Londýn – Ročně na světě umírá na následky pasivního kouření více než 600 tisíc lidí. Z toho je přitom 165 tisíc dětí mladších pěti let. Studie ze 192 zemí světa tak ukazuje, že pasivní kouření je nebezpečné zejména pro malé děti, kterým v zakouřeném prostředí hrozí syndrom náhlé smrti stejně jako zápaly plic nebo astma. Pasivní kouření také způsobuje srdeční choroby, dýchací obtíže a rakovinu plic. Cigarety mají na světě celkem na svědomí 5,7 milionu lidských životů ročně.
Pasivní kouření zabije ročně 600 tisíc lidí, z toho třetina jsou děti
„Význam této studie je, že k těm víc než pěti milionům úmrtí, která způsobuje aktivní kouření, musíme teď přidat 600 tisíc dalších kvůli pasivnímu kouření. Takže tabák, ať už ho kouříme aktivně nebo vdechujeme pasivně, zabije až 6 milionů lidí,“ říká Armando Peruga, programový manažer protikuřácké iniciativy Světové zdravotnické organizace. Třetina obětí jsou děti, ty jsou přitom oběťmi kuřácké vášně členů rodiny. Samy děti se zlozvyku zbavit nemohou, důsledky pasivního kouření jsou pro ně ale téměř stejné, jaké hrozí kuřákům.
Pasivnímu kouření je přitom podle studie vystaveno až 40 procent dětí, 33 procent mužů a 35 procent žen. Kvůli pasivnímu kouření zemřelo 379 tisíc lidí na infarkt, 165 tisíc osob na infekce dolních cest dýchacích, téměř 37 tisíc pasivních kuřáků zemřelo při astmatickém záchvatu, přes 21 tisíc lidí pak dostalo rakovinu plic.
GALERIE
videogallery_36193
Pasivní kouření zabíjí
I krátkodobé vystavení pasivnímu kouření má velký vliv na ischemickou chorobu srdeční. Pasivní kuřáci mají o 23 % zvýšené riziko tohoto onemocnění, které se může projevit jako infarkt myokardu, angina pectoris nebo náhlé úmrtí. Riziko infarktu myokardu je téměř dvakrát vyšší u lidí, jejichž partner kouří, nebo kteří musí pracovat v zakouřeném prostředí. Pasivní kouření také zvyšuje riziko mozkové mrtvice až o 82 %. Riziko onemocnět rakovinou plic při vystavení pasivnímu kouření vzrůstá průměrně o 20 %.
Zdroj: kurakovaplice.cz
Pasivní kouření zabíjí děti především v Africe a jižní Asii. V Evropě zemřelo v roce 2004 na následky pasivního kouření 74 dětí ve srovnání s 35 388 dospělými. Ve sledovaných afrických zemích zemřelo 43 375 dětí a 9 514 dospělých.
Na výzkumu důsledků pasivního kouření se podíleli výzkumníci ze stockholmského ústavu Karolinska a Světová zdravotnická organizace (WHO). Vycházeli přitom z nejnovějších dostupných údajů z roku 2004 ze 192 zemí světa.
Autoři studie po zveřejnění výsledků vyzvali, aby více zemí regulovalo kouření a aby se zpřísnily podmínky pro prodej tabákových výrobků. „Hlavní doporučení je, aby vlády vytvořily stoprocentně nekuřácká prostředí v uzavřených prostorách. A to jak na veřejných místech, tak na pracovištích,“ říká Peruga. „Je nepřípustné, aby 1,2 miliardy kuřáků ve světě vystavovalo miliardy nekuřáků pasivnímu kouření,“ soudí také odborníci.
Pro nekuřáky mluví i ekonomický zájem
Bojovníci proti tabáku přidávají také ekonomické argumenty. Tvrdí, že kvůli tabákovým výrobkům státy více peněz utratí, než vydělají. Jen Česká republika podle studií přichází ročně asi o 15 miliard. Sice hodně vydělá na daních a ušetří na důchodech, které nemusí zemřelým vyplácet, na druhé straně má ale obrovské výdaje - hlavně s léčbou vážných onemocnění.
Česká republika navíc nepřijala mezinárodní úmluvu o kontrole tabáku, proto není nucena prosazovat zákony na ochranu nekuřáků. „V české populaci kouří 29 procent populace. Nicméně dochází k nárůstu kuřáků v mladších věkových kategoriích. Hlavně adolescenti začínají kouřit kolem 10. až 12. roku. Tam kouří 40, někdy i více procent populace,“ dodala Alexandra Kmeťová z Centra pro závislé na tabáku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Podle statistik v Česku ročně zemře na nemoci spojené s kouřením 18 000 lidí. Aby jich ubylo, museli by politici podle lékařů výrazně zdražit tabákové výrobky, podpořit prevenci a zakázat kouření na většině veřejných míst.
GALERIE
Kouření