovaných území. Server BBC informoval o tom, jak okupanti zabavují ukrajinské byty v Mariupolu, přičemž zároveň vystavují domy nové. Podle stejného schématu postupují Rusové také v Berďansku, který chtějí podle plánu přestavět. Odstranit při tom mají například i školu či ulici. Některé názvy berďanských ulic už navíc nesou sovětské názvy.
před 5 hhodinami

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
před 6 hhodinami

Americký soud zablokoval část Trumpova výnosu o pořádání voleb

Americký soud zablokoval část exekutivního výnosu prezidenta Donalda Trumpa z konce března, který měl zavést nová pravidla pro pořádání federálních voleb včetně požadavku na předkládání úředního dokladu o občanství při registraci voliče. Vedení demokratů a řada občanských sdružení tento výnos kritizovaly s tím, že hrozí, že oprávněným občanům bude odepřeno volební právo. Informovaly o tom tiskové agentury Reuters a AP.
před 6 hhodinami

Se zesnulým papežem se rozloučilo už skoro sto tisíc lidí

Po krátké přestávce se ve čtvrtek ráno znovu otevřela bazilika svatého Petra ve Vatikánu, aby se veřejnost mohla rozloučit s papežem Františkem. Už více než 90 tisíc lidí se od středečních jedenácti hodin do čtvrtečních 19:00 přišlo do baziliky svatého Petra ve Vatikánu rozloučit s hlavou katolické církve, která zemřela v pondělí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...