Nové jednání o íránském jaderném programu průlom nepřineslo

Istanbul - V tureckém Istanbulu proběhly po patnáctiměsíční pauze nové rozhovory o íránském jaderném programu mezi Teheránem a šesticí světových velmocí. Nové kolo rozhovorů sice nepřineslo průlom, šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová ale označila jednání v Istanbulu za užitečná. Íránský vyjednávač Džalílí podle AFP před novináři ocenil „pozitivní“ přístup zemí 5+1 během dnešních jednání a uvítal, že druhá strana si přeje „dialog a spolupráci“. Odmítl ale nabídku USA na bilaterální schůzku. Diplomaté se zároveň dohodli na konání příštího kola rozhovorů 23. května v irácké metropoli Bagdádu. Minulé setkání před 15 měsíci nepřineslo žádný výsledek.

Podle Ashtonové budou další rozhovory vedeny „krok po kroku“ a podle zásady vzájemnosti. Mezinárodní společenství je tak připraveno Írán odměnit, pokud zmírní obavy, že chce využít svůj jaderný program k výrobě zbraní. Ashtonová přitom zdůraznila, že Írán má právo na mírový jaderný program, ale „klíčovým základem“ pro budoucí rozhovory musí být Smlouva o nešíření jaderných zbraní. Šéfka diplomacie rovněž vyjádřila naději, že příští rozhovory budou konkrétnější a budou směřovat ke „globálnímu řešení“ a nastolí důvěru světa ve „výlučně mírovou povahu íránského jaderného programu“.

Teherán trvá na výlučně mírovém charakteru svého jaderného programu, velmoci skupiny 5+1 (stálí členové Rady bezpečnosti OSN a Německo) stále mají podezření, že jde o zástěrku s cílem vyrobit jadernou zbraň. Diplomaté podle agentury Reuters neočekávali od dnešního jednání žádný velký průlom.

Jednání byla obnovena po 15 měsících 

Jednání však nabízelo šanci na obnovení dialogu po 15 měsících a údajně i poslední možnost, jak odvrátit hrozbu, že by Izrael přikročil k vojenskému úderu proti íránským jaderným zařízením, aby zabránil svému úhlavním nepříteli v jaderném vyzbrojení. „Írán se k rozhovorům vrátil v lepší pozici pro vyjednávání. V provozu máme jaderné zařízení Búšehr a Fordou, kde jsme schopni obohacovat uran až na 20 procent. Díky tomu si můžeme sami vyrobit palivové tyče pro chod reaktoru,“ říká poradce íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda Abdolamir Mussavi.

Teherán stále tvrdí, že má na vlastní nukleární program právo, a podle analytiků mu v Istanbulu jde o jediné. „Zdá se, že Írán není ochotný učinit nějaké závazky. Zatím mu šlo vždy jen o to získat si nějaký čas a tentokrát to asi nebude jiné,“ uvedl Ilter Turan, politolog z turecké univerzity Bilgi. Jak ještě v Berlíně prohlásil německý ministr zahraničí Guido Westerwelle, setkání se v Istanbulu koná v době velkého napětí v regionu. „Jedno je jasné. Čas na taktizování jakéhokoliv druhu už dávno vypršel,“ zdůraznil.

Poslední kolo rozhovorů se konalo loni v lednu a skončilo bezvýsledně. Agentury DPA proto ještě před jednáním uvedla, že za úspěch istanbulské schůzky se bude považovat už dohoda o příštím kole rozhovorů nebo harmonogram dalšího postupu.

Inspektoři MAAE po návratu z Íránu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jih Evropy je pod tlakem extrémních veder, přibývá i požárů

Na jih Evropy se vrátila extrémní vedra. Varují před nimi v Itálii, Řecku, Turecku, Španělsku či na Balkánu. Rtuť teploměru tam stoupá nad čtyřicet stupňů Celsia. Kvůli vysokým teplotám zemřelo na italských plážích několik lidí. Na mnoha místech navíc hasiči bojují s mohutnými plameny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Úřady na jihu Ruska hlásily dronové nálety, Ukrajina informuje o mrtvých

Dva regiony na jihu Ruska v noci na pátek zažily rozsáhlé dronové útoky, vyplývá z informací úřadů. Podle telegramového kanálu Astra ve Stavropolském kraji bezpilotní letouny podruhé během několika týdnů zřejmě mířily na chemický závod Azot ve městě Něvinnomyssk. Region má podle úřadů za sebou zatím největší takový úder. V ukrajinské Záporožské oblasti v důsledku ruského útočení zemřel jeden člověk, další zřejmě přišel o život při bombardování Charkova, mrtvé a raněné hlásí i další ukrajinská města.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rekonstrukce německé železnice dopadne i na české cestující

Začíná rozsáhlá rekonstrukce železniční sítě v Německu, která se dotkne také české osobní a nákladní dopravy. Po dobu devíti měsíců bude v Berlíně čekat na cestující na německý sever objízdná trasa. Na přestup z českého vlaku do rychlíku německých drah budou mít cestující přibližně půl hodiny. Cesta po delší objízdné trase z Berlína až do Hamburku potrvá o 45 minut déle. Ceny jízdného by se neměly oproti dosavadnímu stavu zásadně měnit.
před 7 hhodinami

Uznání Palestiny slouží propagandě Hamásu, kritizuje Francii Rubio

Šéf americké diplomacie Marco Rubio kritizoval rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uznat Stát Palestina. Poslouží podle něj teroristickému hnutí Hamás. Prezident Donald Trump se zase vyjádřil, že Macronův krok nemá žádnou váhu. Plán Paříže ocenily třeba palestinská autonomie, Španělsko či Saúdská Arábie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Konflikt Thajska s Kambodžou vyhnal z domovů sto tisíc lidí

V Thajsku kvůli současnému konfliktu s Kambodžou zemřelo již šestnáct lidí a své domovy muselo opustit na sto tisíc obyvatel, kteří zamířili do nouzových ubytovacích center, napsala v pátek agentura Reuters. Jde o největší eskalaci napětí mezi Bangkokem a Phnompenhem za více než deset let. O situaci má večer jednat Rada bezpečnosti OSN.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Technická záležitost,“ říká gruzínský premiér o možném zrušení bezvízového styku s EU

Zrušení bezvízového styku mezi Gruzií a Evropskou unií (EU), kterým hrozí Evropská komise (EK) v případě nesplnění osmi doporučení, je pouze „technická záležitost“ a ekonomika kavkazské země by na tom ještě mohla získat, tvrdí premiér Irakli Kobachidze. Vládní Gruzínský sen přitom dříve bezvízový režim s EU oslavoval jako hlavní úspěch, připomíná server OC Media. Expert Vincenc Kopeček z Ostravské univerzity se domnívá, že zrušení by mělo dopad na tamní střední třídu.
před 9 hhodinami

Vývoz českého vojenského materiálu meziročně prudce stoupl

Vývoz vojenského materiálu z Česka vzrostl loni meziročně o asi 86 procent a dosáhl přibližně 91 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za rok 2024, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo udělilo podle dokumentu loni 1678 licencí k vývozu vojenského materiálu do 95 zemí v hodnotě skoro 105,3 miliardy korun.
před 9 hhodinami

Nehoda concordu byla začátkem konce komerčních nadzvukových letů

Před pětadvaceti lety došlo k nehodě, od níž se začal odvíjet začátek konce jednoho ze snů lidstva, a to ten o komerčním létáním nadzvukovými letouny. Shořel v plamenech letounu Concorde, který tehdy odstartoval z pařížského letiště.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...