Černý pátek pro letectví: Neštěstí v Pákistánu a na Kubě nikdo nepřežil

Karáčí/Havana - První listopadový pátek letecké bezpečnosti příliš nepřál. Během jednoho dne v rozmezí několika hodin havarovala dvě letadla. Obě neštěstí se stala na opačných stranách zeměkoule, ale jejich bilance jsou stejně tragické - nikdo nepřežil. V pákistánském Karáčí havaroval letoun Cessna krátce po startu, na palubě bylo v té chvíli 22 lidí. Ještě více osob, celkem 68, zahynulo při pádu kubánského letadla v centrální části země. Na palubách letadel nebyli Češi ani Slováci. Obě nehody pravděpodobně způsobily technické problémy.

Charterový letoun Cessna, který si pronajala italská ropná společnost ENI, se podle očitých svědků zřítil ráno místního času v pákistánském Karáčí ihned po startu a po pádu na zem začal hořet. Pilot letadla bezprostředně po vzletu hlásil poruchu motoru. Identitu mrtvých bude obtížné zjistit vzhledem k tomu, že prakticky celý letoun shořel. Armádní zdroje oznámily, že havárii nikdo z dvaadvaceti cestujících nepřežil.

„Letadlo bylo úplně zničeno,“ oznámil novinářům velitel pákistánských záchranářů Núr Aghá. „Mrtvá těla jsou spálená k nepoznání, nelze určit, zda šlo o muže nebo ženy. Jejich národnost neznáme,“ uvedl. Z trosek letadla se zatím podařilo vyprostit 12 obětí.

Za obě nehody nejspíš může technická závada

Pád stroje společnosti Aero Caribbean s 68 cestujícími na palubě podle prvních zpráv neštěstí rovněž nikdo nepřežil. Na palubě letadla, které letělo na lince z haitského Port-au-Prince přes východokubánské Santiago de Cuba do Havany, bylo podle kubánských úřadů 28 cizinců. Kromě Latinoameričanů (z Mexika, Argentiny a Venezuely) cestovali letounem i Evropané - dva Němci, dva Rakušané, tři Nizozemci, jeden Francouz, Ital a Španěl a jeden Japonec.

Letoun se zřítil u obce Guasimal v provincii Sancti Spiritus. Záchranáři se na místo špatně dostávali kvůli husté vegetaci. Několik těl obětí sice už vyprostili, avšak práce na místě neštěstí komplikuje fakt, že trosky letadla stále hoří.

Podle agentury Reuters pilot vyslal nouzový signál, ale pak kontrolní věž se strojem ztratila spojení. Svědkové neštěstí uvedli, že letoun před pádem na zem provedl několik prudkých pohybů. Co přesně se stalo, je zatím tajemstvím. Média spekulují, zda neštěstí nezpůsobila tropická bouře Tomas, která zatím sužuje Haiti.

Kritický let ze Santiaga do Havany byl zřejmě jedním z posledních před příchodem tropické bouře Tomas, která podle předpovědí zasáhne oblast východní Kuby během dneška. Kubánská média ve čtvrtek oznámila, že letecká a železniční doprava v oblasti Santiaga se zastaví do doby, než bouře pomine.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 45 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...