Desetitisíce Tchajwanců protestují proti obchodní smlouvě s Čínou

Tchaj-pej - Desetitisíce příznivců tchajwanské opozice dnes vyšly do ulic metropole Tchaj-pej na protest proti plánované obchodní dohodě ostrova s pevninskou Čínou. Dohoda, která má být podepsána v úterý, sníží vývozní cla a usnadní investice a tchajwanská vláda si od ní slibuje podporu tchajwanské ekonomiky. Kritici smlouvy se ale obávají, že těsnější politické a hospodářské vztahy Pekingu a Tchaj-peje by mohly posloužit dlouhodobému cíli pevninské Číny, jímž je návrat Tchaj-wanu pod její kontrolu.

Nespokojenci s transparenty hlásajícími hesla jako „Braňme Tchaj-wan, braňme svá pracovní místa“ zaplavili dnes hlavní tchajpejskou třídu. Organizátoři uvedli, že očekávají účast 100 000 lidí, podle policejních odhadů ale nakonec přišlo jen něco málo přes 30 000 demonstrantů. Tchaj-wan a Čína se od sebe odtrhly po občanské válce v roce 1949, Peking ale nadále považuje ostrov za svou odštěpeneckou provincii a varuje, že na jakýkoli pokus o vyhlášení tchajwanské nezávislosti zareaguje vojenským zásahem.

Vůdci tchajwanské opoziční Demokratické pokrokové strany (DPP) žádají, aby se o uzavření obchodní dohody s Pekingem konalo referendum. Opozice se obává, že kromě narušení samosprávy a nezávislé ekonomiky ostrova dohoda rovněž usnadní příliv levného čínského zboží, což by mohlo vést k uzavírání továren a ke ztrátám pracovních příležitostí na ostrově.

Na základě dohody mají být snížena cla pro 539 typů tchajwanských produktů směřujících na čínský trh, včetně automobilových součástek, výrobků petrochemického průmyslu či ovoce. Ze smlouvy má těžit také 267 typů čínských produktů mířících naopak na tchajwanský trh.

Smlouva udělá podle kritiků z Tchaj-wanu čínské teritorium

Peking má rovněž dostat možnost investovat v některých oblastech služeb na Tchaj-wanu, zatímco Tchaj-pej získá přístup k počítačovému či leteckému odvětví v Číně. „Obchodní dohoda udělá z Tchaj-wanu další čínské teritorium, jakým je Hongkong. Tchajwanci tvrdě bojovali, aby dosáhli současné demokracie. Nedovolíme Číně, aby nás o ni připravila,“ řekl na dnešní demonstraci zaměstnanec gumáren Čchang Kchuo-min.

Podle průzkumů veřejného mínění nicméně většina Tchajwanců podporuje obchodní dohodu, která je dalším výsledkem politiky sbližování Pekingu a Tchaj-peje po nástupu tchajwanského prezidenta Ma Jing-ťioua do funkce v roce 2008.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...