Informace se týkají svazků bytů založených v letech 1969 až 1989. V dokumentu je soupis 276 bytů. Z toho 243 je v Česku, řada z nich byla v Praze, Ústí nad Labem či Brně. Na seznamu je 30 bytů na Slovensku a tři v zahraničí - v Damašku, Kyjevě a Alexandrii.
Z toho bylo 142 bytů propůjčených a 134 konspiračních. „Základní rozdíl mezi propůjčenými a konspiračními byty je v tom, že majitelem propůjčeného bytu byla civilní soba, běžný občan ČSSR, který pochopitelně musel být ztotožněný s komunistickým režimem,“ vysvětluje pro SME Michal Miklovič ze sekce dokumentace Ústavu paměti národa.
V době své nepřítomnosti takoví lidé půjčovali své byty rozvědce. Dostávali za to přitom zaplaceno. Například majitel jednoho takového bytu v Bratislavě podle zveřejněných informací dostával 320 korun měsíčně. Příslušníci rozvědky se pak v těchto prostorech – což mohly být jak byty, tak chaty nebo kanceláře – setkávali s tajnými spolupracovníky. U každého bytu si rozvědka pořídila plánek bytu a ulice.
Seznam bytů využívaných StB najdete ZDE.
Naopak konspirační byty se přidělovaly přímo příslušníkům rozvědky. „Nebydlela tam běžně rodina. Sloužil výhradně na operativní činnost StB,“ vysvětluje Miklovič. Konala se tady například školení nebo instruktáže, nebo v nich dočasně ubytovávali příslušníky StB.
Na internetu ÚPN zveřejnil také strukturu krajských útvarů rozvědky na Slovensku v letech 1966 až 1969.
