Ukrajinský parlament včera schválil kontroverzní zákon, který ve značné části země fakticky povyšuje ruštinu na úroveň druhého oficiálního jazyka. Bez podpisu předsedy zákonodárného sboru však zákon nemůže vstoupit v platnost. Lytvyn se zákonem nesouhlasí, a proto nabídl rezignaci, několik poslanců údajně zahájilo hladovku. „Kolegové, žádám vás, abyste zvážili mou rezignaci a rozhodli o ní,“ prohlásil šéf parlamentu Lytvyn na zasedání zákonodárného sboru. Vyjádřil pohoršení nad tím, že nebyl předem informován o tom, že v úterý bude o zákonu hlasovat parlament. Sám přitom nebyl v úterý přítomen.
Kritici zákona se obávají, že bude znamenat omezení ukrajinštiny a příklon Ukrajiny směrem k Rusku. Na protest proti přijatému zákonu začaly v noci v ukrajinské metropoli demonstrace, které podle opozice budou pokračovat. Tisícovka lidí se shromáždila u budovy, kde měl vystoupit na tiskové konferenci prezident Janukovyč. Když lidé zablokovali vstup do budovy, policie proti nim zasáhla. Demonstranti na ně házeli láhve s vodou a klacky. Na místo přijely sanitky, aby ošetřily zraněné policisty a demonstranty.
„Poté, co během mistrovství Evropy ve fotbale svět viděl usmívající se Ukrajince, teď se vrátil obvyklý obraz Kyjeva: policejní přilby, slzný plyn a obušky, které proti pokojným demonstrantům nasadila brutální a nedemokratická vláda,“ uvedl Vitalij Kličko, šéf nové opoziční strany Udar. Slavný boxer při demonstraci, jež začala už v úterý večer, utrpěl řezné zranění ruky a musel si nechat vypláchnout oči podrážděné slzným plynem.
Janukovyč odložil na neurčito tiskovou konferenci plánovanou na 9:30 SELČ a svolal předáky parlamentních skupin s cílem současnou krizi vyřešit. Pokud se to nepovede, je připraven uspíšit parlamentní volby, které mají být v říjnu. „Janukovyč nevyloučil, že bude nutné přistoupit k předčasným volbám, pokud se poslancům nepodaří stabilizovat práci parlamentu,“ uvedla v prohlášení prezidentova kancelář po setkání Janukovyče s představiteli parlamentu.
Ukrajina ustupuje požadavkům Moskvy, tvrdí kritici
Působnost nového zákona se vztahuje na jazyky, které jsou mateřštinou nejméně deseti procent obyvatelstva určitého regionu. Kromě ruštiny jde také třeba o polštinu, rumunštinu, slovenštinu, jidiš nebo běloruštinu. Prozápadně orientovaní kritici se obávají, že nová právní úprava povede k dalšímu rozdělení země. Ruština je mateřským jazykem většiny obyvatel východu a jihu Ukrajiny. Podle průzkumů ale dvě třetiny Ukrajinců souhlasí s tím, aby ruština měla postavení regionálního jazyka.
Zákon je považován za politický ústupek vůči Moskvě, která požadovala zvýšení významu ruštiny na Ukrajině. Proti posílení pozice ruštiny se postavila i vězněná expremiérka Julija Tymošenková. Její strana oznámila, že pokud vyhraje říjnové parlamentní volby, zákon zruší.
