Bitva o Británii - Hitler si poprvé vylámal zuby

Londýn - Až do roku 1940 pochodovala Hitlerova vojska od vítězství k vítězství. V roce 1939 pohltila Polsko, na jaře následujícího roku pak padl hlavní kontinentální rival, Francie. Nacistickému Německu zbyl na evropském západě jediný silný protivník, a to Velká Británie. I tu Hitler plánoval obsadit, nejdříve však měly Spojené království na kolena srazit mohutné bombardovací útoky. Naplno začaly 13. srpna 1940, aby přerostly v bitvu o Británii, která poprvé vyvrátila představu o nacistické neporazitelnosti.

Bombardování Británie mělo fungovat jako předvoj operace Seelöwe (Lvoun), v níž nacisté plánovali Británii okupovat. Jako předpoklad pro invazi na ostrovy ovšem nejdřív museli zlikvidovat vzdušné síly nepřítele, a tak první útoky směřovaly především na základny britského Královského letectva (RAF). Pokusy o zničení ale Němcům nevycházely. Nepodařilo se navíc narušit ani radarový systém včasného varování před leteckými útoky. Díky síti stanic na pobřeží Británie tak dokázala RAF účinně organizovat obranu ostrovů.

Ve prospěch Královského letectva navíc hrálo více faktorů - bojovalo se hlavně nad britskou pevninou, a tak případné sestřelení stíhačky neznamenalo automaticky ztrátu vycvičeného letce. Ve výzbroji RAF navíc nechyběly velké počty moderních stíhacích letounů (hurrican, spitfir), které byly pro německé messerschmitty více než důstojnými protivníky. Luftwaffe navíc postrádala strategické bombardéry.

Londýn - rukavice, kterou monarchie zdvihla

Koncem srpna 1940 spadly první bomby na Londýn. Ze strany Luftwaffe se tehdy jednalo spíše o omyl, přestože bombardování vedle základen RAF a průmyslových zón stále častěji mířilo i na civilní cíle. Pro Brity měl však útok na jejich metropoli neobyčejně mobilizační charakter. Churchillova vláda v odvetě iniciovala nálet na Berlín, byť spíše symbolický. Adolf Hitler pohrozil Británii ničivými nálety. O pár dní později se svět přesvědčil, že to nebyla planá výstraha.

Nálety na Londýn zahájila Göringova Luftwaffe 7. září a probíhaly až do poloviny listopadu. Během dvou a půl měsíců zabily 20 000 lidí, bomby poškodily miliony domů. Hlavního cíle – zničení morálky civilního obyvatelstva – však nacisté nedosáhli. Ba naopak, Londýňané nechtěli své město opustit, jen děti houfně odesílali na venkov.

Motivací pro obyvatele hlavního města byla i královská rodina. Rodiče dnešní královny Alžběty II. totiž rovněž odmítli opustit hlavní město. Mezi Brity je dodnes vzpomínána reakce královny matky, když 13. září 1940 nacisté bombardovali Buckinghamský palác. „Jsem ráda, že jsme byli bombardováni. Mám pocit, že se mohu lidem v East Endu podívat zpříma do očí,“ řekla Alžběta, která byla se svým manželem Jiřím VI. v paláci, když na něj dopadlo šest bomb.

Perutě - hrstka, která pomohla mnohým

„Na poli lidských konfliktů nikdy tak velké množství nevděčilo za tak mnoho tak nepatrné hrstce.“

V obraně Británie RAF vydatně pomáhali zkušení piloti ze zahraničí. V řadách Královského letectva vedle 2 353 domácích letců bojovalo i 145 Poláků, 127 Novozélanďanů nebo 112 Kanaďanů. Mezi jmény mužů, kteří usedali do kokpitů hurricanů a spitfirů, je možné nalézt i 88 pilotů z Československa. Nejslavnějším z nich byl Josef František, se 17 sestřely největší stíhací eso celé bitvy, který ale až do své smrti 8. října 1940 bojoval v řadách polské peruti.

Bombardování Londýna (ale i dalších měst včetně nizozemského Rotterdamu a Varšavy o měsíce dříve) usnadnilo o pár let později vedení Královského letectva rozhodování o mohutných útocích na německé civilní cíle. „Němci zaseli vítr a nyní sklízí bouři“, prohlásil později vrchní velitel britského bombardovacího letectva Arthur Harris.

Německé velení nakonec operaci Seelöwe odložilo 17. září 1940 na neurčito. Velké německé letecké útoky na britské území skončily na jaře 1941. Celá bitva však ukázala, že je možné se hnědému moru ubránit. Albion byl první zemí, na níž si nacistický vůdce vylámal zuby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...