Mitt Romney přesvědčivě vyhrál i primárky v New Hampshire

New York/Concorde – Vítězem republikánských primárek ve státě New Hampshire se stal bývalý massachusettský guvernér Mitt Romney. Podařilo se mu tak navázat na úspěch v prvním výběru republikánského kandidáta na prezidenta, jenž se na začátku ledna uskutečnil v Iowě. Čtyřiašedesátiletý politik potvrdil roli favorita. Stal se tak prvním republikánem od roku 1976, který vyhrál v prvních dvou státech, kde se kandidát na prezidenta vybírá. „Dnes v noci jsme vstoupili do historie,“ řekl po úspěchu Romney. Zdůraznil ale, že po oslavách se chystá vrátit do práce.

Kritika ekonomické politiky současné vlády zůstává hlavním tahákem republikánských primárek. Mitt Romney téma znovu pozvedl. Prezidenta Obamu obvinil ze snahy zavádět sociální stát evropského střihu. A na takový styl konzervativní republikáni slyší. „Prezidentovi došly nápady. Teď už mu docházejí i výmluvy,“ prohlásil Romney.

„Amerika musí být lepší a bude lepší,“ slíbil pro změnu Romney. Kritizoval také údajnou snahu úřadujícího prezidenta o změnu Spojených států v sociální stát evropského tipu. Sám prý hodlá hledat inspiraci pro svou politiku ne v Evropě, ale v USA.

Mitt Romney:
„Děkuji New Hampshire, dnes jsme se zapsali do dějin. Tento stát byl vždycky zvlášť důležitým místem pro moji rodinu a je pro nás domovem.“


Agentura Reuters nicméně v úterý zveřejnila průzkum, podle nějž by massachusettský exguvernér nyní v souboji s Obamou prohrál. Zatímco současný šéf Bílého domu by získal 48 procent hlasů, Romney by měl 43 procent hlasů.

V New Hampshire měl bývalý guvernér po sečtení zhruba poloviny hlasů asi 37procentní podporu. Zřejmě tedy nedosáhl tak drtivého vítězství, jak po průzkumech, jež mu přičítaly přes 40 procent hlasů, očekával. Podle některých komentátorů je tak Romneyho vítězství vlastně neúspěch, když politik pravděpodobně získal méně hlasů než v primárkách v roce 2008, kdy v New Hampshire skončil druhý za senátorem Johnem McCainem. Americká média nicméně především zdůrazňují, že Romneymu se dvěma vítězstvími podařil úspěšný vstup do souboje o republikánskou nominaci. 

Mitt Romney
Zdroj: Charlie Neibergall/AP/ČTK

O druhé místo se ve státě New Hampshire utkali kongresman Ron Paul a bývalý guvernér Utahu a exvelvyslanec v Číně Jon Huntsman. Podle prognóz televizní stanice NBC News i CNN skončí na druhém místě Paul stavící se za osobní svobody, malou vládu a umenšení role USA ve světě.

New Hampshire může být první vlaštovkou

Huntsman, který v New Hampshire vedl kampaň dlouhé měsíce, již nicméně uvedl, že hodlá v souboji o Bílý dům pokračovat a že se bude ucházet o přízeň voličů v dalších primárkách, které se v Jižní Karolíně uskuteční 21. ledna.

V poli poražených v New Hampshire zůstal bývalý senátor Rick Santorum, který nepotvrdil těsné druhé místo z iowského hlasování. Nedařilo se ani bývalému šéfovi reprezentantů Newtu Gingrichovi. Velký otazník pak visí nad pokračováním kampaně texaského guvernéra Ricka Perryho, který u newhampshirských voličů propadl. Na rozdíl od třímilionové Iowy, kde kandidáta vybíraly malé skupiny politicky aktivních občanů na stranických shromážděních, se v New Hampshire uskutečnily první klasické primárky, při nichž své preference mohli vyjádřit republikánští straníci i neregistrovaní voliči. Vítěz získá 12 volitelů pro srpnový republikánský celonárodní sněm. Pro celostátní nominaci potřebuje kandidát 1 143 volitelů z celkového počtu 2 285.

Hlasování v New Hampshire, které stojí prakticky na začátku maratonu republikánských primárek, sice souboj o nominaci může výrazně ovlivnit, kandidáta na prezidenta ale vždy neurčí. Například v roce 2000 primárky v tomto malém východoamerickém státě s 1,3 milionu obyvatel vyhrál John McCain, nominaci na prezidenta přesto nakonec získal George Bush mladší. O osm let později v demokratických primárkách uspěla Hillary Clintonová, kandidátem a posléze i prezidentem se však stal Barack Obama.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 13 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 16 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 17 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
10:15Aktualizovánopřed 32 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami
Načítání...