Čínská vláda se ženě omluvila za nucený potrat

Peking - Čínské úřady se omluvily ženě, kterou v sedmém měsíci poslaly na potrat. Feng Ťia-mej neměla peníze na zaplacení pokuty ve výši asi 128 tisíc korun za porod druhého dítěte, proto jí plod odebraly, a to v sedmém měsíci těhotenství. Tři úředníci, kteří Číňanku k interrupci donutili, přišli o práci a čelí vyšetřování. O případu se dozvěděla světová veřejnost díky snímkům matky i jejího mrtvého dítěte, které se objevily na internetu. Zásah úřadů vyvolal v zemi vlnu kritiky.

Kontroverzní čínská politika jednoho dítěte je znovu předmětem kritiky. Po zveřejnění záběrů ženy, která musela na potrat, centrální úřady oznámily, že případ prošetří. Zástupce města Ang-kchang ženu a jejího manžela navštívil v nemocnici a omluvil se jim. Řekl, že úředníci, kteří nařídili ženě interrupci, přijdou o místo. 

Manžel Feng Ťia-mej:

„Dali jí injekci a dítě se narodilo mrtvé 4. června ve 3:00 ráno. Dítě ji dostalo přímo do hlavy. Nesouhlasila s tím, popadli ji za ruku a donutili ji podepsat souhlas.“

Čínské úřady donutily 23letou Feng Ťia-mej ze severní provincie Šan-si k potratu, protože čekala druhé, „nepovolené“ dítě. Protože nemohla zaplatit pokutu 40 tisíc jüanů (128 tisíc Kč), musela podstoupit interrupci. „Rodina mi řekla, že na tom Feng není dobře. Do nemocnice nás na příkaz vlády nepustili, protože případ vyšetřují,“ řekl právník postižené rodiny.

Vyjádření radnice města An-kchang, provincie Ša-an-si:

„Vzhledem k tomu, že někteří úředníci poškodili Feng Ťia-mej a její rodinu, nabízíme upřímnou omluvu jim i veřejnosti.“

Podle zpravodaje ČT v Číně Tomáše Etzlera není tento případ ničím výjimečným, podle jeho odhadů ročně donutí čínské úřady nejméně půl milionu žen ve vysokém stádiu těhotenství k potratům. Navíc pokud se druhé dítě narodí a ženy nemají na zaplacení pokuty, úřady pak celým rodinám zabavují majetek.

Čína vyhlásila politiku jednoho dítěte před 30 lety. Země, která má v současnosti 1,34 miliardy obyvatel, kontroluje porodnost často surovými metodami, včetně nucených potratů. A i když v poslední době stále sílí kritika takového opatření, čínský prezident od něj odmítá upustit. Chu Ťin-tchao loni prohlásil, že politika jednoho dítěte zůstane nadále v platnosti kvůli omezeným prostředkům vlády na sociální služby a kvůli nedostatku přírodních zdrojů. 

I tak ale existují výjimky, kdy mohou mít rodiny i druhé dítě. Povoluje se to například etnickým menšinám nebo rodinám žijícím ve venkovských oblastech, kterým se jako první dítě narodila holčička. Ve většině provincií mohou mít druhé dítě i manželské páry, v nichž otec i matka jsou jedináčci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 20 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...