Summit OSN - most do Kodaně a k nástupci Kjótského protokolu

New York – V newyorské centrále Organizace spojených národů (OSN) proběhne summit o změnách klimatu. Setkání stovek světových státníků svolal generální tajemník OSN Pan Ki-mun a mělo by být přípravou na prosincovou konferenci OSN o klimatu, která proběhne v Kodani. Z té by měl vzejít nástupce Kjótského protokolu o omezování emisí, jehož platnost vyprší na konci roku 2012. Pan Ki-mun proto dnešní zasedání označil za „most do Kodaně“, zúčastní se jej například americký prezident Barack Obama nebo český prezident Václav Klaus.

Podle informací z diplomatických kruhů se přípravy prosincového summitu v posledních týdnech vlečou, OSN proto s napětím očekává především postoje Spojených států a Číny. Obě země jsou totiž největšími světovými producenty skleníkových plynů – a právě ty jsou podle převažujícího mínění vědců příčinou globálního oteplování. „Čína a Spojené státy budou dvě klíčové země, které mohou v těchto jednáních mít velký vliv,“ řekl Pan Ki-mun. Podle něj by se světoví vůdci v úterý měli zavázat, že v Kodani dospějí k dohodě. 

Obamova volba: Klima, nebo krize?

Rozhovor s odbornicí na klima (zdroj: ČT24)

Směrem k oběma světovým mocnostem přitom převažují spíše vstřícná očekávání. Obama se na rozdíl od svého předchůdce George Bushe k otázce ochrany klimatu staví vstřícně, čínský prezident Chu Ťin-tchao by pak na summitu měl představit nový plán snižování emisí. Oba státníci by také měli zasednout ke společnému jednání. Obě země podle bývalého britského premiéra Tonyho Blaira již nyní velmi úzce spolupracují na tom, aby našly společnou půdu.

Úspěch jednání přitom na USA závisí. Čína, ale i další rozvíjející se ekonomiky jako Indie, Mexiko nebo Brazílie jsou připraveny k závazkům při ochraně klimatu jen tehdy, když to učiní Washington. Prezidentu Obamovi sice klimatická politika leží na srdci, vzhledem k hospodářské krizi ale není jasné, zda se mu jeho plány podaří splnit. Sněmovna reprezentantů zákonu o omezování emisí již zelenou dala, v Senátu je ale jeho osud nejistý.

Snižování emisí jako riskantní podnik USA?

Snižování emisí zůstává navzdory nadějným očekáváním velmi citlivou otázkou, protože omezení znamenají velkou finanční zátěž pro podniky. Právě to byl hlavní důvod, proč se administrativa George Bushe stavěla k podobným opatřením, k nimž se ostatní rozvinuté země zavázaly v roce 1997 v japonském Kjótu, velmi vlažně. Obávala se, že pokud americké firmy přistoupí k omezování emisí, znevýhodní je to například proti konkurenci z rozvojových zemí, mimo jiné právě proti Číně. Ani ta totiž ke Kjótu nepřistoupila.

V New Yorku se představí i Klaus

Vrcholného setkání se zúčastní i český prezident Václav Klaus, jenž se zúčastní jednoho z odpoledních kulatých stolů. Český prezident je jedním z mála vrcholných politiků, kteří ostře vystupují proti snahám o celosvětovou dohodu na opatřeních proti globálnímu oteplování. Debatě o klimatické změně podle něj dominuje hysterie, která není vědecky podložená, a zvýšení globálních teplot je v historickém porovnání velmi malé a jeho důsledky na člověka v podstatě zanedbatelné.

Summit o klimatických změnách není jediným programem OSN, newyorské sídlo tento týden zažije maraton jednání. Ve středu bude pokračovat úvodní rozpravou Valného shromáždění OSN, která potrvá do 28. září. Českou delegaci povede prezident Klaus, který zde také pronese projev o světové ekonomice. Od Obamy se očekává prohlášení o zahraniční politice. Po 40 letech u moci má poprvé do OSN zavítat také libyjský vůdce Muammar Kaddáfí.

Vydáno pod