Válku s Ruskem rozpoutala Gruzie, míní experti Evropské komise

Brusel – Expertní komise Evropské unie dnes zveřejnila závěry zprávy o loňském pětidenním rusko-gruzínském konfliktu. Dokument označil za viníka rozpoutání války Gruzii. Její jednotky loni 7. srpna pronikly na území separatistického regionu Jižní Osetie, následně do konfliktu vstoupilo i Rusko, které vyslalo do regionu svou armádu. A právě proto přiznávají experti část viny i Moskvě. Komise navíc tvrdí, že riziko nové konfrontace mezi Gruzií a Ruskem je velké.

Od bleskové války loni v srpnu, která skončila drtivou porážkou Gruzie a vyhlášením nezávislosti jejích dvou separatistických regionů Jižní Osetie a Abcházie, se obě země navzájem obviňují z jejího rozpoutání. Evropská unie v tom má ale ode dneška jasno. Experti Evropské komise vypracovali zprávu, která dává vinu za rozpoutání konfliktu hlavně Gruzii. 

Ta se přitom brání tím, že zásahem v Jižní Osetii pouze reagovala na pokus ruské armády o invazi na území Gruzie. Podle závěrů unijní zprávy ale nic nedokazuje, že by se v době, kdy gruzínské síly pronikly do Jižní Osetie, ruské jednotky chystaly vstoupit na toto území. 

3 minuty
Reportáž Josefa Pazderky
Zdroj: ČT24

Zpráva expertní komise:

„Bombardování Cchinvali jednotkami gruzínské armády během noci ze 7. na 8. srpna 2008 znamenalo začátek ozbrojeného konfliktu velkých rozměru v Gruzii.“


Zpráva ale nešetří ani Rusko. Podle ní nese Moskva svou část odpovědnosti za konflikt, protože týdny a měsíce před válkou prováděla strategii stupňování napětí v obou povstaleckých provinciích a kolem nich. 

Experti upozorňují také na to, že Rusko porušovalo v konfliktu mezinárodní právo, když jeho jednotky pronikly na gruzínské území mimo hranice Jižní Osetie. 

Rusko prostřednictvím svého velvyslance při EU uvítalo, že mezinárodní vyšetřování prokázalo vinu Gruzie za vyvolání loňského konfliktu. „Kdo si první začal? Na tuto otázku dává zpráva jednoznačnou odpověď,“ prohlásil Vladimir Čižov. „Potvrzuje to ruský názor, není to proruská zpráva, komise odvedladokonalou práci,“ dodal Čižov.

Zpráva, na níž se podílelo 19 expertů, specialistů na mezinárodní právo, na lidská a humanitární práva, kteří se opírali o vojenské a historické dokumenty, bude dnes předána stranám, kterých se týká. Komise pracovala pod vedením renomované švýcarské diplomatky Heidi Tagliaviniové.

Uprchlíci si přejí návrat domů

Konflikt ze srpna 2008 trval pět dní. Válka má na svědomí stovky životů a přes 100 tisíc gruzínských uprchlíků z Jižní Osetie a Abcházie. Tamní separatistické režimy podporované Ruskem jim nechtějí dovolit, aby se vrátili domů. Přestože i OSN se za jejich návrat přimlouvá. 

Malá část ze 100 tisíc uprchlíků proto žije v uprchlickém táboru Cerovani. Dostali tu sice nové domy, i tak se tu ale necítí dobře a přejí si návrat domů. Pravděpodobnost, že se jim přání splní, je ale čím dál menší.

Uprchlický tábor v Cerovani
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému. Ten doufá v pragmatismus

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby Zelenskyj chtěl, mohl přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
včeraAktualizovánopřed 42 mminutami

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéfem FBI se stane Kash Patel, oddaný spojenec Trumpa

Republikány ovládaný Senát Spojených států potvrdil ve čtvrtek těsnou většinou Kashe Patela do funkce ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Informovala o tom agentura Reuters s tím, že v čele nejvýznamnější americké vyšetřovací agentury tak stane jeden z jejích častých kritiků a oddaný spojenec staronového prezidenta Donalda Trumpa.
před 1 hhodinou

Rétorika je vyhrocená, říká Vondráček. Trump podle něj „odhodil rukavice“

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček věří, že americký prezident Donald Trump má šanci zajistit na Ukrajině dlouhodobý mír a že o to také upřímně usiluje. Současná situace je podle něj dlouhodobě neudržitelná. Na dotazy moderátora v pořadu Interview ČT24 ohledně ruské války na Ukrajině, postoji k Moskvě či k Trumpově strategii pro ukončení konfliktu ale Vondráček jen málokdy vyjádřil jasný názor a radši se odvolával na „diplomatickou zdrženlivost“.
před 2 hhodinami

Zelenskyj: Kyjev je připraven dohodnout se s Trumpem o bezpečnosti a investicích

Ukrajina je připravena na silnou dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o investicích a bezpečnosti, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s Trumpovým vyslancem pro rusko-ukrajinskou válku Keithem Kelloggem. Jeho návštěva v Kyjevě se konala v době, kdy se stupňují Trumpovy slovní výpady proti Zelenskému.
před 3 hhodinami

Evropa zahájila s USA jednání o clech

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič zahájil ve Washingtonu se svými americkými protějšky rozhovory o clech. Snahou Evropské komise je odvrátit možné zavedení amerických cel na evropské výrobky, zejména na automobily.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Británie chce dostat na Ukrajinu desetitisíce vojáků, tíží ji historická lekce

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.
před 7 hhodinami

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...