Jeruzalém – Sobotní masové demonstrace v Izraeli proti vysokým nákladům na bydlení a za vyšší státní výdaje do sociálních programů patřily mezi největší v dějinách země. Tvrdí to agentura DPA, podle níž se protestů zúčastnilo zhruba 350 tisíc lidí. Premiér Benjamin Netanjahu s ohledem na demonstrace připravuje vytvoření zvláštního týmu pro řešení požadavků účastníků protestu.
Izrael chce sociální spravedlnost. Do ulic vyšlo 350 tisíc lidí
Vždy velmi opatrné odhady policie hovoří o účasti nejméně 250 tisíc demonstrantů, zatímco izraelská média hovoří o nejméně 350 tisících lidí. Zdaleka největší jednotlivá demonstrace se konala v Tel Avivu, kde v sobotu večer do ulic vyšlo kolem 300 tisíc nespokojených občanů.
Bod obratu ve vztazích mezi občany a vládou
„Pochodujte jako v Egyptě,“ stálo na jednom z transparentů s narážkou na úspěšné protestní hnutí v sousední arabské zemi. „Lid chce sociální spravedlnost,“ skandovali demonstranti. V Jeruzalémě protestovalo kolem 30 tisíc lidí. Poprvé se v sobotu do protestů zapojila i odborová federace Histradut. V Tel Avivu se tisícovky lidí ucpanými bočními ulicemi na centrální manifestaci vůbec neprotlačily.
„Nikdo neočekával, že dojde k takové masivní demonstraci jako včera, protože se v podstatě jedná o střední vrstvy. To jsou lidé, kteří většinou v životě nedemonstrovali… To znamená, že v mladé rodině oba dva pracují, mají dobré zaměstnání, jsou vystudovaní a nakonec si z toho nejsou schopni ani koupit byt, ani zaplatit nájemné, školka stojí asi 30 tisíc korun měsíčně,“ vysvětluje motivy protestů novinářka Tatiana Hoffmannová.
Telefonát novinářky Tatiany Hoffmannové (zdroj: ČT24)
„Je to událost, která znamená bod obratu ve vztazích mezi občany a vládou,“ citoval server Ynet Amrama Micnu, jednoho z kandidátů na předsedu opoziční Strany práce. V Jeruzalémě se demonstranti sešli před rezidencí předsedy vlády Benjamina Netanjahua, v Tel Avivu se soustředili u ministerstva obrany a dalších vládních budov.
Systém, jenž dovoluje menšině hodovat na účet utlačovaných
Izraelský tisk upozorňuje, že vláda nemůže demonstrace ignorovat, jelikož jejich síla ohrožuje její postavení. „Ani levice, ani pravice, ani střed, ani okraje. Je to lid Izraele, který je nespokojený s životem tady. S břemenem, které na něj padá, nespravedlivým systémem, jenž dovoluje menšině hodovat na účet utlačovaných mas,“ napsal v úvodníku například deník Maariv.
„Nebojácný stávající režim čelí shromáždění takových rozměrů, které ho může odsoudit k pádu,“ napsal deník Haarec. Tak to je, „když lid objeví, kdy získal svou nezávislost, když se osvobodí a probudí se ze zimního spánku“. The Jerusalem Post upozornil, že demonstranti mimo jiné projevili „pocit, že vláda jim nerozumí“. Dokonce i otevřeně provládní list Izrael Hajom poukázal na nebývalou jednotu mas.
Demonstrace v Izraeli
Premiér Benjamin Netanjahu v reakci na mohutné protesty hodlá vytvořit zvláštní tým z ministrů a vysokoškolských odborníků. Jejich úkolem bude prostudovat co nejrychleji požadavky demonstrujících Izraelců a předložit vládě doporučení. Tato doporučení by se podle nejmenovaného činitele měla soustředit na životní náklady a umožnit snadnější přístup lidí k bydlení.
Zvýšení daní pro bohaté, zlepšení péče o matky, výdaje do školství
Demonstrace začaly už v červenci v centru Tel Avivu, kde si na rušném místě skupina studentů postavila několik stanů na protest proti vysokým cenám stavebních pozemků. K protestu se postupně přidávali další lidé a stanová městečka začala vyrůstat i v dalších izraelských městech.
Na výzvy ke zlepšení bytové situace se pak nabalovaly další požadavky. Lékaři chtějí lepší pracovní podmínky, učitelé lepší pracovní smlouvy a stavební dělníci vyšší mzdy. Kromě snížení nájemného, jehož výše během posledních tří let stoupla o 40 procent, žádají demonstranti snížení daní pro příslušníky střední třídy a zvýšení daní pro bohaté, zlepšení péče o matky s dětmi a vyšší výdaje státu do školství.
Izraelský parlament ve snaze vyjít požadavkům vstříc ve čtvrtek schválil novelu stavebního zákona, jejímž cílem je snížit náklady na bydlení a urychlit bytovou výstavbu. Vláda se rovněž rozhodla zmrazit ceny benzinu a uvolnit trh některých potravin pro dovoz ze zahraničí, aby rozšířila konkurenci výrobců a snížila ceny.
Největší sociální rozdíly v rozvinutém světě
Analytici označují Izrael za stát s možná největšími sociálními rozdíly v rozvinutém světě. Zatímco průměrný plat v Izraeli se pohybuje kolem 2 500 dolarů (tedy 42 tisíc korun), plat učitelů a sociálních pracovníků je menší než 2 000 dolarů (33 tisíc korun). Nájemné třípokojového bytu přijde v centru Jeruzaléma na 1 500 dolarů (25 tisíc korun) a v Tel Avivu je ještě vyšší. Byt o rozloze 100 metrů čtverečních stojí ve slušné jeruzalémské nebo telavivské čtvrti 600 tisíc dolarů (přes 10 milionů korun).
Někteří ekonomičtí experti varují, že dramatické zvýšení rozpočtových výdajů si Izrael nemůže dovolit. Podle odhadů izraelských ekonomů by vláda na uspokojení všech požadavků demonstrující mládeže potřebovala nejméně 60 miliard šekelů, tedy 296 miliard korun. „Neexistuje žádné kouzelné řešení, které by Izrael zbavilo problémů během jednoho nebo dvou dnů,“ komentoval situaci šéf izraelské státní banky Stanley Fischer.