JAN FISCHER (61), nezávislý kandidát, vzděláním ekonom a statistik, před listopadem 1989 člen komunistické strany. Uvádí, že mluví anglicky, francouzsky, německy a rusky.
Jan Fischer
Od konce studií pracoval Jan Fischer ve statistických institucích, v roce 1990 se stal místopředsedou Federálního statistického úřadu, stejnou funkci pak zastával i v Českém statistickém úřadu. V roce 2003 se stal jeho předsedou a v této funkci vydržel řadu let. V roce 2010 zamířil do Londýna, kde působil jako viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj – tento post kvůli prezidentské kandidatuře v srpnu 2012 opustil.
Do povědomí širší veřejnosti se Fischer zapsal v roce 2009, když se nečekaně stal premiérem v úřednickém kabinetu po pádu vlády Mirka Topolánka během českého předsednictví EU. Fischer pak z pozice premiéra řídil několik vrcholných evropských schůzek a byl to také on, komu v září 2009 zavolal americký prezident Barack Obama, aby mu oznámil, že USA odstupují od plánu vystavět ve střední Evropě včetně Česka protiraketovou obranu. Právě v roli úřednického premiéra si Fischer vydobyl mimořádnou, až osmdesátiprocentní popularitu.
V případě svého zvolení chce Fischer zcivilnět prezidentský úřad. Hodlá například snížit náklady na kancelář hlavy státu o čtvrtinu a plat prezidenta o 20 procent. Chtěl by také zrušit přestupkovou a správní imunitu pro hlavu státu – například aby prezident platil pokuty za špatné parkování. Ač bývalý člen KSČ, Fischer tvrdí, že by nejmenoval vládu, která by závisela na hlasech komunistů. „Když by mi osoba pověřená sestavením vlády přinesla návrh, který by znamenal vládnutí s KSČM, neakceptoval bych jej,“ uvedl v rozhovoru pro Mladou frontu DNES. Podle něj je Komunistická strana Čech a Moravy „extremistickou stranou, která se nevyrovnala s minulostí“, a vadí mu také vysoce negativní postoj českých komunistů k EU i NATO.
Den s Janem Fischerem (zdroj: ČT24)