Praha - V pražské Bubenči objevili archeologové zbytky osídlení z eneolitu a doby bronzové. Pozůstatky vydaly i jeden velmi zajímavý nález: Kostrový hrob muže, který byl pohřben v ženské poloze. Hrobová výbava homosexuála či transsexuála byla výjimečná. Našel se pazourkový nůž a pět nádob, z nichž vejčitý hrnec je typický pro ženské pohřby. Naopak zde nebyly žádné zbraně, které jsou typické pro mužské hroby. Archeologické naleziště bude tento čtvrtek otevřeno pro veřejnost. Návštěvníci si mohou vyzkoušet dokumentaci nálezů a ti nejzvědavější mohou pátrat po keramických střepech.
Eneolitická kultura se šňůrovou keramikou měla striktní pravidla pohřbívání. „Většinou je to tak, že pokud se striktní pravidla dodržovala, jakákoli odchylka má nějaký kulturní význam,“ upozornila archeoložka Kamila Remišová Věšínová z České společnosti archeologické.
Naleziště v ulici Terronská je polykulturní lokalita
Bylo tu zaznamenáno obydlení ze dvou pravěkých období: osídlení kultury eneolitické kolem 2 800 až 2 500 let př. n. l. Z tohoto období jsou čtyři kostrové pohřby. Většina sídlištních objektů, kterých je tu přes 200, pocházejí ze střední doby bronzové - středodunajské mohylové kultury – z doby kolem 1 500 až 1 300 př. n. l.
Zemřelí kultury se šňůrovou keramikou byli ukládáni do hrobu ve skrčené poloze, muži na pravém boku s hlavou směřující k západu a ženy na levém boku s hlavou směřující k východu. Genderově odlišné byly i milodary v hrobech. Ženy měly náhrdelníky z provrtaných zubů domácích zvířat nebo šelem, měděné korále či spirálové záušnice a další ozdoby. Specificky ženskou výbavou byl vejčitý hrnec a menší nádobky umístěné v blízkosti hlavy, ale i pazourkové nože. Muži byli vybaveni zbraněmi, sekeromlaty či pazourkovými noži, ale i několika nádobami s jídlem a nápoji na cestu do světa mrtvých. „Tento nález je opravdu výjimečný, protože se jedná o pohřeb muže, který byl uložený v ženské poloze a bez specifické výbavy, ať už ženské, nebo mužské,“ uvedla Remišová Věšínová.
V archeologické literatuře jsou podobné pohřby doložené u sibiřských šamanů, a to už od období mezolitu, tedy asi 9 000 let př. n. l., kde byl ovšem zvyk kulturně podmíněný. „Šaman, pokud chtěl objektivně a dobře vykonávat svoje povolání, musel přijmout opačnou sexuální identitu a po zbytek života s ním nebo s ní bylo tak nakládáno,“ vysvětlila archeoložka.
Šamanské hroby se však vyznačovaly velkými specifiky, která v tomto případě nejsou. Výbava je velmi jednoduchá. „Z etnologických i kulturně antropologických pramenů je doloženo, že všechny kultury, a jistě už i v pravěku, měly ve svých řadách osoby třetího pohlaví – třetí gendery. Nebyli to muži ani ženy, v podstatě to byli transsexuálové,“ zdůraznila Remišová Věšínová.
Výzkum se zaměří i na paleolit
Archeologové odkryli i další hroby s pohřebními výbavami. Mezi zbraněmi objevili například pro tuto kulturu typickou „bulavu“, což je jakýsi kulový palcát, který měl zřejmě nějaký symbolický význam. K dalším nálezům patří dům z doby bronzové zřejmě z takzvané mohylové kultury, zásobnice či jámy po sloupech a kůlech. Po zdokumentování této etapy bude ještě pokračovat výzkum paleolitu. „Pokud budeme mít štěstí, tak se nám tady podaří najít stopy po pražských neandrtálcích,“ dodala archeoložka Kateřina Semrádová.
