Já papežem? Raději někoho lepšího, doporučuje kanadský kardinál

Ottawa/Vatikán – Jeden ze žhavých kandidátů na papeže doporučil volícím kardinálům, aby do čela katolické církve raději vybrali někoho lepšího. Kanadský kardinál Marc Ouellet už dříve prohlásil, že stát se papežem by pro něj byla „noční můra“. V rozhovoru, který poskytl v pondělí, 68letý Ouellet uvedl, že by nebylo překvapením, kdyby nový papež vzešel z mimoevropské země, když církvi tak dlouho vládli pontifikové z evropského kontinentu. Ve Vatikánu dnes druhým dnem pokračovala generální kongregace kardinálů.

Své šance být zvolen papežem Ouellet zlehčuje: „Musím na to být připravený, i když si myslím, že jiní by to zvládli lépe.“ V rozhovoru také vyslovil názor, že by církev měla více využívat sociálních médií. On sám prý neměl moc času, ale ví, že by měl začít používat sociální síť Twitter. Například bývalý papež Benedikt XVI., který abdikoval 1. března, začal za velkého zájmu věřících „tweetovat“ v prosinci loňského roku.

Kardinál Ouellet pracuje ve Vatikánu a od roku 2010 zaujímá vlivný post prefekta Kongregace pro biskupy, která papežovi doporučuje biskupy ke jmenování. Od stejného data je předsedou Papežské komise pro Latinskou Ameriku a předtím byl sedm a půl roku arcibiskupem Québeku. Kardinálem je od roku 2003.

V roce 2007 zveřejnila média Ouelletův jeho dopis, v němž se omluvil za chyby církve v minulosti; jmenoval například antisemitismus, sexuální zneužívání, lhostejnost vůči domorodcům či diskriminaci žen a homosexuálů. V Québeku ale vyvolal vlnu pohoršení, když v roce 2010 jinými slovy zopakoval církevní pozici, že potrat je nepřípustný i v případě znásilnění.

Římskokatolická církev je přechodně bez papeže od minulého čtvrtka, kdy se úřadu dobrovolně vzdal 85letý Benedikt XVI. Vatikán usiluje o to, aby byl nový papež zvolen do Velikonoc. Právo zúčastnit se konkláve mají všichni kardinálové mladší 80 let. Mezi 115 voliteli je i 69letý pražský arcibiskup Dominik Duka.

S oznámením konkláve se čeká na příjezd posledních pěti kardinálů, Sixtinská kaple byla uzavřena pro veřejnost

Ve Vatikánu dnes druhým dnem pokračovala generální kongregace kardinálů, která v době bez úřadujícího papeže řídí katolickou církev. Zatím není jasné, kolik generálních kongregací se uskuteční do konkláve. Kardinálové na nich projednávají mimo jiné témata, jako jsou evangelizace, úloha kurie, kauza Vatileaks a skandály kolem sexuálního zneužívání.

Vatikán čeká na příjezd pěti zbývajících kardinálů pro konkláve. Teprve až se dostaví, bude moci Vatikán oznámit termín svolání tohoto orgánu, prohlásil po dnešním zasedání vatikánský mluvčí Federico Lombardi. Potvrdil, že v Římě je už 110 z 115 předpokládaných účastníků konkláve. Církevní hodnostáři ale se svoláním konkláve nespěchají, neboť chtějí mít více času na přípravu výběru nové hlavy římskokatolické církve. Další generální kongregace se uskuteční ve středu, kdy už by mohlo být oznámeno datum zahájení konkláve v Sixtinské kapli. Zatím nejviditelnějším signálem, že se volba papeže blíží, je uzavření Sixtinské kaple pro veřejnost, aby prostor mohl být připraven na konkláve.

Podle agentury AP se dnes kardinálové zajímali o informace týkající se řízení vatikánské byrokracie, na kterou vrhá stín podezření z korupce. Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka v rozhovoru pro deník Il Messaggero popřel, že by mezi hlavními tématy generální kongregace byla aféra Vatileaks týkající se vynášení tajných dokumentů z Vatikánu médiím. „Nemyslím si, že Vatileaks je na vrcholu seznamu. Domnívám se, že velkým, hlavním problémem je to, že lidi opouští víra,“ dodal Duka.

Právo zúčastnit se konkláve mají všichni kardinálové mladší 80 let. Mezi 115 voliteli je i 69letý Duka. Druhý český kardinál, bezmála 81letý Vlk, se účastní jen jednání kongregace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...