Libye na pokraji občanské války

Tripolis – Situace v Libyi se vyostřuje. Demonstrace se z východu země přelily i do dalších měst, včetně metropole Tripolisu, kde dnes v noci zemřelo 60 lidí. Podle reportéra agentury Reuters v hlavním městě hořela budova vlády. Demonstranti se zmocnili některých vojenských objektů a zbraní včetně tanků. Protesty se dnes rozšířily do města Ras Lanuf, kde je velký petrochemický komplex. Celkový počet mrtvých od začátku protestů už podle odhadů překročil 230. Portugalsko do Libye vysílá letadlo na evakuaci Evropanů. Syn prezidenta Kaddáfího varoval, že zemi hrozí občanská válka. Armáda podle něj zajistí bezpečnost za každou cenu. Nespokojeným obyvatelům nicméně přislíbil reformy.

Bouře revolucí, která se přihnala z arabského světa, pohltila Libyi naplno. Protestuje se už i v hlavním městě – Tripolisu. Ozbrojené složky proti lidem tvrdě zakročily, svědci mluví o odstřelovačích a kulometech. Jen v noci na dnešek zemřelo podle televize Al-Džazíra v Tripolisu přes 60 lidí.

Lidi do ulic vyhnala zpráva, že prezident Muammar Kaddáfí opustil zem. To ale jeho syn Sajf Islám v televizním projevu popřel. Varoval ale, že v důsledku spiknutí a kmenového systému hrozí zemi rozdělení na více malých států. „Budeme bojovat do poslední minuty, do poslední kulky,“ prohlásil Sajf Islám Kaddáfí s tím, že vládnoucí režim má podporu armády. Televize Al-Džazíra také informovala, že Kaddáfí uprchl do Venezuely, Caracas toto tvrzení odmítl.

Ještě dnes se sejde parlament, aby projednal jasný program reforem, a vláda zvýší v zemi platy, slíbil v projevu k lidu Sajf Islám, jehož otec se k napjaté situaci a protivládním protestům zatím nevyjádřil. Reformy mají zahrnovat novou ústavu a liberální zákony. 

Sajf Islám Kaddáfí:

„Vůdce Muammar Kaddáfí stojí v čele bitvy v Tripolisu. Budeme bojovat do posledního muže, nenecháme Libyi Italům a Turkům. Libye není Tunisko ani Egypt, my máme ropu.“


Islám však odmítl zprávy, že při násilí byly stovky mrtvých. O těch informovala mezinárodní nevládní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch. Násilí v Libyi si už podle ní vyžádalo nejméně 233 mrtvých.

Sajf Islám Kaddáfí:

„Chyby byly na obou stranách. Ale policie a hlavně nepřipravená armáda chybovaly a lidé mají právo se zlobit.“

Velká Británie dnes kvůli násilným zákrokům proti demonstrantům předvolala libyjského diplomata a podle šéfa britské diplomacie Williama Hagua zvažuje evakuaci svých občanů ze země. Hague vyzval k okamžitému ukončení násilností, žádá také vyšetření událostí ve druhém největším libyjském městě Benghází, které bylo dosud hlavním střediskem odboje.

Británie přitom měla v minulosti k Libyi docela pozitivní vztah. Dodávala dokonce výzbroj pro policii, jako například obušky nebo malé střelné zbraně, řekl dnes ve Studiu ČT24 spolupracovník ČT Ivan Kytka. Hned, jak vypukly nepokoje, vyhlásila ale Británie jednostranný zákaz a zrušila vývozní licence pro tento druh zbraní, dodal Kytka.  

Evakuaci svých občanů z Libye začaly připravovat další evropské země, jako třeba Portugalsko nebo Rakousko.

Proti Kaddáfímu se už taky postavili významní kmenoví vůdci, někteří hrozí, že pokud nezastaví násilí na lidech, přeruší dodávky ropy. Rakouský energetický koncern OMV dnes začal z Libye stahovat své zaměstnance. Na místě zůstanou jen lidé, kteří zajišťují technický chod těžby a vývozu ropy. Na hrozbu kmenových vůdců také okamžitě zareagoval trh, cena ropy stoupá.

EU odsoudila represe proti demonstrantům

K situaci v Libyi se v neděli večer vyjádřila i šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová, dnes jednají unijní ministři zahraničí. „Odsuzujeme represe proti pokojným demonstrantům a litujeme násilí a smrti civilistů,“ uvedla Ashtonová v prohlášení vydaném po včerejší večeři s ministry. Současně libyjské úřady vyzvala, aby se zdržely použití násilí vůči protestujícím.

Libyjské úřady by podle EU měly přestat blokovat internet a mobilní sítě. Legitimní tužby a požadavky lidu po reformách musí být podle prohlášení zohledněny v otevřeném a smysluplném dialogu. EU podle Ashtonové také očekává, že libyjské úřady budou plně spolupracovat při ochraně občanů ze států Evropské unie.

Schwarzenberg: Kaddáfího nepodporuji

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dnes zase prohlásil, že nelze Libyi vnucovat naše představy. Evropská unie podle něj může Libyi pomoci, ta o to ale musí požádat. „Oni sami budou nejlépe vědět, co by potřebovali,“ tvrdí ministr. „My jim máme pomoci, když budeme požádáni, ale nic jim vnucovat, naše představy, naše předpisy…,“ uvedl také. „Musíme s nimi navázat dialog, velmi pozorný, ohleduplný, (musíme) jim naslouchat a potom něco udělat,“ dodal.

Karel Schwarzenberg zároveň odmítl některé informace zahraničního tisku, že podporuje Muammara Kaddáfího. Naopak by považoval za přínosné, kdyby jeho režim padl. Server EUobserver dnes na základě Schwarzenbergových údajných nedělních slov napsal článek s názvem „Itálie a Česká republika podporují Kaddáfího navzdory krveprolití“. To ale ministr striktně odmítl, jeho slova byla prý špatně pochopena. „Někdy dojde k blbostem, za to opravdu nemůžu,“ uvedl český ministr. „To jsem neřekl, že by katastrofa byl pád Kaddáfího…Naopak bych ho považoval, přijde-li potom rozumný režim, za velice přínosný,“ dodal.

Politiku některých států Evropské unie vůči režimům na severu Afriky dnes kritizovali přezidenti Česka a Polska. „Když jsem viděl, jak velmi přátelsky se vůči panu Kaddáfímu chovali někteří prezidenti a premiéři západní Evropy, tak myslím, že teď budou mít problém oni,“ uvedl Václav Klaus. „Evropská unie nemá vizi, jak reagovat na vývoj v severní Africe a neumí čelit výzvám a nadějím, které se v zemích regionu vyskytují,“ komentoval dění v Africe Bronislaw Komorowski.

V Jemenu vojáci stříleli do lidí

Demonstrace pokračují v řadě arabských zemí - i v Jemenu. Během nepokojů v Adenu vojáci začali střílet do lidí. Zabili jednoho člověka a čtyři další zranili. Celkový počet nepokojů v Jemenu se tak zvýšil na 12. Demonstranti po vzoru Tuniska a Egypta chtějí demisi prezidenta Sáliha, který zemi vládne 32 let.

Protesty pokračují i v Bahrajnu, na Perlovém náměstí v Manámě se sešlo na 10 000 lidí, kteří požadují vytvoření nové vlády a posílení demokratických prvků v zemi. Návrat do Bahrajnu z britského exilu ohlásil opoziční předák Hasan Mušajma. Kvůli nepokojům v Bahrajnu organizátoři zrušili Velkou cenu, kterou zde mělo 13. března začít mistrovství světa formule jedna. Je to poprvé v historii, kdy se z politických důvodů nepojede závod nejprestižnější motoristické série. 

Alžírské bezpečnostní složky protestnímu pochodu v hlavním městě Alžíru zabránily. Jako před týdnem rozehnaly několik set lidí. V Maroku se našlo pět obětí jinak pokojných demonstrací za omezení moci krále. Uhořeli ve vypálené pobočce banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...