Přípravy na hlasování o ústavě provázejí v Egyptě potyčky

Káhira – V atmosféře nejhorší politické krize od loňského pádu prezidenta Husního Mubaraka budou Egypťané v sobotu hlasovat v referendu o návrhu nové ústavy země. Opozice voliče vyzvala, aby hlasovali proti; předtím nevyloučila ani bojkot referenda. Část veřejnosti je přesvědčena, že návrh ústavy je islamistický a nechrání všechny Egypťany bez rozdílu. Přípravy na referendum provázejí i násilnosti.

Provincie Káhira, Alexandrie a dalších osm guvernorátů především na Sinajském poloostrově budou hlasovat tuto sobotu, dalších 17 provincií 22. prosince. Na bezpečnost bude dohlížet asi 120 000 vojáků, kteří mají pravomoc zatýkat civilisty, aby zajistili hladký průběh referenda. Kromě nich bude nasazen přibližně stejný počet policistů. Hlasování začalo už ve středu na egyptských zastupitelských úřadech pro asi 600 000 voličů v zahraničí.

Před hlasováním je zatím v ulicích Káhiry klid, v Alexandrii ale došlo k potyčkám a násilnostem mezi islamisty a liberálními aktivisty. Roznětkou se stala výzva ultrakonzervativních duchovních během tradičních pátečních modliteb, aby věřící šli v hojném počtu hlasovat pro přijetí navrhované ústavy. Při střetech byla podpálena minimálně dvě auta. Náboženští představitelé v zemi přitom vydali pokyny, aby se kázání v mešitách nezneužívalo k manipulacím s věřícími ohledně sobotního hlasování. 

Navržená ústava omezuje počet čtyřletých funkčních období hlavy státu na dvě, což je reakcí na tři desítky let Mubarakova panování. Podle ochránců lidských práv obsahuje záruky proti svévolnému zadržování lidí a mučení a zachovává svobodu vyznání; zmíněni jsou v této souvislosti ale jen muslimové, křesťané a židé, což vyvolává obavy z útlaku menších náboženství. Chybí v ní také ustanovení, které by zamezilo souzení civilistů vojenskými soudy. Koptští křesťané pak kritizují některé články ústavy odkazující na šaríu, které prý posilují roli islámského práva.

Novou ústavu začalo v březnu připravovat ústavodárné shromáždění, které ale po kritice, že sbor ovládají islamisté, rozpustil soud. V červnu pak vzniklo nové, stočlenné shromáždění, v němž byli zastoupeni například i křesťanští vůdci nebo odbory. Kritika ze strany liberální opozice, sekularistů a zástupců koptských křesťanů ale neustala a k soudům bylo podáno přes 40 stížností na neústavnost celého procesu. Když ústavní soud ohlásil, že o nich brzy rozhodne, stoupenci nynějšího islamistického prezidenta Muhammada Mursího v ústavodárném sboru dokončení návrhu uspíšili a 30. listopadu ho přes bojkot řady opoziční kolegů schválili.

Mursí poté stanovil, že referendum o ústavě bude tuto sobotu. Mezitím ale vstoupila do stávky část soudců kvůli dekretu, jímž si Mursí 22. listopadu rozšířil pravomoci na úkor justice. Soudci mají od roku 2000 povinnost dohlížet na volby v každé volební místnosti a jejich bojkot by mohl podkopat legitimitu nové ústavy. Státní média nakonec ve středu uvedla, že referendum se kvůli nedostatku soudců uskuteční ve dvou termínech.

5 minut
Telefonát Anny Janků
Zdroj: ČT24

Jak připomněla spolupracovnice ČT Anna Janků, sporných bodů v nové ústavě je více. Poslední den do ní bylo například přidáno asi šest článků, které s nikým nebyly diskutovány. Podle návrhu ústavy se na některých vysokých školách, například na přírodovědecké nebo lékařské fakultě, nesmí vyučovat angličtina. Základní zákon obsahuje i ustanovení, že dítě může pracovat už od sedmi let. Ústava rozdělila Egypťany na dva tábory a hlavně je rozdělila v otázce náboženství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 40 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 3 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 4 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 5 hhodinami
Načítání...