Islandský expremiér se podílel na krizi, trest ale nedostal

Reykjavík - Bývalý islandský premiér Geir Haarde odešel od soudu bez trestu za podíl na finanční krizi. Zvláštní tribunál ho uznal vinným pouze v jednom ze čtyř bodů obžaloby. Haarde je prvním politikem na světě, který byl souzen v souvislosti s finanční krizí. Haarde se chce proti rozsudku odvolat. Tvrdí, že proces je politicky motivovaný.

Bývalý premiér Geir Haarde byl dnes sice soudem uznán vinným za podíl na finanční krizi, nedostal ale žádný trest. Během ekonomické krize zkrachovaly tři hlavní islandské banky, Haarde poté v roce 2009 rezignoval. Za podíl na krizi mu u soudu hrozil až dvouletý trest.

Soud uznal expremiéra vinným pouze v jednom bodu obžaloby, a to v tom, že včas nesvolával krizová zasedání kabinetu, čímž měl podle soudu přispět k ekonomické krizi. Obžaloba přitom vinila Haardeho, že nezajistil lepší finanční stabilitu země, zanedbal povinnosti při reformě bankovního systému a nezajistil převedení britských účtů internetové banky Icesave patřící Landsbanki na dceřinou společnost. Ve všech těchto bodech ho ovšem soud shledal nevinným. 

„Geir Haarde nebude potrestán,“ prohlásil soudce Markús Sigurbjörnsson. Haarde se přitom zodpovídal u soudu z toho, že se podílel na zhroucení finančního systému. Sám Haarde vinu odmítal, za krizi podle něj mohly samy banky, vláda se přitom snažila krizi zabránit. Haarde nyní zvažuje, že se proti verdiktu odvolá u Evropského soudu pro lidská práva.

Haardeho soudil zvláštní tribunál určený výhradně pro procesy se členy vlády. Jako vůbec první vysoce postavený islandský politik Haarde stanul před tímto 15členným tribunálem, který ustavil parlament. 

Geir Haarde:

„Podle mého názoru, a řeknu to jasně, většina soudců v případu podlehla politickému tlaku a rozhodla se poskytnout prokuratuře malou cenu útěchy, aby ospravedlnili tento pokleslý a nákladný proces.“

Po krizi v roce 2008 se na Islandu zhroutily hlavní banky, řada Islanďanů přišla o práci, o úspory i o bydlení a hodnota islandské koruny se hluboce propadla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 16 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...