18 mrtvých při přestřelce drogových gangů v Mexiku

Mexiko - Nejméně 18 lidí bylo zabito v severovýchodním Mexiku při přestřelce mezi soupeřícími drogovými gangy. Podle agentury AP vedení státu Tamaulipas, kde v pondělí ke střetu došlo, více podrobností neuvedlo. Přestřelka ve městě Abasolo se odehrála měsíc po podobném střetu v nedalekém městě Padilla, kde bylo rovněž zabito 18 lidí. Většinu z nich tvořili náhodní kolemjdoucí.

Tamaulipas je jedním z dějišť války mezi konkurenčními drogovými kartely z Mexického zálivu a Zetas. Ovšem informace o násilnostech v některých malých městech jsou velmi sporadické. Místní obyvatelé pak raději zůstávají doma a informace si předávají jen společenskými sítěmi, například Twitterem.

I tentokrát se zpráva o přestřelce v Abasolo rozšířila o několik hodin dříve, nežli ji potvrdily vládní zdroje. Někteří varovali další připojené, aby zůstali doma. Vzhledem k permanentní hrozbě od drogových gangů tamaulipaské sdělovací prostředky často násilnosti zpravodajsky ignorují docela.

Do boje proti drogovým kartelům v Mexiku bylo od nástupu prezidenta Felipeho Calderóna do úřadu v prosinci 2006 nasazeno kolem 50 000 příslušníků mexické armády. Přesto si násilí spojené s drogami za poslední čtyři roky vyžádalo už přes 35 000 obětí na životech.

Přepadení konvoje převážející vězně - osm mrtvých

Konvoj převážející dva vězně v severním Mexiku přepadli neznámí ozbrojenci, jejichž palba zabila jednoho vězně a sedm policistů. Dalších šest policistů a druhý vězeň byli zraněni. Útočníci přijeli v neděli večer ke konvoji ve dvou desítkách vozidel u města Guasave ve státě Sinaloa a začali okamžitě střílet. „Hlídková vozidla byla zničena. Byl to prakticky masakr,“ prohlásil generální prokurátor. Na místě podle něho zůstalo na 1 200 prázdných nábojnic.

Tři policejní vozidla mířila do metropole státu Sinaloa Culiacánu. Ozbrojenci na ně pravděpodobně čekali v úkrytu u dálnice. Policisté nejprve palbu opětovali, ale pak se dostali do soustředěné střelby z více vozidel. Úřady v Sinaloe se potýkají s aktivitami drogového kartelu ze Ciudad Juárez v sousedním státě Chihuahua. V pondělí byl dopaden šéf operací kartelu Zetas v jižním státě Oaxaca, podle něhož údajně čtyři drogové organizace v oblasti uzavřely jakýsi pakt o neútočení.

Kromě juárezského kartelu jde ještě o organizace Beltrána Leyvy a rodinného klanu Arellano Félix. Čtveřice kartelů má společného nepřítele v mocné konkurenční organizaci ve státě Sinaloa - jeho šéfem je jeden z nejhledanějších zločinců na světě Joaquín Guzmán přezdívaný Chapo (Prcek). Odborník na obchod s drogami Jorge Chabat upozornil, že existenci dohody je těžké prokázat, ale není překvapivá. „Je normální, že se kartely v jistý čas snaží spojit, jelikož by bylo iracionální bojovat proti každému,“ vysvětlil strategii zločinců.

Skupinu Los Zetas vytvořili v 90. letech dezertéři z elitní vojenské jednotky, které „zaměstnal“ drogový kartel z Mexického zálivu. V samostatný drogový kartel se přeměnili před několika lety. Kromě obchodování s drogami se skupina věnovala také únosům a krádežím pohonných hmot. Gang je ale znám především svými krutými praktikami.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...