„Panevropský piknik“ - maďarsko-rakouská hranice padla

Budapešť/Šoproň - Pád železné opony začal již v květnu 1989, kdy Maďaři odstranili elektronický signální plot. Uvolnění výjezdů přilákalo do země tisíce východoněmeckých turistů, kteří doufali, že se jim podaří utéct přes Maďarsko do Západního Německa. Místní kempy praskaly ve švech, a proto vznikaly nouzové tábory. Pro pohraničníky byl zmírněn rozkaz ke střelbě - použití zbraně pouze v případě sebeobrany. Napětí vyvrcholilo 19. srpna 1989. Tehdy se pro Němce z NDR otevřely maďarsko-rakouské hranice u města Šoproň, kde maďarská opozice pořádala tzv. „Panevropský piknik“. Právě v tento den do Rakouska za svobodou uteklo asi tisíc východních Němců a tehdejší maďarští pohraničníci ustoupili a dělali, že nic nevidí. Maďarské sdělovací prostředky vzápětí chrlily titulky jako "Chaos na hranici! Stovky občanů NDR uprchly na Západ!"

„Panevropský piknik“ znamenal symbolické otevření staré hraniční brány. Rakušané, Maďaři a pár východních Němců společně poseděli u táborového ohně, jedli opečenou slaninu a snili jedno odpoledne sen o Evropě bez hranic. Hranice se měla poprvé po 40 letech na tři hodiny otevřít v místě, kde byl ostnatý drát, a vzápětí měly přijít delegace z obou stran hranic, aby demonstrovaly dobré vztahy. Nad akcí převzal záštitu maďarský reformní politik Imre Pozsgay a jeho partnerem byl syn posledního uherského krále Otto von Habsburg.

V rámci „Panevropského pikniku“ uteklo tisíc východních Němců

Vše mělo proběhnout spořádaně, nicméně z maďarské strany krátce před otevřením hranic zamířilo k bráně 150 až 200 východních Němců. Když došli k hraničnímu plotu, vzepřeli se proti bráně a oplocení nevydrželo. Lidé se jeden přes druhého hrnuli na Západ. Pohraničníci však poprvé zachovali chladnou hlavu, ustoupili a dělali, že nic nevidí.

„Nikdo z Maďarů nepočítal, že lidé z NDR začnou utíkat masově, to byl největší problém. Na území Maďarska už v té době od května dorazilo 10 až 15 tisíc východních Němců. Místní velitel rozhodl, že se kvůli nastalé situaci nebude střílet. Tím pádem došlo k tomu, že občané NDR mohli v podstatě bez problémů během těch tří hodin utéct.“

Tisícovce východních Němců se v tento den u Šoproně podařilo dostat na svobodu. Událost donutila Maďary i východní Němce rychle jednat. V zámku Gymnich nedaleko Kolína nad Rýnem se 25. srpna sešel tajně tehdejší kancléř Helmut Kohl a ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher s maďarským premiérem Miklósem Némethem a šéfem diplomacie Gyulou Hornem a dohodli se, že všichni východní Němci, kteří si to budou přát, mohou odejít, a 11. září pak přejely plné autobusy rakouskou hranici. Jen v prvních dvou dnech odešlo asi 14 tisíc východních Němců a o dva měsíce později, 9. listopadu 1989, obyvatelé Berlína skoncovali s betonovým monstrem - Berlínskou zdí.

A co událostem v Šoproni předcházelo?

Koncem 80. let čekal na uprchlíky na maďarsko-rakouské hranici ostnatý drát se sovětským signalizačním systémem, který zrezivěl. Rusové už náhradní materiál nedodávali, a tak se velitel pohraniční stráže domáhal, aby se drát z nerezové oceli koupil za tvrdou měnu na Západě. Signalizační systém zaznamenával několik tisíc falešných poplachů ročně. Zadržení uprchlíci byli však většinou cizinci, protože Maďaři mohli od počátku roku 1988 cestovat neomezeně.

Poslední komunistický premiér Miklós Németh se koncem roku 1988 rozhodl, že na signalizační systém už nedá peníze a 2. května roku 1989 už ministr zahraničí Gyula Horn se svým rakouským kolegou Aloisem Mockem stříhal ostnaté dráty. Maďaři informovali sovětského vůdce Michaila Gorbačova o demontáži železné opony už v březnu a dozvěděli se, že jejich partner v tom nevidí problém.


Maďarsko se pak 12. června roku 1989 připojilo k ženevské konvenci o uprchlících a jako její signatář odmítlo vracet narušitele hranic do jejich rodných zemí. Kempy u Balatonského jezera, budapešťské parky a areál západoněmeckého velvyslanectví brzy zaplnily desetitisíce východních Němců. 

Dnes je na místě, kde padla maďarská „železná opona“, zelená hranice. Maďarsko přistoupilo k Schengenské smlouvě o odstranění hranic v Evropské unii. Louky a lesy dřívější zóny smrti jsou oblíbeným výletním cílem pro cyklisty a sběrače hub.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začalo další jednání v Rijádu mezi Ruskem a USA

V Saúdské Arábii začala jednání mezi delegací Moskvy a Washingtonu o možnostech zastavení bojů mezi Ruskem a Ukrajinou. Krátce po 8:00 to uvedla agentura Reuters a ruská státní agentura TASS, které to sdělil nejmenovaný ruský představitel. Podle agentur se na schůzce v Rijádu očekává diskuse o zastavení bojů v Černém moři. Zástupci USA jednají v Rijádu odděleně s oběma stranami konfliktu, v neděli měli schůzku s ukrajinskou delegací.
před 7 mminutami

Rusko útočilo na Kyjev třetí noc v řadě

Při ruském vzdušném úderu na Kyjev byl v noci na pondělí zraněn jeden člověk a několik domů v okolí ukrajinské metropole bylo poškozeno, napsala agentura Reuters s odvoláním na šéfa Kyjevské oblasti Mykolu Kalašnyka. Jedná se již o třetí ruský noční útok na Kyjev v řadě. Agresor v noci vyslal na Ukrajinu celkem 99 dronů, ruské jednotky protivzdušné obrany zase hlásí zničení 28 ukrajinských bezpilotních letounů.
před 23 mminutami

Jihokorejský ústavní soud zrušil odvolání premiéra Han Duk-soa

Ústavní soud v Jižní Koreji zrušil odvolání premiéra Han Duk-soa a dosadil ho zpět do funkce úřadujícího prezidenta, píše agentura Reuters. Tento post dosud zastával Čche Sang-mok. Na verdikt soudu čeká také sesazený prezident Jun Sok-jol kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva.
06:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Napříč Tureckem se demonstrovalo, policie použila slzný plyn i gumové projektily

Desítky tisíc lidí vyšly v noci na pondělí do ulic po celém Turecku po zatčení, obvinění a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Instanbulu Ekrema Imamoglua. Policie proti demonstrantům použila vodní děla, slzný plyn a gumové projektily, píše server BBC. Imamoglu je rivalem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebírali stav české armády

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o snahách české armády najít za složité bezpečnostní situace v Evropě nové rekruty, o tom, kdy a jak lze brát dezinformace jako svobodu projevu, ale také třeba o bezpečí na českých sportovních stadionech. Pozvání přijali spisovatel Václav Cílek, influencer Svatopluk Barek, textař Michal Horáček, publicista Luděk Staněk a moderátorka Světlana Witowská.
před 2 hhodinami

České firmy zaplatily na Ukrajině rehabilitační centrum i modulární nemocnici

Za pomoci českých firem se podařilo vybavit rehabilitační centrum v nemocnici v ukrajinském Kryvém Rihu. Vznikla i modulární nemocnice, která patnáct kilometrů od fronty už přijímá první pacienty. Za prvních deset dní jich ošetřila skoro dvě stě.
před 3 hhodinami

Izrael zasáhl nemocnici, hlásí smrt „klíčového“ činitele Hamásu

Izraelský vzdušný úder v neděli večer zasáhl Násirovu nemocnici v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Podle zdravotníků, na něž odkazuje agentura Reuters, si úder vyžádal pět mrtvých a několik zraněných. Agentura AP s odvoláním na vyjádření nemocnice píše o jednom mrtvém. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac později uvedl, že při úderu zemřel Ismáíl Barhúm, jenž byl podle něj novým premiérem Hamásu v Gaze. Jeho smrt potvrdil později i samotný Hamás.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rádio Svobodná Evropa je pro nás klíčové, Taliban se nás snaží umlčet, říká afghánská novinářka

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) se brání chystanému ukončení financování stanice ze strany USA žalobou. O záchraně v Praze sídlící rozhlasové stanice jedná i česká vláda, která se snaží najít na půdě Evropské unie pro další chod rádia podporu. Programy stanice každý týden sleduje téměř padesát milionů lidí ve 23 zemích světa. Na to, co by jeho případný konec znamenal pro novináře, kteří v rádiu pracují, ale i pro země, do kterých vysílají, se zaměřil nedělní pořad Newsroom ČT24.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...